Akademické půlhodinky 21.cyklus

Program:

15.10. Jan Kubečka: Lipno - dočkáme se návratu ztraceného rybářského ráje?

22.10. Vendula Moravcová: Brownfieldy: druhý život opuštěných míst

29.10. Jan Kamiš: Mýty a fakta o klíšťatech

5.11. Jaroslav Šetek: Život v konzumní společnosti a krizích počátku 3. dekády 21. století

12.11. Dalibor Kodrík: Včelí jed – jak funguje a proč nás včelí bodnutí tak bolí

19.11. Martina Hrušková: Novinky v laické první pomoci (základní postupy, výzkum, virtuální realita)

26.11. Aleš Bezděk: Invazní hmyz

Anotace přednášek

15.10. Jan Kubečka: Lipno - dočkáme se návratu ztraceného rybářského ráje?

Nádrž Lipno byla mezi lety 1970 a 2000 známa vysokými úlovky candáta. Kolem roku 2005 nastal k zármutku rybářů prudký pád úlovků. Od té doby se zejména Český rybářský svaz snaží o návrat starých dobrých časů. Další vývoj ukázal, že vrátit žádoucí stav není ani snadné ani rychlé. V průběhu dalších let se vystřídalo několik úprav pravidel rybolovu, které přinesly částečné zlepšení úlovků, ale návrat starých dobrých časů, kdy si z Lipna odnášel candáty skoro každý a téměř v neomezené míře, se nedostavil.

Rozpory a problémy jsou hybatelem pokroku. Candátí krize a její pomalé zažehnání vedla k nebývale podrobnému vědeckému sledování rybích společenstev nádrže. Populačnímu doplňku a dynamice candáta na Lipně dnes rozumíme podstatně lépe než v předchozích obdobích. Podařilo se odhalit příčiny candátí krize i slibné známky zlepšení stavu. Životní cyklus a chování candáta je mnohem zajímavější, než jsme tušili. V přednášce se zamyslíme nad současným stavem, možnostmi i potenciálními výzvami, které candáty i další rybí obyvatele čekají v blízké budoucnosti.

Prof. RNDr. Jan Kubečka, CSc., působí v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se výzkumem rybích společenstev v nádržích a jezerech – jejich reprodukcí, potravními vztahy, migrací i chováním. Využívá sonarovou techniku a hydroakustiku, zkoumá vliv energetických děl na vodní organismy a věnuje se i problematice rybářského managementu a populační dynamiky ryb. Organizuje také dlouhodobý monitoring rybí obsádky Lipna, který s několika přerušeními probíhá od roku 2008.

22.10. Vendula Moravcová: Brownfieldy: druhý život opuštěných míst

Co se skrývá za prázdnými továrnami, opuštěnými statky či nevyužívanými vojenskými areály? Přednáška vysvětlí, proč tato místa nazýváme brownfieldy, jaké výzvy přinášejí a jaké nové možnosti mohou nabídnout. Součástí budou i zajímavé příklady jejich proměny v živá a užitečná místa.

29.10. Jan Kamiš: Mýty a fakta o klíšťatech

Téměř každý z nás se už s klíštětem setkal. Je otravné, mnohým připadá nechutné, a navíc může přenášet nebezpečné mikroorganismy. Tento nenápadný roztoč sám o sobě člověku neškodí, ale je významným přenašečem řady patogenů, které mohou vyvolat závažná onemocnění.

Během staletí soužití s člověkem se o klíšťatech rozšířila řada mýtů a polopravd. Skáčou ze stromů? Umějí létat? Najdeme je jen v lese a pouze v létě? Stačí repelent k úplné ochraně? A opravdu platí, že pokud se po přisátí neobjeví na kůži červený flek, nemusíme mít obavy?

