Nejen panda a tygr: ochrana přírody potřebuje nové symboly

Autoři článku, který právě vyšel v časopise Biological Conservation, přicházejí s novým a inkluzivním pojmem „vlajkový prvek“ (angl. flagship entity). „Vlajkovým prvkem může být samozřejmě zvíře, ale také les, korálový útes, slavný jedinec jako želvák Lonesome George, nebo i výjimečný přírodní jev – třeba hromadné rozkvétání rostlin, rojení jepic nebo migrace motýlů monarchů. Důležité je, aby daný prvek dokázal vyvolat emocionální spojení lidí s cílem ochrany přírody,“ vysvětluje hlavní autor studie Ivan Jarić z Biologického centra Akademie věd ČR.

Studie zároveň nabízí praktický návod, jak vhodný vlajkový prvek vybrat s ohledem na cílovou skupinu i konkrétní cíl kampaně. „Chceme, aby ochranáři přemýšleli strategicky – podobně jako marketéři. Aby vycházeli z kulturních hodnot a preferencí publika a podle nich volili to, co u lidí skutečně rezonuje,“ říká spoluautor studie Diogo Veríssimo z Oxfordské univerzity. „Nejúčinnější symboly nejsou vždy ta největší nebo nejbarevnější zvířata – důležitější je, jak dobře dokážou oslovit konkrétní skupinu lidí.“

Přehled různých kategorií symbolů ochrany přírody (tzv. flagship entities) na příkladu Velkého ekosystému Yellowstonu: Grizzly 399 jako individuální symbol – samice medvěda grizzlyho, považovaná za nejslavnější medvědici v Yellowstonu, přitahuje obrovskou pozornost a podporuje turistiku; medvědi grizzly jako symbolický druh; velcí predátoři (včetně amerického černého medvěda, vlka a pumy) jako symbolická skupina nebo komunita; samotný ekosystém Velkého Yellowstonu a národní park Yellowstone jako symbolický ekosystém nebo chráněné území; požár v pozadí jako symbolická událost; kreslená postava medvěda Smokeyho na informační tabuli jako fiktivní symbol. Ilustrace: Snežana Leskovar a Irena Jarić.

Vědci také upozorňují, že výběr vlajkových prvků by se neměl řídit předsudky o tom, co „by mělo fungovat“, ale měl by být podložený výzkumem a marketingovými principy. Kampaň je třeba dobře promyslet a zároveň ověřovat, zda skutečně přináší dopady – například pomocí experimentálních metod. Zároveň je důležité vyvarovat se rizik, jako je podpora neudržitelného turismu, obchodu s volně žijícími živočichy nebo rušení organismů právě kvůli popularitě zvoleného symbolu.

„Když biologická rozmanitost po celém světě čelí rostoucím hrozbám, musíme přehodnotit, jak získáváme veřejnost na svou stranu,“ doplňuje spoluautorka Sarah Crowley z Exeterské univerzity. „Zároveň vyzýváme k dalšímu výzkumu, který nám pomůže lépe pochopit, co skutečně činí ochranářské kampaně efektivními – včetně nevědomých preferencí publika nebo ekonomických dopadů.“

Příklady kategorií symbolů ochrany přírody:
(a) Individuální symbol: Lonesome George, samec želvy sloní z ostrova Pinta, poslední známý jedinec svého poddruhu, který se stal celosvětově známým symbolem ochranářských snah na Galapágách (foto: Mike Weston; CC BY 2.0);
(b) Symbolický druh: lední medvěd, pravděpodobně nejikoničtější symbol boje proti změně klimatu (foto: Ansgar Walk; CC BY 2.5);
(c) Symbolická skupina: šest druhů jeseterů v Dunaji, z nichž čtyři přežívají a dva jsou v této řece vyhynulé, jsou využívány jako symboly různými ochranářskými organizacemi; na snímku běluha (foto: Phyllis Rachler) a jeseter malý (foto: High Contrast; CC BY 3.0 DE);
(d) Symbolický ekosystém: amazonský deštný prales, jeden z nejznámějších ekosystémů a ochranářských symbolů na světě (foto: Jay; CC BY 2.0);
(e) Symbolická událost: obrovská hejna dnes již vyhynulých holubů stěhovavých, čítající miliardy jedinců, jsou stále využívána jako historický symbol ochrany přírody – zejména při obnově ekosystémů a snahách o navrácení vyhynulých druhů do přírody (foto: Smith Bennett; public domain).

Publikace:

Jarić, I., Crowley, S.L., Jeschke, J.M., Arbieu, U., de Oliveira Caetano, G.H., Correia, R.A., Kamdar, A., Ladle, R.J., Mammola, S., Roll, U. and Veríssimo, D. (2025). A unifying theoretical framework for conservation flagships. Biological Conservation 308, 111199

https://doi.org/10.1016/j.biocon.2025.111199

Kontakt:
Ivan Jarić, Biologické centrum AV ČR: ivan.jaric@hbu.cas.cz