Datum: 13.03.2018

Akademické půlhodinky 10. cyklus

Pestrou směs zajímavých témat z nejrůznějších vědních oborů přináší desátý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky, který společně připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem osmi přednáškách představí odborníci z obou institucí výsledky své výzkumné práce a další zajímavosti ze světa současné vědy. Přednášky se konají každé úterý v 16 hodin v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

13. 3.   Jindřich Šrajer: Aktuální význam kritických výzev sociální encykliky Populorum progressio (1967)
20. 3. Ondřej Lenz: Viry. Máme se jich bát?
27. 3. Ondřej Chvojka: Co všechno přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy v trase D3 na Českobudějovicku
  3. 4. Miloslav Jirků: Šakal - nový obyvatel české krajiny
10. 4. Marie Janečková: Kazatelské umění českých barokních kazatelů
17. 4. Jan Hrček: Život s bakteriemi, aneb co člověka děsí, hmyz umí využít
24. 4. Martin Weis: Střípky z historie roku 1918
15. 5. Milan Říha: Kdepak ty ryby asi jsou? Rozmístění a chování ryb ve velkých stojatých vodách

 

13. 3. Jindřich Šrajer: Aktuální význam kritických výzev sociální encykliky Populorum progressio (1967)

Mnohé problémy, se kterými se dnes potýkáme v oblasti hospodářství, finančnictví, ekologie, rodiny, v oblasti sociální, v otázce migrace, aj., měly, dle obecného přesvědčení, povětšinou svůj počátek v 60. a 70. letech 20. století. Sociální encyklika papeže Pavla VI. Populorum progressio (1967) zachycuje nebezpečné trendy tohoto období a predikuje celosvětově nebezpečný vývoj, který se bohužel postupem času v mnohém naplnil. Nastiňuje rovněž řešení, která mohou nebo by měla onen nebezpečný vývoj eliminovat.  

Cílem přednášky je prezentovat kritické výzvy soc. encykliky Populorum progressio (1967) a její aktuální význam pro současnost na základě publikace „Křehká tvář rozvoje v globalizovaném světě“ (NLN 2017), kterou vydal kolektiv autorů pod vedením přednášejícího.   

Doc. Jindřich Šrajer, Dr. theol. působí na Katedře etiky, psychologie a charitativní práce, TF JU v Českých Budějovicích. Věnuje se teologicko-etickým otázkám, etice manželství a rodiny, křesťanské sociální etice, zde především sociálnímu učení církve. V současnosti je také vedoucím Pracovní skupiny pro sociální otázky při ČBK. 

 

 

 

 


20. 3. Ondřej Lenz – Viry. Máme se jich bát?

Na Zemi žije několik miliónů druhů organizmů a každý z nich má vlastní virus – známe třeba 400 různých druhů virů, které „žijí“ jen a pouze v člověku. Své viry mají živočichové, rostliny, houby i bakterie, dokonce i některé viry mohou být napadeny jiným virem. Jak vlastně vypadá virový svět, ze kterého zatím tušíme méně než onu pověstnou špičku ledovce? Kde se tady vůbec vzaly? Jsou jen děsivým přízrakem všeho živého, nebo mohou být i prospěšné?

Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D., vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V Biologickém centru AV ČR zkoumá rostlinné viry, jejich genetickou proměnlivost i evoluci, a hledá nové, dosud nepopsané viry. Pravidelně pořádá popularizační přednášky pro střední školy a veřejnost.

 

 

 

 

 


27. 3. Ondřej Chvojka: Co všechno přinesla dálnice aneb archeologické výzkumy v trase D3 na Českobudějovicku

Od roku 2013 probíhají v souvislosti s výstavbou jednotlivých úseku trasy dálnice D3 na Českobudějovicku intenzivní archeologické průzkumy a výzkumy. Při nich bylo objeveno a zdokumentováno mnoho nových archeologických lokalit z různých období pravěku až moderní doby. K nejzajímavějším patří výzkum sídliště ze starší doby bronzové u Borku, odkryv tří mohyl ze střední doby bronzové u Plava, výzkum sídliště z doby laténské a římské u Dolního Bukovska či dokumentace raně novověké odvodňovací Eliášovy štoly u Úsilného. Na archeologických výzkumech se podílejí specialisté z mnoha tuzemských i zahraničních institucí, stejně jako i studenti FF JU, kteří tak mají možnost poznat záchranný archeologický výzkum jak přímo v terénu, jak i při následném laboratorním zpracování. Archeologické výzkumy na stavbě dálnice D3 ještě zdaleka nekončí, přesto již nyní významně obohatily naše poznání dávného osídlení Českobudějovicka.

Doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D. (* 11. 2. 1975 v Českých Budějovicích) vystudoval archeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, od r. 1998 působí jako archeolog v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích a od r. 2006 je zaměstnán i na Archeologickém ústavu FF JU. Od r. 2010 je ředitelem jmenovaného ústavu. Je specialistou na dobu bronzovou a starší dobu železnou v jižních Čechách i v celém středoevropském prostoru. Je autorem více než 200 odborných studií a publikací a několika výstav. Vedl několik desítek záchranných i badatelských archeologických výzkumů. Je výkonným redaktorem recenzovaného časopisu Archeologické výzkumy v jižních Čechách a je členem redakčních rad několika dalších oborových periodik. Vykonává funkci vědeckého tajemníka České archeologické společnosti a zároveň je předsedou její jihočeské pobočky. Je členem Vědecké rady FF JU a akademického senátu JU.

