Datum: 22.06.2022
Alena Sucháčková a Lukáš Vejřík dostali Prémii Otto Wichterleho
Pětadvacet výrazných mladých vědeckých talentů získalo prestižní ocenění Akademie věd ČR: Prémii Otto Wichterleho pro rok 2022. Budoucí vědecká generace ve věku do 35 let převzala ocenění od předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové během ceremoniálu 20. června 2022. Mezi nimi i naše Alena Sucháčková a Lukáš Vejřík! Gratulujeme!
Pro Prémii Otto Wichterleho si do pražské vily Lanna přišli perspektivní vědci a vědkyně, kteří ve svých oborech dosahují špičkových výsledků napříč obory Akademie věd ČR – od fyziky, matematiky, biologii, chemii po historii, psychologii nebo muzikologii.
„Nejde nám primárně o ceny, ale o to, co dokážeme. K tomu je potřeba kromě jiného veliká imaginace a ochota jít proti stávajícím paradigmatům,“ řekla během ceremoniálu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a citovala slova fyzika Richarda Feynmana: „Byli jsme vedeni k představě věcí nekonečně zázračnějších než představy básníků a snílků minulosti. Ukazuje to, že imaginace přírody je mnohem, mnohem větší než imaginace člověka...“.
RNDr. Alena Sucháčková, Ph.D.
Špičkový výzkum v zájmu ochrany přírody a životního prostředí – tak by mohlo znít heslo bioložky Aleny Sucháčkové (nar. 1989). Od počátku studia se zabývá motýly z pohledu ochrany přírody, ekologie, evoluční biologie a biogeografie.
Vyniká excelentní znalostí moderních molekulárních metod, zvládá pokročilé statistické modelování a kromě hluboké znalosti studovaných organismů prokazuje i houževnatost při náročném terénním výzkumu.
Řadu expedic do jihovýchodní Evropy (Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Severní Makedonie) absolvovala již v době doktorského studia. Podílela se mimo jiné i na náročném expedičním projektu, který zdokumentoval ochuzování motýlích společenstev vinou opuštění tradiční kulturní krajiny v zemích na jihu Balkánského poloostrova.
Alena Sucháčková momentálně studuje především biogeografii motýlů na severní polokouli a dokázala například, že mnozí z těchto motýlů vděčí za rozsáhlé rozšíření své historické vazbě na zaniklý biom tzv. mamutí stepi.
RNDr. Ing. Lukáš Vejřík, Ph.D, z Biologického centra AV ČR se už během studia zaměřil na rybí predátory – kontroverzní téma nejen pro vědu, ale i pro veřejnost. Vyplatilo se to. Stál tak u vzniku řady studií zaměřených na téma rybí predace a v současnosti spolupracuje na několika evropských projektech. Nejvíce se věnuje sumci velkému jakožto vrcholovému predátorovi sladkých vod Evropy.
Dokázal vytvořit originální ověřenou technologii kvantifikace tohoto druhu, o němž se toho – přes jeho význam – příliš nevědělo, a skloubil řadu dalších moderních přístupů pro sledování jeho vlivu ve vodním ekosystému. Zásadním způsobem tak vykročil na cestu k pochopení ekologického významu tohoto vrcholového predátora.
Zcela průkopnické jsou jeho práce o sumci velkém doplněné o analýzy stabilních izotopů. Pro vědeckou práci Lukáše Vejříka je typické, že rád vytváří nové a originální studie založené na metodických postupech, které sám sestavil. Kromě biologie ryb se věnuje i biologii vodních rostlin a je spoluautorem řady studií zaměřených na toto téma. Nezapomíná ani na popularizaci vědy a pravidelně se úspěšně účastní fotosoutěží.
