V Česku vznikla první lokalita s divokými koňmi, zubry a pratury

Česko má od neděle světový unikát. Bývalý vojenský výcvikový prostor Milovice, který se nachází mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou, se stal prvním místem, kde se budou vyskytovat všechny tři klíčové druhy velkých kopytníků Evropy. Tedy divocí koně, zubři a pratuři.

„Podobný pohled se lidem nenaskytl možná několik posledních tisíc let,“ říká Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Zubři byli v přírodě vyhubeni až počátkem dvacátého století, pratuři o tři sta let dříve a koně zřejmě již před mnoha sty lety a možná i tisícovkou let. Jejich poslední populace však přežívaly na různých místech, takže v jedné lokalitě se neměly možnost potkat velmi dlouho.

„V bývalém vojenském prostoru Milovice se velcí kopytníci budou vyskytovat na dvou pastvinách vzdálených přes čtyři kilometry. Zubři a pratuři jsou totiž příbuzné druhy a jejich soužití zatím není vyzkoušeno, ani jedna z pastvin navíc není pro dvě stáda velkých turů dostatečně velká,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Zatímco divocí koně a zpětně šlechtění pratuři se nacházejí na čtyřiceti hektarové pastvině v sousedství města Milovice, zubři dnes začnou zabydlovat aklimatizační ohradu v lokalitě Traviny nedaleko Benátek nad Jizerou, kde budou mít po karanténě k dispozici pastvinu o rozloze zhruba sto dvaceti hektarů.  

Skupina sedmi samic přijela ze tří polských rezervací Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva roky.  Býk za samicemi přijede s několikadenním zpožděním. Původně vybraný samec totiž neprošel přísnými veterinárními testy.   

Zubři patří v České republice k původním živočišným druhům. Na území současného Středočeského kraje se přitom dochovaly jedny z posledních archeologických dokladů o jejich výskytu. Nálezy z Libice nad Cidlinou na Nymbursku je dokládají ještě v 10. století. Na území dnešní České republiky žili zřejmě až do 14. století. V šestnáctém století se pak arcikníže Ferdinand Tyrolský pokusil zubry vrátit do lesů na Brandýsku a později i na Křivoklátsku.

Návrat zubrů umožnila podpora několika partnerů projektu. Mezi nejvýznamnější patří Středočeský kraj. „Středočeský kraj podporuje aktivity společnosti Česká krajina, která se snažío návrat některých druhů zvířat do naší přírody, které lidé už v dávných dobách vyhubili. Po divokých koních a praturech tak obohatí místní faunu i zubři. Očekávám, že nový druh zvířat v Milovicích bude pro zdejší obyvatele a návštěvníky stejnou atrakcí, jako předchozí vypuštěná zvířata. Sleduji i velmi pozitivní vliv velkých savců na proměnu stepní krajiny Milovicka, kde se opět šíří vzácné druhy rostlin,“ ocenil hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.

Projekt podporuje i město Benátky nad Jizerou. „Město Benátky nad Jizerou vítá iniciativu společnosti Českákrajina v nasazení velkých kopytníků v oblasti Traviny u Benátek nad Jizerou. Doufáme, že zubři a divocí koně budou postupně napravovat to, co člověk zanedbal. Šetrným cíleným spásáním se vytváří podmínky pro obnovu původní skladby ohrožených stepních biotopů v této oblasti,“ konstatoval Jaroslav Král, starosta města Benátky nad Jizerou.

Podle jeho slov chce město naví cvybudováním naučné cyklostezky a pozorovatelny přiblížit toto téma široké veřejnosti a šetrnou turistikou citlivě zvýšit osvětu a propagaci celého území. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou. 

Záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou, podporuje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje část tamních pozemků. „Zachování specifických stanovišť pomocí velkých spásačů vegetace vidím jako smysluplnou a efektivní cestu péče o připravovanou národní přírodní památku. Navíc se jedná o projekt významný z vědeckého hlediska, a to nejen pro přírodovědce, pominout nelze ani jeho určitou zajímavost pro veřejnost,“ řekl Ladislav Pořízek, ředitel příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, kterým je Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Projekt návratu zubrů do jeho počátku podporuje rovněž společnost Ekospol, pivovaru Zubr, Nadačního fondu rodiny Orlických a veřejné sbírky. 

Cílem návratu velkých kopytníků je nejenom vracet do přírody původní druhy velkých zvířat, ale především s jejich pomocí chránit a obnovovat ohrožené stepní biotopy s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se s nimi vyvíjely po tisícelet. Zubři budou po příjezdu pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě. Poté budou vypuštěni na hlavní pastvinu. Krátce na to je doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou. 

Pro vznik přirozené mozaiky je klíčová právě kombinace zubrů a divokých koní. Každé z těchto zvířat setotiž zaměřuje na jiný typ potravy. Zatímco koně spásají především traviny, zubři spásají jiné spektrum bylin a budou více odstraňovat náletové dřeviny. Díky tomu vznikne přirozená mozaika, kterou pro svůj život potřebuje řada ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Dalším cílem projektu je podpořit šetrný turistický ruch v regionu. „Díky tomu, že jde o celosvětově unikátní projekt a velká zvířata jsou v národních parcích Afriky i Asie tím nejatraktivnějším cílem turistů, má bývalý prostor Milovice velkou šanci stát se návštěvníky vyhledávanou destinací, samozřejmě v míře, která nebude rušit místní přírodu,“ doplňuje Dalibor Dostál.

Již letos se na divoké koně do Milovic přijely podívat tisíce turistů, zprávy o příjezdu divokých koní a praturů obletěly svět a přinesla je sdělovací prostředky na pěti kontinentech, včetně prestižních médií jako New York Times, Washington Post, BBC nebo Die Welt.   

První část rezervace otevřela společnost Česká krajina letos v lednu. Do lokality Pod Benáteckým vrchemu města Milovice tehdy přivezla první skupinu divokých koní z Anglie. V říjnu je pak doplnila skupina šesti praturů dovezených z Holandska. S lokalitou na Travinách tak rozloha rezervace na území bývalého vojenského prostoru dosáhne přibližně sto šedesáti hektarů.

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.