HR Excellence in Science
Datum: 01.08.2018

Za deset let už se možná v přírodě nevykoupeme

A můžeme si za to sami. Desítky let používáme ve velkém minerální hnojiva, jejichž přebytky jsou splachovány právě do rybníků, přehrad a jezer, kde podporují růst řas a sinic. Někde dokonce sypeme přemíru živin přímo do rybníků, kvůli produkci ryb. To všechno dohromady s teplým počasím pak vede k tomu, že už dnes většinu rybníků a nádrží ani nelze ke koupání využívat, říká Jaroslav Vrba z Biologického centra AVČR v rozhovoru pro ČRo Radiožurnál. Ale zoufalá situace se netýká jen přírodních koupališť, česká krajina vysychá a ztrácí schopnost zadržovat vodu. Dá se s tím vůbec ještě něco dělat?

“Třeba takový Staňkovský rybník na Třeboňsku, dříve vyhlášená koupací lokalita, v posledních letech ‘kvete’ sinicemi a smrdí sirovodíkem,” popisuje prof. Vrba. Důvodem je nejen hloubka nádrže, snížený přítok a teplé počasí, ale zejména rozklad přemíry živin a vyčerpávání kyslíku v hloubce nádrže činností mikroorganizmů.

Problém se netýká jen rybníků, ale i velkých údolních nádrží. Např. ve Slapské přehradě se kvalita vody sice trochu zlepšuje, ale je to bohužel na úkor Orlíku. Problém se pouze přesunul o nádrž výše. “Kolegové vypočítali, že aby Orlík přestal 'kvést', bylo by nutné snížit přísun fosforu na třetinu – z nějakých 180 na 70 tun,” říká prof. Vrba a dodává: “My si myslíme, že by se to dalo, a taky na tom nyní s jihočeskými politiky trochu pracujeme, snažíme se dosáhnout toho, aby se přijalo politické rozhodnutí, snížit limity na vypouštění fosforu pod čistírnami, pod městy. Ale změnit je třeba taky rybniční hospodaření, aby rybníky fosfor spíš zadržovaly a rybáři ho vytáhli s produkcí ryb, aby neodtékal dál Lužnicí až do Orlíku.” K podobným snahám došlo podle něj v minulosti už několikrát, ale zatím zde vždy byly příliš silné zájmové lobby, které tomu bohužel brání.

Sinice ale nejsou problémem jen v Česku, přemnožené jsou nyní třeba i na Baltu. Podle prof. Vrby jsou příčiny dvě: teplo a opět nadbytek živin. A to včetně těch, které se do vody splavovaly v minulosti – na dně Baltu jsou uloženy dusík a fosfor z hnojiv za několik posledních desetiletí. Pak stačí větší “promíchání” vod a do horních vrstev se tyto prvky dostanou ve vysokých koncentracích, což spolu s teplem umožní rozvoj řas a sinic. “V podstatě je to taková časovaná bomba, o které se ví už cca 30 let,” glosuje prof. Vrba.

Má vůbec tento problém řešení? Podle prof. Vrby a jeho kolegů ano – především je nezbytné, abychom vodu udrželi co nejdéle v krajině. “Krajina vodu dnes ani nezadrží, i když zaprší, tak to rychle odteče dál,” upozorňuje prof. Vrba. Součástí řešení jsou nejen zemědělci, ale i jednotliví lidé. Co se týká zemědělců, tam je nutné omezit množství umělých hnojiv, snažit se zaorávat organické zbytky, méně půdu utužovat, střídat plodiny a pěstovat je tak, aby co nejvíce bránily erozi (odnosu půdy vodou, větrem). V domácnostech pak můžeme alespoň šetřit vodu (např. různé objemy splachování pro velkou a malou potřebu, nečistit zuby při tekoucí vodě, nemýt nádobí pod tekoucí vodou, ...), na zahrádkách můžeme pro zalévání využívat vodu již jednou použitou, jen mírně znečištěnou, nebo zachytávat dešťovou vodu do nádrží, popř. umělých jezírek.

Celý rozhovor s prof. Vrbou si můžete poslechnout zde:

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice
Datová schránka: r84nds8

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)

NAJÍT PRACOVNÍKA

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×