Včela medonosná klíčem k dlouhověkosti?

K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén v anglické literatuře označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na straně jedné a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé; v zásadě tedy platí závislost, že čím více potomků, tím kratší život rodičů. Fenomén „cost of reproduction“ je sice téměř jako pravidlo pozorován napříč spektrem nejrůznějších organismů, platí zde ovšem jedna podstatná výjimka, a tou je sociální hmyz, kde se totiž jedinci reprodukčních kast dožívají mnohonásobně vyššího věku než nereprodukční jedinci téhož druhu. U včely medonosné se královny v přirozených podmínkách dožívají až čtyřicetinásobně delšího života než dělnice v jejich včelstvech, což s ohledem na to, že se v rámci včelstva jedná o geneticky velmi příbuzné jedince, vybízí k otázce, jakým způsobem je ona dlouhověkost včelí královny nastavena. Dlouhověkost včelích královen je vskutku fascinujícím jevem, ale to, co je ve včelím společenství ještě mnohem zajímavějším, je řízená regulace délky života dělnic, kdy dělnice dokážou v závislosti na potřebách včelstva a v otázce důležitosti vlastního „já“ délku svého života patřičně prodloužit. A to je, zcela nepochybně, pro lidskou komunitu velmi inspirativní.

Přednášející

RNDr. Radmila Čapková Frydrychová, PhD., je výzkumným pracovníkem Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a je rovněž pedagogickým pracovníkem na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity, kde vede semestrální kurz Genetické toxikologie. Jejím dlouhodobým výzkumným zaměřením je studium koncových částí chromosomů, tzv. telomer, na něž se v posledních letech zaměřuje především s ohledem na regulaci délky života a působení vnějších stresových faktorů.

Program 9. cyklu Akademické půlhodinky 2017