Biofilm and drug tolerance in yeasts

Plísňové infekce tolerantní k antimykotické léčbě se staly zásadním zdravotním problémem. Jedním z mechanismů vedoucí k odolnosti na léčiva, je tvorba takzvaných „persister“ buněk. „Persister“ buňky mají genotyp divokého typu se schopností přežít expozici antimykotik v důsledku modifikované buněčné membrány, up-regulované odpovědi na stres a lepší integritu buněčné stěny. Znalost mechanismů buněk „persister“ fenotypu a jejich regulační mechanismy pro kontakt s vnějším prostředím je omezená, ale nám se podařilo prokázat, že modifikace růstově regulační TORC1 dráhy ovlivňuje perzistování houbových buněk. Fenotypové vlastnosti „persister“ buněk  e zapojením TORC1 dráhy ukazují, že persister buňky jsou v klidovém stavu v G0 buněčného cyklu. Toto poznání nás vede k domněnce, že infekce ascomycetami, které jsou tolerantní k antimykotické léčbě, mohou být léčeny, se zacílením na klidová stádia buněk v G0 buněčného cyklu.

Přednáška se koná za podpory Nadace města Českých Budějovic pro podporu vzdělávání a vědy České Budějovice.