Na tyto a mnohé další otázky odpoví přednáška, která se opře o vědecky ověřená fakta. Zazní praktické rady, jak klíště správně odstranit a bezpečně zlikvidovat, i informace o tom, za jakých podmínek dochází k přenosu patogenů na člověka. Dozvíte se také, co by si měl každý návštěvník přírody pamatovat, pokud se chce klíšťatům a jimi přenášeným virům a bakteriím vyhnout.

RNDr. Jan Kamiš pracuje v Laboratoři arbovirologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se ekoepidemiologií zoonotických patogenů člověka, které cirkulují mezi klíšťaty, komáry či hlodavci. V laboratoři se specializuje na hledání virů a bakterií pomocí metod molekulární biologie. V současné době se podílí na několika výzkumných projektech, zejména na studii „Klíšťata ve městě“, tedy výskytu klíšťat a jimi přenášených bakterií v městských parcích.

5.11. Jaroslav Šetek: Život v konzumní společnosti a krizích počátku 3. dekády 21. století

Přednáška odhaluje, jak konzumní způsob života formuje naše hodnoty, rozhodnutí a každodenní návyky v době současných ekonomických, ekologických a sociálních krizí. Zaměřuje se na fenomény jako „hladový vlk“, „chamtivý lovec“ či extrémní individualismus a ukazuje, jak mohou ovlivnit naši odolnost vůči turbulentnímu světu. Diskuse nabídne inspiraci pro udržitelnější, odpovědnější a vyrovnanější život v dynamické době.

12.11. Dalibor Kodrík: Včelí jed – jak funguje a proč tak bolí

Včelí bodnutí zažila většina z nás. Je to nepříjemná zkušenost, ale včelí jed je velmi zajímavá substance, která působí jako sofistikovaná chemická zbraň, kterou včela účinně používá k útoku či obraně. A jak vlastně působí jed na člověka? Proč nás včelí píchnutí tak bolí? A proč včela po píchnutí ponechává žihadlo s částí zadečku v ráně a sama při tom hyne? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět uvedená přednáška.

Prof. RNDr. Dalibor Kodrík, CSc., je vedoucím Oddělení biochemie a fyziologie na Entomologickému ústavu Biologického centra Akademie věd ČR. Ve svém výzkumu se zabývá hmyzí endokrinologií, kde se specializuje na hormony, které řídí obranné reakce proti stresu. Ze stresorů studuje hlavně účinek syntetických a přírodních toxinů a jedů. V poslední době se zaměřuje hlavně na včelí jed a včelu.

19.11. Martina Hrušková: Novinky v laické první pomoci (základní postupy, výzkum, virtuální realita)

Ve vyhrazeném čase budou představeny základní postupy laické první pomoci podle aktuálních doporučení Evropské resuscitační rady (2025) a novější poznatky výzkumu. Účastníci budou mít možnost vyzkoušet si první pomoc ve virtuální realitě (Virtual Lab) a zjistit účinnost resuscitace s využitím aplikace QCPR (Laerdal).

26.11. Aleš Bezděk – Invazní hmyz

Invazní hmyz jsou druhy, které se kvůli lidské činnosti dostaly mimo svůj původní areál výskytu – a v novém prostředí se jim výborně daří. Rychle se šíří, mohou mít negativní vliv na rovnováhu v ekosystémech a leckdy škodí rostlinám i zvířatům. V této krátké přednášce si představíme pět invazních druhů hmyzu, které už se v České republice zabydlely nebo si k nám brzy najdou cestu. Jsou to nápadné druhy, které v přírodě pozná každý laik.

Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., pracuje v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR a částečně působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zabývá se taxonomií a nomenklaturou brouků nadčeledi Scarabaeoidea a dále také invazním hmyzem a identifikací fragmentů brouků v archeologickém a egyptologickém výzkumu. Aktivně se věnuje popularizaci vědy, organizuje entomologické exkurze pro školy a širokou veřejnost. Přes 15 let působí ve výboru České společnosti entomologické a od roku 2024 je jejím předsedou.