Pratuři osídlí nové místo, stanou se součástí unikátní expozice Živá voda

V úterý odpoledne odjely transportem do Modré dvě jalovičky, které se narodily v Milovicích v roce 2016, v dalších dnech k nim přibude ještě býček. Zvířata mají různé otce, protože samice přijely v roce 2015 z Nizozemí již březí, takže nejsou blízce příbuzná a mohou v Modré vytvořit nový chov.

„Jsme velmi rádi, že pratuři z Milovic najdou nový domov v unikátní expozici, kterou se v Modré podařilo vybudovat. Tato zvířata mají k vodě blízko. Výzkumy ukazují, že v minulosti vyhledávala právě blízkost velkých řek nebo mokřin. Proto někdy s nadsázkou říkáme, že jsou na půl cesty k vodním buvolům,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která pratury do Modré dlouhodobě zapůjčila.   

V expozici Živá voda se návštěvníci mohou seznámit s životem ve vodě i kolem vody, s vodními živočichy i rostlinami řeky Moravy, přilehlých potoků i tůní. Najdou tam typické moravské biotopy s jejich charakteristickými bylinami a dřevinami, například chřibské prameniště, venkovskou bylinkovou zahrádku či lužní les. Expozice byla záměrně vybudována na místech, kde v minulosti bývaly mokřady a rybníky. Jsou zde prameny podzemní vody a archeologické nálezy dokládají zdejší tradici rybníkářství. Součástí expozice je podvodní tunel ve sladké vodě, který se nachází v hloubce 3,5 metru pod hladinou, má délku 8 metrů a šíři 2 metry. Na jedné jeho straně mohou návštěvníci vidět ryby chladných vod, horských potoků a řek - jelce, lipany, mníky, pstruhy, parmy a oukleje. Pravá strana patří především velkým rybám. Typickým obyvatelem je kapr, kterého tam chovají v několika formách, dravce reprezentují štiky, candáti nebo sumci. Raritou tamní expozice jsou jeseteři.

Pratur byl v minulosti na území dnešní České republiky jedním z nejrozšířenějších lovných zvířat. Člověk ho však postupně vyhubil. Poslední pratur uhynul v Polsku v roce 1627. Pratur je však předkem domácího skotu. Vědci v Nizozemí proto od roku 2008 pracují na projektu znovuoživení pratura. Zkřížili primitivní plemena skotu, která jsou praturovi vzhledově i geneticky nejpodobnější. Během pěti desetiletí by tak mělo zpětným šlechtěním vzniknout zvíře, které bude praturům odpovídat vzhledem i chováním. V Milovicích je první skupina zpětně šlechtěných praturů v celé střední a východní Evropě.    

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Foto: Michal Köpping