 


3. 4. Miloslav Jirků: Šakal - nový obyvatel české krajiny

Šakal je přizpůsobivá šelma střední velikosti. Historicky v Evropě šakal obýval několik malých oblastí na Balkáně a jihu Maďarských plání. Jeho šíření v posledních dvaceti letech naznačuje, že brzy osídlí celý kontinent. Vůbec prvním místem, kde bylo potvrzeno nejen šíření, ale také rozmnožování šakala mimo oblast jeho historického výskytu je Česko. Co spustilo tažení šakala Evropou? Co to znamená pro naši přírodu?

Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D., se na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR věnuje výzkumu diverzity, evoluce a ekologie různých skupin parazitů volně žijících zvířat. Od roku 2009 se věnuje také zavádění polodivokých chovů velkých kopytníků jako nástroje dlouhodobě udržitelného managementu krajiny; repatriaci zubra evropského; záchraně zanikající české populace losa evropského a studiu parazitofauny cílových druhů kopytníků.

 

 


10. 4. Marie Janečková: Kazatelské umění českých barokních kazatelů

Přednáška představí řečnické a stylizační umění českých barokních kazatelů. Ukáže, jak získávali a udržovali pozornost posluchačů, jak působili na jejich zbožnost, svědomí a city, jakými jazykovými prostředky toho dosahovali. Na vybraných ukázkách mluvy, ale i na jednotlivých výrazech a obratech přiblíží výbornou znalost češtiny těchto kazatelů.

 

 

 

 

 

 

 

 


17. 4. Jan Hrček: Život s bakteriemi, aneb co člověka děsí, hmyz umí využít

Hmyz je fascinující svou rozmanitostí tvarů a barev, ale současná věda navíc odhaluje i jeho skrytý vztah s bakteriemi. Většina hmyzu žije, zdá se, pokojně s bakteriemi v krvi a dokonce i ve vlastních buňkách, což je u člověka nepředstavitelné. Některé bakterie hostiteli škodí, ale běžně se vyskytují i bakterie, které mu pomáhají. Díky nim si hmyz třeba zvýší odolnost vůči přirozeným nepřátelům nebo proti teplotním šokům. Když takové vlastnosti hostitel zrovna potřebuje, může je poměrně snadno získat, prostě tak, že bakterii „chytne“. Akademická půlhodinka představí základní poznatky o symbióze hmyzu s bakteriemi a o výzkumu, který se snaží tyto znalosti využít v boji proti přenašečům nemocí a hmyzím škůdcům.

Mgr. Jan Hrček, Ph.D., vede mezinárodní výzkumnou skupinu na Entomologickém ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, kam se vrátil po tříleté postdoktorandské pozici na Univerzitě v Oxfordu. Studuje společenstva hmyzu a jeho parazitoidů (vosiček, které jsou jakýmisi vetřelci hmyzu) a jejich symbiotických bakterií.

 

 


24. 4. Martin Weis: Střípky z historie roku 1918

Anotaci připravujeme

Prof. PaedDr. ThLic. Martin Weis, Th.D., je vedoucím Katedry teologických věd na TF JU v Českých Budějovicích a profesorem církevních dějin. Je autorem jedenácti monografií a několika desítek studií, ve kterých se zaměřuje zejména na problematiku vztahu státu a církve v dějinách a dějiny spirituality. Je znám i v oblasti popularizace církevních dějin, a to zejména v rámci vzdělávacích cyklů, diskusních pořadů a přednášek na Rádiu Proglas a TV Noe.

 

 


15. 5. Milan Říha: Kdepak ty ryby asi jsou? Rozmístění a chování ryb ve velkých stojatých vodách

Asi každý rybář se občas zamyslí, kde jeho oblíbená ryba zrovna je a jestli zrovna plave kolem jeho háčku s návnadou. Pohyb a rozmístění ryb zajímá i vědce, kteří se snaží pochopit život ryb a jejich roli v ekosystému. V našem týmu se zabýváme rozmístěním ryb ve velkých stojatých vodách již řadu let, a za tu dobu jsme odhalili mnoho zajímavostí o tom, kde ryby jsou a co je k tomu vede. Dříve jsme k výzkumu používali především klasické výzkumné metody, které nám hodně napověděly o rozmístění jednotlivých druhů. V současnosti jsme začali využívat metody dovolující nám detailně sledovat pohyb konkrétních jedinců a zjistit tak prozatím netušené detaily o životě jednotlivých druhů.  Ve 30 minutách se pokusím shrnout naše nejdůležitější objevy o rozmístění ryb v našich přehradních nádržích a ukázat zcela jedinečné ukázky ze života ryb.

Mgr. Milan Říha, Ph.D., pracuje na Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR, kde se zabývá studiem života ryb v nádržích a hodnocením ekologické kvality vodních těles. Je specialistou na sledování prostorového rozmístění ryb v údolních nádržích, účastnil se výzkumu nádrží a jezer v mnoha zemích, počínaje Českou republikou, přes Rakousko, Holandsko, Španělsko, USA až po Portoriko. Rovněž se podílel na tvorbě metodiky hodnocení ekologické kvality našich stojatých vod.

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)
Datová schránka: r84nds8

NOVINKY Z WEBU

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×