HR Excellence in Science
Datum: 13.03.2015

Pozitivní příklad o propojení vědy a ochrany tropické přírody

Petr Klimeš z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR se spolupracovníky nově publikoval v únoru 2015 studii v časopise PLoS ONE, která se podrobně zaměřila na druhovou rozmanitost mravenců v korunách deštného pralesa. Celková diverzita byla ohromující a naprostá většina sebraných více než 12000 mravenců byla arboreální (hnízdící na stromech). V ploše o velikosti ekvivalentní průměrnému fotbalovému hřišti (0,6 ha) vědci nalezli celkem 126 různých druhů mravenců, tedy asi tolik druhů, kolik najdeme v celé České republice a Slovensku dohromady. Překvapivě se ale naopak zjistilo, že rozmanitost druhů na jednom stromě není zas tak vysoká, jak se obecně tradovalo.

Mravenci jsou skupinou hmyzu, která má obrovský dopad na fungování terestrických ekosystémů. Předpokládá se, že jejich role je významná zejména v tropických pralesích, kde v korunách stromů tvoří většinu biomasy a kde se vyvinuli podobně jako v půdě do mnoha různých morfologických typů. Navzdory tomu ale představa o tom, jak druhově rozmanitá mravenčí společenstva skutečně v korunách stromů žijí, a co vlastně tam dělají, byla donedávna velmi kusá. Bádat v tropickém lese není totiž úplně jednoduché ani na zemi, natož vysoko v korunách pralesních velikánů. Většina poznatků o celých společenstvech mravenců obývajících stromy tak donedávna pocházela z fumigačních studií. Pod tím si můžeme obyčejně představit osbírání pouze omezeného počtu stromů určité velikosti za pomocí postřiku “mlhovinou” insekticidů, a sebrání toho, co spadne pak mrtvé dolů na zem. Pochopitelně takto získané poznatky nemohou odhalit, co který mravenec na stromě vůbec dělal. Samotné lezení na stromy sice někteří odvážlivci používají jako další metodu, ale osbírat strom z lana pro všechny druhy hmyzu je jen těžko proveditelné. 

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a pracovníci New Guinea Binatang Research Center se rozhodli pro úkol rovněž téměř nadlidský. Ve spolupráci s místními vesničany osbírávali stromy čerstvě pokácené během budování domorodých “zahrádek” za účelem zmapovat skutečnou rozmanitost rostlin a hmyzu v pralese1,2. Domorodci na Papui Nové Guineji totiž jako v jedné z mála zemí světa prales vlastní a již po tisíciletí tam praktikují stěhovavé zemědělství. Toto byla unikátní příležitost týmu pod vedením prof. Vojtěcha Novotného se ke kácení přidat a doslova rozpitvat kousek pralesa, co se týká skladby stromů a váhy jejich listoví, až po hmyz na stromech žijící2

 

Petr Klimeš se spolupracovníky v únoru 2015 nově publikoval studii v časopise PLoS ONE, která se podrobně zaměřila na výsledky ohledně mravenců1. Vůbec poprvé se vědci mohli podívat, zda nalezené druhy mravenců na stromě konkrétně opravdu hnízdili, nebo pouze přicházeli odjinud. Překvapivě se zjistilo, že rozmanitost druhů na jednom stromě není zas tak vysoká, jak se obecně tradovalo, t.j. přibližně necelé 4 druhy v průměru,  jelikož při výzkumu celého kousku pralesa se braly v potaz poprvé také všechny stromy (tedy i ty malé a potažmo bez mravenců). Celková diverzita byla ale naopak ohromující a naprostá většina sebraných více než 12000 mravenců byla arboreální (t.j. hnízdící na stromech). V ploše o velikosti ekvivalentní průměrnému fotbalovému hřišti (0,6ha) vědci nalezli celkem 126 různých druhů mravenců, tedy asi tolik druhů, kolik najdeme v celé České republice a Slovensku dohromady. Ještě větším překvapením pak bylo zjištění, že větší část druhů vůbec na stromech nehnízdila, ale často chodila z okolních stromů, jak bylo ukázáno za pomoci nulových modelů. V takovém modelu se data o mravencích na stromech ve velké matici náhodně prohazují, a zjišťuje se, zda pozorované výsledky v přírodě jsou v souladu s náhodou. Tak tomu ale rozhodně nebylo, protože pravděpodobnost nálezu hnízda mravence, který na určitém stromě neměl hnízdo, významně klesala se vzdáleností od tohoto stromu. To naznačuje, že mravenci cestují pohodlně za potravou mezi stromy, pravděpodobně za pomoci lián a překrývajících se korun stromů. Výsledky tak poměrně elegantně vysvětlují bez potřeby složitých teorií o kompetici mezi druhy a zdrojích, proč na velkém stromě často pozorujeme jen jeden až dva početně převažující druhy a mnoho druhů vzácných. Dále ukazují také velkou důležitost původních pralesů, které ve srovnání se sekundárními lesy hostily dvakrát více druhů a téměř žádné invazivní nedomácí druhy.

