HR Excellence in Science
Datum: 02.04.2019

Nevyzpytatelní přistěhovalci: dopady invazních druhů lze jen těžko předvídat

Nový Zéland a další ostrovy zažily invaze potkanů a dalších druhů, v Evropě se objevily nemoci jako například račí mor. To je jen několik málo příkladů toho, že invazní organismy mohou dovést domácí druhy zvířat a rostlin až na pokraj vyhynutí. Často se stává, že se o nich delší dobu neví, nebo jejich škodlivé dopady nejsou hned zřejmé. Tento fenomén, označovaný jako krypticita, představuje obrovskou výzvu pro péči o druhová společenstva a ochranu biodiverzity. Tímto problémem se zabýval mezinárodní tým vědců z Akademie věd ČR, berlínského Leibnizova Institutu sladkovodní ekologie a vnitrozemského rybolovu (IGB), z berlínské univerzity Freie Universität Berlin, Technické univerzity Berlin, Univerzity v Potsdamu, Indického Národního institutu pokročilých studií a Vídeňské univerzity.

Dalším příkladem, kdy nebylo možné předvídat ničivé účinky invazních živočichů, může být jihoafrické pobřeží, které zažilo vpád středomořských mušlí Mytilus galloprovincialis. Mušle se začaly usazovat na očních víčkách a ústech krabů Ovalipes trimaculatus, a způsobily tak masovou úmrtnost krabů.

Dopady invazních druhů na původní faunu a flóru mohou být devastační. Hlavním problémem je, že k jejich zavlečení dojde často bez povšimnutí, anebo se jejich ničivé účinky odhalí až se zpožděním. Vzhledem k tomu, že tyto procesy lze často předvídat jen těžko, je obtížné posoudit rozsah, dopady a rizika biologických invazí, a naplánovat tak účinná kontrolní opatření. Mezinárodní tým vědců vyvinul koncepční rámec pro řešení těchto aspektů.

„Ne všechny nepůvodní druhy jsou problematické. Ve skutečnosti některé z nich vítáme, například plodinu, jako je brambor, který byl přivezen do Evropy v 16. století. Některé nepůvodní druhy však mohou být hrozbou pro původní druhy a jejich společenstva,“ uvedl Jonathan Jeschke, výzkumný pracovník IGB a spoluautor studie, která vysvětluje ambivalentní roli cizích druhů. Jonathan Jeschke je také koordinátorem mezinárodní sítě vědců (Invasion Dynamics Network, InDyNet), kteří studují dynamiku biologických invazí, a právě z nich vznikla současná studie.

Na snímku příklady různých forem krypticity u invazních druhů.
A) Populace rákosu obecného (Phragmites australis) v severní Americe tvoří komplexní a vyvíjející se mix domácích a introdukovaných podruhů s jejich hybridy;
B) středomořská mušle (Mytilus galloprovincialis), která se usazuje na očních víčkách a na ústech krabů Ovalipes trimaculatus, způsobuje masivní úhyny krabů;
C) vpád chinovníku pýřitého (Cinchona pubescens) na Galápagské ostrovy má za následek nepředvídatelné  a proměnlivé účinky;
D) invaze raka červeného (Procambarus clarkii) do oblasti Doñany způsobuje nové a nepředvídatelné šíření domácích a cizích rostlin a bezobratlých prostřednictvím interakcí s jejich predátory;
E) zavlečený červec bukový (Cryptococcus fagisuga) nemá přímé dopady na buky v severní Americe, ale předurčuje stromy k napadení houbou Neonectria faginata;
F) úbytkem větších jedinců v populaci slávičky mnohotvárné (Dreissena polymorpha) v řece Hudson se mění jejich vliv na filtrování zooplanktonu;
G) pyl z plantáží nepůvodních borovic montereyských (Pinus radiata) na Novém Zélandu byl nalezen v příkopech jihozápadního Pacifiku, kde představuje nový zdroj potravy pro hlubinné u dna žijící organismy; mikrofotografie ukazuje jedince z čeledi Gromiidae z Tonžského příkopu ​​(z hloubky 10 811 m), který požil pyl P. radiata;
H) introdukovaní bažanti (Phasianus colchicus) ve Velké Británii fungují jako rezervoár pro hlístice Heterakis gallinarum, které způsobily pokles populace původních koroptví polních (Perdix perdix).

To, jestli se rychle odhalí invazní druh, závisí na jeho ekologických vlastnostech, na novém stanovišti a na okolnostech jeho introdukce. Pokud se například dovážené druhy blízce podobají domácím druhům, je nutné je odlišit pomocí genetické analýzy. Mnoho druhů také zůstane dlouho nepovšimnuto, protože se vyskytují jen vzácně, nebo osídlují stanoviště, která jsou obtížně přístupná – to platí zejména u podzemních a vodních ekosystémů. Nakládání s cizími nepůvodními druhy už je předmětem politické agendy, je zaneseno např. v cílech Aichi targets, v Cílech udržitelného rozvoje a v nařízení EU o invazních nepůvodních druzích. Autoři této studie se však domnívají, že výše zmiňovaná krypticita dosud nezískala dostatek pozornosti.

„Vyvinuli jsme soubor výzkumných metod a nástrojů, které nám umožní efektivněji určit škodlivé druhy a vlastnosti, stejně jako prostorové a časové změny. S hledáním invazních druhů může nám vědcům pomoct veřejnost, dlouhodobé monitorování a výzkum nám pak pomáhají včas určit kritický vývoj,“ uvedl vědecký pracovník Biologického centra Akademie věd ČR Ivan Jarić, vedoucí autor studie. Jarić a jeho kolegové pracují na tom, aby zajistili, že jejich návrhy budou zahrnuty do konceptů managementu nepůvodních druhů.
 
Více informací o výsledcích této studie naleznete ve vědecké práci:

Jarić, I., Heger, T., Castro Monzon, F., Jeschke, J.M., Kowarik, I., McConkey, K.R., Pyšek, P., Sagouis, A. and Essl, F. (2019). Crypticity in biological invasions. Trends in Ecology and Evolution doi:10.1016/j.tree.2018.12.008

https://www.cell.com/trends/ecology-evolution/fulltext/S0169-5347(18)30300-8

 
Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)
Datová schránka: r84nds8

NOVINKY Z WEBU

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×