HR Excellence in Science
Datum: 03.03.2020

Akademické půlhodinky 14. cyklus

PŘEDNÁŠKY ZRUŠENY Z DŮVODU VYHLÁŠENÉHO NOUZOVÉHO STAVU V ČESKÉ REPUBLICE. PŘEDNÁŠKY BUDOU PŘESUNUTY NA JINÝ TERMÍN.

Program Akademických půlhodinek:

3. 3. Tomáš Korytář: Jak se tělo brání virům

10. 3. Luděk Berec: Matematika epidemií: na infekce s tužkou a papírem

17. 3. Václav Hönig: Koronaviry, Zika, prasečí chřipka... Proč vznikají virové epidemie?

24. 3. Kateřina Brichcínová: Teodicea

31. 3. Lukáš Vejřík: Ekologie sumce velkého – ze života naší největší ryby

7. 4. Anna Müllerová: Ekologie obnovy, aneb co člověk zničil, měl by zase napravit

14. 4. Zdeněk Faltýnek Fric: Motýli v jižních Čechách a jejich minulost, přítomnost i budoucnost

21. 4. Jiří Tůma: Palmový olej a ekosystémoví inženýři: Co dělají tropičtí mravenci a termiti, když jim berete les?


Anotace přednášek:

3. 3. Tomáš Korytář - Jak se tělo brání virům

Obyčejná rýma, chřipka, neštovice nebo třeba opar jsou jen hrstkou nemocí způsobených viry. Některé nám pár dní kazí úsměv, jiné z dětí dělají tečkované dalmatiny a další nás spolehlivě uloží do postele. V rámci přednášky si na příkladech hlavních virových onemocnění ukážeme, jak se tělo virům brání a jaké strategie viry využívají k tomu, aby unikli před imunitním systémem. Podíváme se, jak se lépe virům bránit a taky na bájnou chlapskou „rýmečku“. 

Dr. Tomáš Korytář vystudoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. V rámci doktorského studia se začal věnovat obranyschopnosti hostitelů a invazním strategiím patogenů. Toto téma v současnosti rozvíjí na Parazitologickém ústavu AV ČR a na Fakultě rybářství JU.

 

 

 

 

 


 

10. 3. Luděk Berec: Matematika epidemií: na infekce s tužkou a papírem

Jen stěží si lze představit, že k získání znalostí o průběhu a následcích epidemií nějaký patogen úmyslně vypustíme a budeme sledovat, co se děje. I proto je tu matematika. Předpovědi matematických modelů totiž hrají velmi důležitou roli jak při tvorbě pandemických plánů organizací jako CDC či WHO, tak při boji s právě probíhající epidemií. V této půlhodince si přiblížíme, jak se takové modely sestavují, na jakých principech jsou založeny a jakým způsobem nám k předvídání průběhu epidemií a důsledků zavedení různých kontrolních opatření slouží.

Přednáší Luděk Berec.

 


17. 3. Václav Hönig: Koronaviry, Zika, prasečí chřipka... Proč vznikají virové epidemie?

V posledních deseti letech jsme byli svědky hned několika epidemií infekčních onemocnění způsobených viry. Lišila se jejich příčina, průběh i celkový dopad, který na lidskou společnost měly. Kde se tyto nové viry způsobující epidemie berou? Byly tady epidemie vždy? Jak se nákazy šíří a proč se některé šíří více než jiné? Ohrožují viry samotnou existenci lidské civilizace?

 

Mgr. Václav Hönig, Ph.D., pracuje v Laboratoři arbovirologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a také ve výzkumné skupině Emergentních virových chorob VUVEL. Zabývá se ekologií a epidemiologií nákaz přenášených klíšťaty a komáry, zejména tím, jaké jsou podmínky koloběhu nákaz mezi přirozenými hostiteli, kdy a jak dochází k přenosu na člověka.

 

 

 


 

24. 3. Kateřina Brichcínová: Teodicea

Každý člověk v životě zakouší dobro i zlo. Ne každý ovšem věří v existenci dobrého, všemohoucího Boha. Je jeho existence uvěřitelná a ospravedlnitelná navzdory existenci zla? Touto otázkou se zabývá teodicea, která se pohybuje na pomezí filosofie a teologie. Jaké nabízí odpovědi?

Přednáší Kateřina Brichcínová.