Zároveň se ve studii ukázalo, jak málo o tropické fauně vůbec víme. Druhově nejbohatší rod mravenců dřevokazů Camponotus čítal 19 druhů, z kterých 13 druhů bylo nalezeno na Nové Guineji vůbec poprvé a 4 byly popsány pro vědu jako zcela nové druhy3. Kromě dopadu samotného výzkumu pro vědecké poznání dlouhodobá aktivita vědců ve vesnici Wanang rozhodně nepřispěla ke kácení pralesů, jak by se mohl někdo mylně domnívat, ale právě naopak. Domorodci se rozhodli své pralesy uchránit hrozící okolní industriální těžbě a založili Wanang Conservation Area o velikosti 10770 ha, tedy obdobu našeho přírodnímu parku4,5. Ochrana se vyplatila, jak se brzy ukázalo, jelikož vědecká globální síť "the Center for Tropical Forest Science" (CTFS) si Wanang vybrala jako jednu ze svých monitorovacích dlouhodobých lesních ploch pro globální sledování Země5. Tato plocha je jediná v celém Pacifiku a Austrálské oblasti, stejně tak jako je náš Žofínský prales jediným reprezentantem přirozeného pralesa řazeného do CTFS v kontinentální Evropě. Příběh součinnosti českých vědců, novoguinejských pracovníků Binatang Research Center a místních domorodců tak ukazuje příklad optimistického konce, tedy příklad, který je v dnešním mediálním světě plném negativních zpráv opravdu potřeba slyšet.

Zdroje (více informací):

1.   1 Klimes P., Fibich, P., Idigel C., Rimandai M. (2015) Disentangling the Diversity of Arboreal Ant Communities inTropical Forest Trees. PLoS ONE 10e0117853. Pdf at: http://dx.plos.org/ambra-doi-resolver/10.1371/journal.pone.0117853

2. 2 New Guinea Binatang Research Center (2015a): Plant-herbivore foodwebs in primary and secondary rainforests https://www.entu.cas.cz/png/food-web-studies_1.php

3.    3 Klimes P, McArthur A (2014) Diversity and ecology of arboricolous ant communities of Camponotus (Hymenoptera: Formicidae) in a New Guinea rainforestwith descriptions of four new species. Myrmecological News 20: 141-158. Pdfavailable at: https://antscience.files.wordpress.com/2014/11/klimes-mcarthur-2014-myrm-news.pdf

4.    4 Novotny, V. (2010) Rainforest conservationin a tribal world: why forest dwellers prefer loggers to conservationists. Biotropica 42(5): 546–549.  Pdf at: https://www.entu.cas.cz/png/NovotnyBIOTROPICA2010.pdf

5 New Guinea Binatang Research Center (2015b):Wanang Conservation Area. http://www.entu.cas.cz/png/wanang/conservation-management

 
Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)
Datová schránka: r84nds8

NOVINKY Z WEBU

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×