Datum: 10.02.2017

Milovice mají první letošní přírůstky divokých koní

Na pastvině divokých koní v blízkosti Milovic a Benátek nad Jizerou se v minulých dnech narodila první dvě hříbata. Přestože přišla na svět uprostřed sněhových plání, daří se jim v prvních dnech dobře. Velmi časný příchod hříbat na svět ovlivnil člověk. A to konkrétně kvůli termínu dotace.

Hříbata objevili pracovníci chovatelského dohledu. „Podle termínů páření hřebce s klisnami v loňském roce jsme očekávali narození hříbat každým dnem. Báli jsme se, aby se hříbata nenarodila zrovna v době velkých mrazů, kdy noční teploty padaly až k mínus osmnácti či dvaceti stupňům Celsia. Naštěstí se hříbata narodila při oblevě,“ konstatoval Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která chovatelský dohled zajišťuje.

Podle odborníků přitom není náhodou, že hříbata přišla na svět právě během oblevy. „Klisny dokáží v případě nepříznivého počasí nebo jiných negativních okolností pozdržet porod až o čtrnáct dní,“ upozornila etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity. 

I když poté opět začalo mrznout, a rozbředlý sníh se změnil v ledovou krustu, obě hříbata chodí po pastvině se stádem a přemísťují se s ním po celé ploše o zhruba 120 hektarech. Mláďata drží pospolu, společně se dvěma hříbaty, která se na této pastvině narodila loni. Ostatní členové stáda se snaží maminky s hříbaty chránit před nepříznivým počasím.

Hříbata se obvykle rodí od března. Do přirozeného vývoje však v tomto případě zasáhl člověk, konkrétně termín dotace, z níž byl projekt založení druhé pastviny velkých kopytníků financován. „Kvůli dodržení termínů dotace nemohl hřebec přijet ke stádu se zpožděním několika měsíců, aby porody vyšly na jarní měsíce, tak, jako v případě první pastviny v sousedství Milovic,“ vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Příroda by se však do budoucna měla s tímto posunem vypořádat. „Termíny porodů by se u zvířat postupně měly upravit a posunout do jarních měsíců,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. 

V bývalém vojenském prostoru se v současnosti nachází rezervace s velkými kopytníky na 160 hektarech. Nyní tam na dvou pastvinách žije 30 dospělých divokých koní a sedmnáct hříbat, osm dospělých zubrů a jedno zubří mládě a šest dospělých praturů a pět pratuřích mláďat. Rezervace se podle původních plánů měla již v loňském roce rozšířit. Vzhledem ke sporům Středočeského kraje s bývalým nájemcem se však proces zdržel. Nyní je proto potřeba zpoždění co nejdříve dohnat, aby měla stáda s mláďaty dostatek prostoru a pastvy.   

 

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)
Datová schránka: r84nds8

NOVINKY Z WEBU

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×