HR Excellence in Science
Datum: 04.10.2019

Akademické půlhodinky 13. cyklus

Pestrou směs zajímavých témat z nejrůznějších vědních oborů přináší třináctý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky, který společně připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem osmi přednáškách představují odborníci z obou institucí výsledky své výzkumné práce a další zajímavosti ze světa současné vědy. Přednášky se konají každé úterý v 16 hodin v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Kapacita omezena, přijďte včas!

Program Akademických půlhodinek:

8.10. Ondřej Lenz: Genové manipulace – hrozba nebo naděje?

15.10. Martin Horyna: Hudební motivy v ilustracích spisu Welscher Gast

22.10. Jaroslav Vrba: Oblíbené mýty o Šumavě a vědecká fakta

29.10. Ludvík Friebel: Chytrý dům - ovládání chytré domácnosti

5.11. Jan Štefka: Černí pasažéři - stopování původu zavlečených parazitů s pomocí genetiky

12.11. Jaromír Beneš a Tereza Majerovičová: Krajina ohně. Výzkum neolitu jižního Balkánu

19.11. Petr Doležal: Kůrovec – padouch nebo hrdina?

26.11. Dalibor Kučera: Jak nás vidí druzí lidé?

 

Anotace přednášek:

8.10. Ondřej Lenz: Genové manipulace – hrozba nebo naděje? 

Geneticky modifikované organizmy (GMO) – už toto spojení v některých vyvolává záchvěvy hrůzy. Rostlina nebo živočich, který nese kousek dědičné informace z úplně jiného druhu. Něco, co by údajně “přirozeně” nikdy nemohlo vzniknout a je přírodě cizí. Jenže příroda si z lidských strachů nic nedělá a klidně si sama vyrábí geneticky modifikované organizmy jako na běžícím pásu. Bližší pohled totiž odhalí takovéto přírodní “úpravy” v řadě organizmů – některé z takto “upravených” potravin jíme, a geny z nepříbuzných druhů obsahuje dokonce i dědičná informace samotného člověka. Jak je to tedy s těmi GMO, co všechno je přírodě “cizí”, a jaké jsou současné možnosti genového inženýrství? Přednáška možná z trochu netradičního úhlu se bude snažit ukázat, že nic není tak černobílé, jak by se na první pohled mohlo zdát. 

Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D., vystudoval molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V Biologickém centru AV ČR zkoumá rostlinné viry, jejich genetickou proměnlivost i evoluci, a hledá nové, dosud nepopsané viry. Pravidelně pořádá popularizační přednášky pro střední školy a veřejnost. 


15.10. Martin Horyna: Hudební motivy v ilustracích spisu Welscher Gast

Na začátku 13. století sepsal Thomasin de Zerclaere, italský klerik z oblasti Friaulu znalý němčiny, nejstarší známá pravidla chování určená pro německé rytíře. Rozsáhlá báseň (kolem 15.000 veršů) pojednává o ctnostech a neřestech a nástrahách, které na mladého šlechtice číhají a se kterými musí svádět boj. Spis byl opisován do druhé poloviny 15. století. Některé z asi 20 dochovaných rukopisů jsou bohatě ilustrovány. Některé obrazové motivy evokují hudební či zvukové produkce, těmto motivům bude věnována přednáška. 

Doc. PhDr. Martin Horyna, Ph.D. vystudoval hudební vědu na FF UK v Praze (1975-1980), od roku 2000 vyučuje hudebně teoretické předměty na katedře hudební výchovy PF JU. Publikuje v oboru dějin české hudby a hudební teorie středověku a raného novověku, kromě řady článků vydaných v našich i zahraničních periodikách je autorem nebo spoluautorem devíti monografií zaměřených na edice rozsáhlých repertoárových celků hudby 15. až 17. století a hudebně teoretických textů 14. až 16. století. Staré hudbě se věnuje prakticky jako zakladatel a vedoucí souboru Dyškanti (od roku 1982). 


22.10. Jaroslav Vrba – Oblíbené mýty o Šumavě a vědecká fakta 

Proč Jihočeský kraj spustil mediální kampaň proti NP Šumava? Byl národní park skutečně vyhlášen v hospodářských lesích? Opravdu Šumava vysychá a vznikne poušť, nebo hrozí povodně? Obstojí srovnání Šumavy s Temelínem? Jak vypadá údajná „měsíční krajina“ ve skutečnosti? Jak žije „mrtvý les“? A mohl šumavský kůrovec doletět až do Beskyd? Představíme hlavní výsledky dlouholetých výzkumů jedinečných šumavských ekosystémů, které často dokazují pravý opak oblíbených mýtů o Šumavě, neustále omílaných odpůrci národního parku. Stručně představíme návrh nové zonace NPŠ. 

Prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., je dlouholetým pracovníkem Biologického centra AV ČR a vedoucím katedry biologie ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podílí se na výzkumu šumavských jezer a zotavování horských ekosystémů z acidifikace a je členem Rady NPŠ. 