 


 

31. 3. Lukáš Vejřík: Ekologie sumce velkého - ze života naší největší ryby

Náš sumec je ryba historicky opředená mnoha mýty a pověstmi. K těmto mýtům se v posledních letech navíc přidaly obavy z nárůstu jeho početnosti v českých vodách. Bohužel do relativně nedávné doby existovalo jen velmi málo vědeckých studií zaměřených na tento druh, a tak většina závěrů byla vyvozována z různých spekulací a mnohdy mylných odhadů. V přednášce se podíváme na mnoho vlastností této ryby, na její růst, věk, potravu, vliv na vodní prostředí a mnoho dalšího. Informace obsažené v přednášce však nebudou vycucané z prstu, ale budou se opírat o vědecky opublikované poznatky z různých částí Evropy a v neposlední řadě také o vědecké studie autora přednášky. Studie vycházejí z šesti let pozorování ekologie této ryby na pěti českých lokalitách provedené vědeckou skupinou Fishecu z Akademie věd. Během výzkumů prošlo vědcům rukama přes 1 000 dospělých sumců pocházejících z přirozených podmínek. Po získání nezbytných informací byly ryby očipovány a vypuštěny zpět na svobodu. Díky tomu také bylo přes 200 označených ryb v průběhu let uloveno opakovaně, a to už je množství dat, které nám odhalí opravdu nezkreslená fakta o ekologii tohoto vrcholového predátora našich vod.

 

RNDr., Ing. Lukáš Vejřík, Ph.D., vystudoval obor zoologie na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a obor rybářství na Fakultě rybářství a ochrany vod na téže univerzitě. V Biologickém centru AV ČR se věnuje ekologii ryb a dalších vodních organismů. V posledních letech je hlavním objektem jeho zájmu největší sladkovodní ryba Evropy, sumec velký. Pravidelně pořádá popularizační a cestopisné přednášky na nejrůznějších místech po ČR a rovněž pravidelně píše populárně naučné články do různých časopisů.

 

 


 

7. 4. Anna Müllerová: Ekologie obnovy, aneb co člověk zničil, měl by zase napravit

Ekologie obnovy se věnuje problematice člověkem narušených míst a spojuje v sobě ekologickou teorii a praktické aplikace, směřující k obnově narušených, degradovaných nebo i zcela zničených ekosystémů. Poskytuje vědecké podklady pro praktickou ekologickou obnovu a prosazuje využívání spontánní, či rozumně řízené sukcese v co možná největší míře, bez použití klasických způsobů technické rekultivace. Jedná se o poměrně mladou vědeckou disciplínu, traduje se, že prvním ucelenějším pokusem restaurovat celý ekosystém byl experiment založený v pol. 30. let v kampusu univerzity ve Wisconsinu.

Přednáší Anna Müllerová.


 

14. 4. Zdeněk Faltýnek Fric: Motýli v jižních Čechách a jejich minulost, přítomnost i budoucnost

Jižní Čechy jsou tradičně vnímány jako původní část české krajiny s malebnými scenériemi a dosud zachovalou přírodou. V knize, která vyšla na konci roku 2019, však ukazujeme, o jak velký omyl jde. Výskyt jihočeských motýlů je velice dobře prozkoumán, máme k dispozici data za více než století. A tak víme, že jihočeská motýlí fauna byla dříve velice bohatá. Celkem bylo z území kraje zaznamenáno 128 druhů denních motýlů a 16 druhů vřetenušek, což představuje 78 % všech druhů na území České republiky. To už ale dávno neplatí. V jižních Čechách již vymřelo 33 druhů, 40 druhů je ohrožených a jen 41 druhů lze označit jako druhy hojné. Co s tím? Přijďte se dozvědět víc na přednášku.

RNDr. Zdeněk Faltýnek Fric, Ph.D., pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Zabývá se vztahem mezi prostorem, časem a prostředím a doufá, že mu to umožní odpovědět na řadu nezodpovězených otázek. Jako modelovou skupinu využívá motýly.

 

 

 


 

21. 4. Jiří Tůma: Palmový olej a ekosystémoví inženýři: Co dělají tropičtí mravenci a termiti, když jim berete les?

Tropické lesy jihovýchodní Asie jsou z těch nejvzácnějších na Zemi. Jsou domovem vysokého množství druhů rostlin, ptáků, savců i hmyzu. Jejich rozloha se přesto velmi rychlým tempem zmenšuje kvůli rozšiřování plantáží palmy olejné pro produkci palmového oleje. Mravenci a termiti jsou v tropech přes svou velikost důležitými hybateli přírodních procesů. Tušíte, v čem spočívá jejich úloha? Možná vás překvapí, do jaké míry ovlivňují podobu pralesa. V přednášce se dozvíte, proč jsou tropičtí mravenci a termiti pro přírodu důležití, jak to vypadá v jejich přirozeném prostředí, jak jsou ohroženi naším hladem po palmovém oleji a co se s tím dá dělat.

Přednáší Jiří Tůma.

 

 

 

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)
Datová schránka: r84nds8

NOVINKY Z WEBU

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×