Mravenci kolonizovali Jižní Pacifik nečekanými cestami
Ostrovy Jižního Pacifiku a jihovýchodní Asie patří k druhově nejbohatším a biologicky nejsložitějším oblastem na Zemi. Nová zjištění o tom, jak se hmyz mezi ostrovy šíří, jsme publikovali v srpnovém vydání časopisu Cladistics(http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/cla.2015.31.issue-4/issuetoc).
Tým vědců vedený Dr. Ronaldem Clousem z Univerzity v Severní Karolině a Dr. Milanem Jandou z Biologického Centra Akademie Věd ČR analyzoval rozsáhlý soubor mravenců rodu Camponotus získaný z řady expedic a muzejních sbírek shromážděných za posledních padesát let. Tato druhově bohatá skupina mravenců je charakteristická hnízdením ve dřevě a v dutinách stromů. Výzkumníci použili molekulární data k analýze druhových vztahů a k rekonstrukci biogeografické historie mravenců.
Dlouho se předpokládalo, že se tato skupina mravenců rozšířila z Afriky na Asijský kontinent a přes ostrovy v Indonésii, Filipíny a Novou Guineu až do Jižního Pacifiku. Mnoho ostrovních endemických druhů bylo také považováno za blízce příbuzné několika široce rozšířeným druhům.Nicméně, takřka všechny tyto hypotézy byly studií vyvráceny a historie rodu Camponotus je poměrně překvapivá. Tito mravenci tvoří několik nepříbuzných linií, které kolonizovaly ostrovy Jižního Pacifiku zejména z Austrálie, ale i z Ameriky a na řadu ostrovů se dostaly nečekanými cestami.
Například jedna z liní kolonizovala Mikronézii z oblasti ostrovů Vanuatu ležících hluboko na jihu a další linie kolonizovala Filipíny a Indonézii z Jižního Pacifiku, zcela proti obyklému směru, kterým se šířily dalši organizmy a později i lidé. Tropická a subtropická Austrálie se zdá být klíčovou zdrojovou oblastí pro evoluci těchto mravenců, což je také překvapivé vzhledem k výrazným klimatickým změnám, které se zde během posledních miliónů let odehrály. Navíc se ukázalo, že jeden z nejběžnějších druhů rodu Camponotus rozšířený po většině tichomořských ostrovů jsou ve skutečnosti dva, zcela nepříbuzné druhy, které jsou si jen velmi podobné.
Autorský tým reprezentuje několik generací biologů - od studentů po zasloužilé vědce, včetně profesora Harvardovy Univeristy E. O. Wilsona, průkopníka vědeckých směrů sociobiologie, biogeografie a výzkumů o biodiverzitě. Před téměř padesáti lety prof. Wilson publikoval první zásadní studii o biogeografii mravenců v Jižním Pacifiku. Nyní přispěl do tohoto projektu novým materiálem, získaným při své nedávné expedici po melanéských ostrovech Vanuatu.
Tato studie dokumentuje užitečnost spojení metod moderní výpočetní a molekulární biologie s využitím historických muzejních sbírek, které nám umožnují odpovídat na otázky o vzniku biodiverzity. Pro myrmekology, jedna z populárních skupin mravenců je opět středem pozornosti a zdá se, že její příběh na tichomořských ostrovech je ještě zajímavější, než se předpokládalo.