29.10. Ludvík Friebel: Chytrý dům - ovládání chytré domácnosti 

Dům, který zajišťuje optimální vnitřní prostředí pro komfort osob prostřednictvím stavební konstrukce, techniky prostředí, řídicích systémů, služeb a managementu, to je chytrý dům. Je efektivní ekonomicky, energeticky i z hlediska působení na vnější prostředí a umožňuje víceúčelové použití a rekonfigurace. Inteligentní dům reaguje na potřeby obyvatel s cílem zvýšit jejich pohodlí, zpříjemnit jim zábavu, zaručit co nejvyšší bezpečí a snížit náklady na provoz. 

A jak se takový dům ovládá? 

To se dozvíte na naší přednášce. 


5.11. Jan Štefka: Černí pasažéři - stopování původu zavlečených parazitů s pomocí genetiky 

Člověk svou činností cíleně i nechtěně roznáší velké množství organismů do nepůvodního prostředí. Spolu se svými volně žijícími hostiteli se často jako černí pasažéři svezou i jejich paraziti. V nepůvodním prostředí mohou introdukovaní paraziti infikovat nové druhy organismů a tak způsobovat ekologické i hospodářské škody. Na příkladu červů parazitujících jeleny, nebo ryby si ukážeme, jak genetické analýzy mohou přispívat k odhalování původu introdukovaných parazitů. 

RNDr. Jan Štefka, Ph.D., je vedoucím Laboratoře molekulární fylogenetiky a evoluce parazitů na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Věnuje se výzkumu koevolučních vztahů mezi parazity a jejich hostiteli.  


12.11. Jaromír Beneš a Tereza Majerovičová: Krajina ohně. Výzkum neolitu jižního Balkánu 

Jižní Balkán hrál v počátcích zemědělství Evropy klíčovou roli. V životě tamních raně neolitických komunit (6000-5000 let př.n.l.) měl velký význam oheň. Přednáška shrnuje tři roky výzkumu týmu z Jihočeské univerzity v Severní Makedonii, jmenovitě v Pelagonii. Jihočeši se podíleli na odkryvu neolitického sídliště Vrbjanska Čuka, především na archeobotanických analýzách. Výsledky použitých metod ukazují velmi plasticky místní neolitickou ekonomiku a přírodní prostředí. 

Doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D. je vedoucím Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty JU a přednášejícím na Archeologickém ústavu Filozofické fakulty JU. Zabývá se environmentální archeologií, zvláště archeobotanikou. Vede nebo se svým týmem podílí na řadě výzkumů neolitu, středověku a novověku v České republice a v zahraničí (Egypt, Severní Makedonie, Senegal). 

Mgr. Tereza Majerovičová je doktorandkou na Archeologickém ústavu FF JU a pracovnicí Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie PřF JU. Zabývá se výzkumem neolitu Balkánu a etnoarcheologií subsaharské Afriky (Severní Makedonie, Senegal).Konec stránky 


19.11. Petr Doležal: Kůrovec – padouch nebo hrdina? 

To, čemu běžně říkáme „kůrovec“, je ve skutečnosti celá skupina brouků z čeledi nosatcovitých. Ačkoli jejich popularita u veřejnosti je nízká, vyznačují se mnoha zajímavými aspekty životního cyklu, což je i jednou z příčin jejich úspěšně probíhající gradace. Lze ale všechnu vinu za současný stav přisoudit pouze těmto drobným broučkům? Může za to klimatická změna? Nebo smrkové monokultury?  

RNDr. Petr Doležal, Ph.D., je vedoucím Laboratoře aplikované entomologie Entomologického ústavu BC AV ČR v Českých Budějovicích. Zde se zabývá problematikou ekofyziologie hmyzu, především ve vztahu k mediálně oblíbeným obyvatelům lesních porostů – kůrovcovitým.  


26.11. Dalibor Kučera: Jak nás vidí druzí lidé? 

Přednáška se věnuje tématu vnímání a posuzování osobnosti člověka, a to jak z hlediska jeho vlastní perspektivy, tak perspektivou druhých lidí. Co nám brání se nezaujatě popsat a v čem mohou být pohledy druhých lidí jiné a třeba i přesnější? Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v prezentaci výsledků nového sociálně-psychologického výzkumu Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. 

PhDr. Dalibor Kučera, Ph.D. je pedagog a výzkumný pracovník v oblasti obecné psychologie, pedagogické psychologie a psychometrie. Dlouhodobě se zabývá problematikou metrických přístupů v oblasti výzkumné diagnostiky, zejména z pohledu psycholingvistiky a expresivních projektivních metod. Od roku 2016 je řešitelem tříletého výzkumného projektu CPACT (Komputační psycholingvistická analýza českého textu) podpořeného Grantovou agenturou ČR (16-19087S). Je členem výkonné a technické redakce časopisu Pedagogika, členem České asociace pedagogického výzkumu a Českomoravské psychologické společnosti. Trvale působí jako odborný asistent a výzkumný psycholog na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, na oddělení psychologie katedry pedagogiky a psychologie. 

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)
Datová schránka: r84nds8

NOVINKY Z WEBU

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×