Čeští vědci se podílejí na vzniku nového akčního plánu ochrany zubrů v celé Evropě

Zubr evropský v milovické rezervaci. Foto: Vojtěch Lukáš

„Poslední dva roky se významně podílíme na přípravě nového vydání takzvaného akčního plánu pro zubra. Jde o důležitý dokument, který definuje strategii ochrany největšího savce Evropy pro nadcházející desetiletí. Jde o materiál průlomový, protože zásadním způsobem mění mezinárodní ochranu zubra, i managementu jeho stád a populací napříč kontinentem,“ zdůrazňuje první z dvojice českých spoluautorů akčního plánu, Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. 

„Nový akční plán nabízí strategii, jak tomuto druhu prospět v následujících dekádách. A s použitím nových poznatků, které se vynořily během posledních deseti až patnácti let. Tím se budoucí ochrana zubra stává účelnější a v některých aspektech flexibilnější s přínosem pro zubra, ale i krajinu obývanou zubry,“ doplnil Jan Robovský z katedry zoologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který je dalším ze spoluautorů nového akčního plánu.

Kapitoly připravené českými vědci zásadním způsobem změní pohled na historické rozšíření zubrů v předchozích staletích i tisíciletích. „Dosud nejrozsáhlejší analýzou a revizí archeologických nálezů jsme dospěli k poznatku, že zubři se kdysi vyskytovali i v takových oblastech, jako je Mezopotámie, Ural a další regiony, které dosud nebyly s rozšířením zubrů spojovány. Výrazně se tím rozšiřuje oblast, kde lze uvažovat o repatriaci zubra jako původního druhu do přírody,“ doplnil Miloslav Jirků.

Předchozí akční plán ochrany zubra evropského vyšel v roce 2004, kdy bylo hlavním tématem zastavení poklesu populace zubra v důsledku politických a hospodářských změn v devadesátých letech dvacátého století. Od roku 2000 se však díky mezinárodnímu ochranářskému úsilí podařilo populaci tohoto druhu výrazně zvýšit z 2798 jedinců na 8461 v roce 2019. Nový akční plán proto není zaměřen ani tak na zvyšování populace, jako spíše na hledání nových možností návratu zubra napříč jeho historickým areálem výskytu a propojováním existujících populací. Značný prostor je věnován také překážkám ochrany zubra. Horkým tématem jsou například značné rozdíly zákonných norem týkajících se zubra v jednotlivých evropských zemích.

Zároveň byly publikovány i zásadní informace o historickém rozšíření druhu napříč vegetačními a výškovými zónami Evropy. Vnímání zubra se tak změnilo z původně typicky lesního zvířete na druh, který ve skutečnosti obýval celou řadu prostředí od hladiny moře v okolí Baltu až vysoko nad hranici lesa v Alpách či na Kavkaze, od východoevropských stepí přes všechny typy lesů po alpinské louky. „O tom, že zubři dokáží zabydlet velmi rozmanitá prostředí, svědčí i úspěšný chov v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, kde obývají savanovité nelesní biotopy,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Právě praktické zkušenosti z milovické rezervace pomohly českým vědcům se získáváním některých praktických podkladů pro nový akční plán zubra evropského.     

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na dokončení rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.