Biokrystaly pozoroval už Darwin. Až nyní víme, co to je
Třpytivé krystaly v buňkách lidé pozorují již od objevu mikroskopů. Až nyní ovšem vědci z Přírodovědecké a Matematicko-fyzikální fakulty UK spolu s kolegy z Biologického centra Akademie věd ČR objevili, oč přesně se jedná.
Třpytivé částečky v buňkách pozoroval již Charles Darwin, až nyní ale vědci z Přírodovědecké a Matematicko-fyzikální fakulty UK v nové studii v The ISME Journal odhalili, že se ve většině případů jedná o purinové biokrystaly, jež mají unikátní vlastnosti. Tento objev může nalézt využití v medicíně při léčbě dny nebo ledvinových kamenů, ale i jako nové optické materiály nebo zelenější hnojiva.
Puriny jsou speciální samy o sobě – jsou součástí nukleových kyselin (DNA a RNA), v buňkách bývají zdrojem chemické energie nebo se podílejí na buněčné signalizaci.
„Purinové biokrystaly mají řadu unikátních funkcí, například představují zásobárnu dusíku nebo mají velmi zajímavé optické vlastnosti, efektivně reflektují světlo, mají velký index lomu a polarizují světlo, což je mimo jiné předurčuje k využití v biooptice nebo nových materiálech. Tyto krystaly ale neumíme připravit v laboratoři, vznikají pouze v buňkách. Mikroorganismy tak mohou být ideálním modelovým systémem a odrazovým můstkem pro další studie v oborech od buněčné biologie až po globální ekologii, s potenciálním využitím v biotechnologiích, biooptice, ale i lidské medicíně,“ vyjmenovává vědkyně.
Dlouhé čekání na objev
Proč až teď? „Na to se mě kolegové z Matfyzu ptají od začátku, jak je možné, že biokrystaly byly tak dlouhou dobu pozorované bez toho, aniž bychom věděli, o co se jedná. I náš objev vznikl vlastně náhodou, a to díky unikátní metodě – Ramanově mikroskopii,“ líčí Jana Pilátová.
Celý článek najdete na: