Počet zubrů v milovické rezervaci se zdvojnásobil novými přírůstky

Množství zvířat se od založení rezervace téměř ztrojnásobilo. Na konci roku 2015 přivezli ochránci zvířat do rezervace sedm samic a jednoho samce. V roce 2016 se pak stádu narodilo první mládě. Celkem se k dnešnímu dni narodilo v rezervaci osm zubřích přírůstků, z toho jen letos čtyři. Na podzim loňského roku pak stádo doplnilo dalších pět dospělých samic dovezených z polské Bělověže.

„Potvrdilo se, že nově zakládané populace zubrů jsou výrazně životaschopnější a rychleji rostou, pokud je tvoří větší počet zakladatelů. V minulosti se nově populace obvykle zakládali s pěti zvířaty. U těchto skupin však často trvalo řadu let, než se stabilizovaly a jejich počty několik let téměř nerostly,“ upozorňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Právě proto byla skupina v bývalém vojenském prostoru založena s osmi zvířaty a později doplněna dalšími kusy.  

„Projekt od začátku funguje v úzké spolupráci s vědci. Proto máme přístup k nejnovějším poznatkům a nemusíme opakovat postupy, které se v minulosti v jiných zemích neosvědčily,“ ocenil propojení s akademiky a univerzitními odborníky Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Na pastvině nedaleko Benátek nad Jizerou mají zvířata za úkol spásat zhruba sto dvacet hektarů stepí a bránit je před zarůstáním agresivními druhy trav a křovin. Spolu s nimi jsou na pastvině také divocí koně. Stáda budou mít nyní na pastvině příhodnější podmínky, než v předchozích, extrémně suchých a teplých týdnech. „Za dva dny tu napršelo 35 milimetrů srážek, takže se naplnily tůně a zvířata mají k dispozici několik přírodních napajedel,“ upozornil Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou, která v rezervaci zajišťuje chovatelský dohled. Na druhé pastvině u Milovic je spolu s dalším stádem divokých koní i skupina zpětně šlechtěných praturů.

Po první světové válce člověk zubry ve volné přírodě vyhubil, zůstalo jen několik zvířat v zajetí. Vzácnější, bělověžská linie, která je chována i v rezervaci v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou, pochází dokonce z pouhých pěti kusů. Od té doby se zubry daří v zajetí množit, takže od 50. let 20. století je ochránci začali vracet do přírody.  

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.