Nový virologický ústav by mohl pomoci v boji proti pandemiím

Současná pandemie nemoci covid-19 ukázala, že Česká republika nemá dostatečně pokrytý vědní obor virologie. Virologický ústav u nás sice existoval, vznikl už v roce 1953, tehdy pod hlavičkou Československé akademie věd (ČSAV), po rozpadu federace v roce 1993 však zůstal Slovenské akademii věd v Bratislavě.

Později z nutnosti vzniklo několik laboratoří a pracovišť při jiných výzkumných ústavech Akademie věd ČR (při Ústavu organické chemie a biochemie, Ústavu molekulární genetiky, Biologickém centru, Mikrobiologickém ústavu atp.) i na různých vysokých školách. Nevýhodou je ovšem určitá roztříštěnost oboru. „Tyto laboratoře mají svá specifická poslání, nepokrývají celou oblast virologie ani nedisponují dostatečným prostorem ve speciálně vybavených pracovištích s vysokou mírou ochrany proti vysoce infekčnímu materiálu,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

"Ukazuje se v této vypjaté době, že takové centrum komplexního virologického výzkumu nemohou nahradit v současné době v Čechách fungující dílčí virologické laboratoře specializované na úzkou problematiku, např. retroviry nebo arboviry, strukturní biologie virů, atd. Zkušenosti ukazují, že musíme být připravení velmi kvalitně a komplexně na nečekaně se objevující virová onemocnění ("emerging viruses") zoonotického původu, mezi které patří i nový čínský koronavirus, původní koronavirová onemocnění SARS a MERS, ale potenciálně též  nové pandemické varianty chřipky či viry krvácivých horeček se selháváním ledvin," vysvětluje Libor Grubhoffer, virolog a ředitel Biologického centra AV ČR. 

Na další pandemie je třeba se připravit

„Pro budoucí potřeby státu v oblasti virologie a ke zvládnutí příštích epidemií, které zákonitě přijdou, je nezbytné být řádně připraveni a mít specializované pracoviště základního výzkumu s multidisciplinárním přístupem a s výrazným přesahem k využití výsledků do praxe,“ dodává předsedkyně Akademie věd ČR. 

Případná nová virologická instituce by mohla vzniknout právě jako jeden z ústavů Akademie věd ČR. Jeho součástí by byla i rozsáhlá databanka virů, která by umožnila rychlé studie reagující na přicházející nebezpečí.

Nový Virologický ústav by se měl věnovat výzkumu virů v celé šíři problematiky, a to virům lidským, živočišným i rostlinným. Velkým přínosem by byla kvalitní příprava nových generací virologů.

Akademie věd ČR má pro tento úkol jedinečné postavení, protože pokrývá všechny vědní oblasti, které jsou nutné pro zajištění mezioborového přístupu. Také může navázat na bohatou tradici vývoje antivirotických léčiv. Právě v Akademii věd, konkrétně v Ústavu organické chemie a biochemie v pražských Dejvicích, se zrodily preparáty Antonína Holého, které pomáhají zachraňovat miliony životů po celém světě (příznačné ovšem je, že partnery pro dokončení virologického výzkumu musel hledat Antonín Holý v zahraničí, konkrétně v belgické Lovani).

Zatím jde pouze o záměr. Jestli skutečně případný Virologický ústav vznikne, se zatím neví a záleží to ještě na mnoha faktorech. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) o případném zřízení Virologického ústavu začala jednat na svém posledním zasedání 25. září 2020. „Mít silnou virologii by bylo velmi prospěšné. Tuto ideu podporuji a považuji ji za téměř nutnou reakci na aktuální i všechny další pandemie,“ dodává k návrhu místopředseda RVVI Petr Dvořák.