HR Excellence in Science
Datum: 10.06.2019

Akvakultura v ohrožení. Češi radí Africe, jak na parazity ryb

Drobní paraziti umějí s rybími hejny pěkně zatočit. Příkladem budiž ektoparazit druhu Gyrodactylus salaris, který se stal koncem 20. století pohromou pro lososy. Do roku 2001 dle odhadů zcela vyhubil lososí populace nejméně ve 41 norských řekách a fjordech.

Foto: archiv T.Scholze

„Je to jejich největší škůdce, může za velké úhyny. Škody jdou do milionů eur a jde o velké téma,“ řekl LN Tomáš Scholz, přední ichtyoparazitolog, jenž působí v Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Právě on je hlavním editorem nové knihy A Guide to the Parasites of African Freshwater Fishes, již anglicky vydal Royal Belgian Institute of Natural Sciences. Proč je zrovna Afrika pro vědce tak zajímavá? „Téměř čtvrtina z celkem třinácti tisíc druhů sladkovodních ryb celého světa žije v afrických řekách a jezerech. Tyto ryby jsou hostiteli řady parazitů, z nichž někteří mohou být patogenní pro volně žijící hostitele, ale hlavně ryby. A někteří z rybích parazitů mohou napadat i člověka při konzumaci syrového masa,“ vysvětlují autoři objemné publikace, která má také ambici stát se pomocníkem Afričanů. 

„Kniha je zúročením našich zkušeností a střípkem, který snad pomůže Afričanům, aby neopakovali chyby, jichž jsme se dopouštěli jinde,“ říká profesor Scholz s tím, že za knihou je nejméně patnáct let předchozí práce několika českých i zahraničních týmů. Znalosti o rybích parazitech Afriky byly dosud velmi útržkovité; dílo má tedy přispět i k rozvoji rybí parazitologie jakožto oboru a k lepšímu pochopení rozmanitosti.

V úchvatných tropech
„Asi nejcennější jsou metodické kapitoly, návody, jak parazity sbírat a studovat,“ říká Scholz. „Vůbec poprvé je představen seznam všech zjištěných parazitů afrických sladkovodních ryb s informací o jejich rybích hostitelích a rozšíření. Kniha by měla přispět k rozvoji akvakultury a rybářství na africkém kontinentu, který má mimořádný, ale dosud jen zčásti využitý potenciál,“ tvrdí autoři.

Různí prvoci, malincí červíci, hlísti i pijavice doprovázejí rybí životy na celém světě. Scholze, který je s kolegy zkoumá, ale nejprve jako studenta v 70. letech zajímali brouci a veškerá příroda. Ovšem setkání se stále činným taxonomem Františkem Moravcem jej přivedlo k zájmu o rybí potvůrky o rozměrech od pár mikrometrů po milimetry, výjimečně až několik metrů (lidský škulovec široký, přenesený z rybí stravy).

Scholz se nakonec dostal až k rybím tasemnicím a červům. A to i díky tomu, že československá parazitologie bývala už tehdy na mezinárodní úrovni – a dnes patří k tomu nejlepšímu v české vědě.

Českobudějovické sympozium, kde se setkali vědci z Východu i Západu, prý Scholze v roce 1983 neuvěřitelně „nakoplo“. Posléze se nadchl pro tropy. „Vedoucí naší výpravy do Laosu v roce 1989 nám říkal: Jakmile jednou vyjedete do tropů, zamilujete si je. A měl pravdu,“ říká již poté, co má za sebou četné expedice do Kambodži, Mexika (kde pak téměř tři roky působil v centru na Yucatanu), Amazonie i Afriky.

S kurzy pro africké kolegy
Prapůvod knížky lze nalézt roku 2003 na velké konferenci v jihoafrickém Bloemfonteinu či v projektu v Senegalu dva roky nato. Pak přišly práce na centru excelence European Centre of IchthyoParasitology (ECIP) a výukový kurz o parazitech Afriky, který Češi pořádali před třemi lety v Brně, Vodňanech a Budějovicích.

„Pokrýval vše od chytání ryb, jejich parazitologického vyšetření až po molekulární biologii a fylogenetické analýzy – celý proces. Trval čtrnáct dní. Problém byl, že lidé ze zemí, kde toho vědí nejméně, neměli na účast peníze. Přijeli účastníci z Maghrebu nebo JAR, ale země, jež to v rovníkové Africe potřebují nejvíce, tam zastoupeny nebyly,“ připomíná.

Vědci chtěli zúročit přípravy v manuálu, ale kdo by tak obří a specifický spis vydal? Tehdy Maarten Vanhove, jenž působí na univerzitě v Hasseltu, navrhl belgické vydavatelství. To teď dává celé 425stránkové dílo volně ke stažení. „Vždy když si s Afričany píšu, posílám jim odkaz,“ říká Scholz, jehož výzkumy byly též financovány americkou National Science Foundation (NSF) a který před dvěma lety vyjel do USA jako stipendista Fulbrigthovy komise.

„Akvakultura má v Africe značný potenciál, ale pochopitelně i své problémy,“ dodává vědec, jenž pracoval i v Súdánu nebo Bangladéši. Obecně pak upozorňuje: paraziti jsou nezbytnou součástí zdravých ekosystémů a jsou tam i prospěšní, byť na ně pohlížíme jako na odporné škůdce.

Článek převzat z: www.lidovky.cz/domov

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice
Datová schránka: r84nds8

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)

NAJÍT PRACOVNÍKA

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×