HR Excellence in Science
Datum: 28.03.2019

Kvůli změně času umírá na silnicích víc zvířat

Pravidelné změny času nemají negativní dopady jen na člověka. Při přechodu ze zimního na letní čas uhyne na silnicích více zvířat. Podle německého automotoklubu ADAC narůstá po změně času množství střetů motoristů se zvěří až o 20 procent. Evropská unie se v roce 2018, na základě průzkumu mezi evropskou veřejností, rozhodla střídání času zrušit. Poslanci Evropského parlamentu však v minulých dnech dlouho očekávanou změnu odsunuli až na rok 2021.

V České republice odšlo za rok 2018 ke 12 394 srážkám se zvěří. To byla nejhorší bilance od roku 2014. Z celkového počtu 104 764 loňských dopravních nehod tvořily srážky se zvěří téměř dvanáct procent případů a byly tak čtvrtou nejčastější příčinou havárií. Při nich se 120 lidí zranilo, dva lidé zahynuli. Nejčastější příčinou uváděnou ve statistikách je srážka se srncem.

Statistiky však zachycují jen srážky s většími druhy zvířat, kdy dochází k poškození vozu nebo zranění pasažérů. Velká část střetů, při kterých zahynou zajíci, ježci a další drobnější živočichové, tak není vůbec podchycena. Počty drobnějších živočichů v přírodě jsou přitom výrazně vyšší, než větších zvířat. Většina střetů, kdy dochází „jen“ k usmrcení zvířete, proto není vůbec evidována, a mohou to být stovky, možná tisíce zvířat. Riziko střetu se zvěří je podle dopravních expertů nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Nejhorší je období kolem dvaadvacáté hodiny.

 

Zvířecí oběti nehod mohou posloužit výzkumu

Když už k úhynu zvířete kvůli střetu s autem dojde, oběť nemusí být zbytečná. Vědci z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy a Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno pracují na výzkumu, při němž monitorují koloběh virů a jiných patogenů ve volně žijících zvířatech v městském a příměstském prostředí. Veřejnost jim tak se sběrem uhynulých živočichů, konkrétně ježků východních a západních, veverek a kosů, může pomoci. Zapojit se mohou lidé z Prahy, Brna a Českých Budějovic. Vědci zkoumají na tkáních z těchto zvířat výskyt infekcí, které přenášejí klíšťata a komáři a mohou být přenosná i na člověka, například výskyt klíšťové encefalitidy, boreliózy, anaplazmózy či babeziózy. Další informace o projektu a instrukce k bezpečnému sběru zvířecích mrtvolek naleznete na webu https://jez-ko-ve.bc.cas.cz.

 

Vliv změnu času na člověka

Změna času má nezanedbatelné negativní dopady na člověka. Podle studie amerických kardiologů se například den po zavedení letního času zvyšuje o 25 procent počet srdečních záchvatů a po přechodu na zimní čas jich naopak přibližně stejným poměrem ubývá. Počet mrtvic podle amerických vědců narůstá o 2 procenta. Další studie vědců z USA zjistila, že v období přechodu na letní čas se zdvojnásobil počet potratů u žen, které podstoupily umělé oplodnění.

Přibývá také nehod a úrazů. Švédský výzkum uvádí, že po změně času na letní se zvýšil počet havárií na silnicích o jedenáct procent. Americká studie zase zachycuje nárůst pracovních úrazů o šest procent a navíc se závažnějšími důsledky. 

Vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR proto v loňském roce doporučili po zrušení střídání času celoroční zachování takzvaného zimního času. Zimní čas totiž podle výzkumů zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Prokázána je také jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku i nižším výskytem nádorových onemocnění. Zrušení změn času tak považují za příležitost ke zlepšení celkového zdraví společnosti

Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v roce 1916. Jako první ho nařídilo Německo a Rakousko-Uhersko, jehož součástí byly i české země. Letní čas se v obou zemích uplatňoval do roku 1918. Znovu zaveden pak byl za druhé světové války, poté byl opět zrušen. K trvalejšímu zavedení letního času v tehdejším Československu došlo v roce 1979. Postupně se ustálilo pravidlo, kdy se letní čas zaváděl poslední březnový víkend v noci na neděli a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je pak letní čas o měsíc delší a trvá až do posledního víkendu v říjnu.

 

Zdroj: Česká krajina, A/ Věda výzkum. Foto: pixabay.com

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice
Datová schránka: r84nds8

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)

NAJÍT PRACOVNÍKA

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×