Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie – tajemná velekrysa měří 85 cm a váží téměř 2 kg
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika exemplářů v muzejních sbírkách. Nyní byly zveřejněny první videozáběry a fotografie zvířete v jeho přirozeném prostředí.
Velekrysa Mallomys istapantap byla popsána teprve nedávno - v roce 1989 - na základě starých muzejních materiálů. Naposledy byla zaznamenána před 30 lety a dosud nikdy nebyla vyfotografována. Nové snímky i terénní data mladého českého vědce tak představují mimořádný příspěvek k poznání tohoto vzácného druhu a celkově málo známé savčí fauny Nové Guineje. „Je neuvěřitelné, že takto velké a pozoruhodné zvíře zůstávalo pro vědu tak málo poznané. Kolik toho ještě o biodiverzitě tropických hor nevíme?“ říká František Vejmělka, který kromě fotek a videozáběrů pořídil i první měření samců a přinesl informace o potravě, parazitech, aktivitě, pohybu a další poznatky o způsobu života tohoto hlodavce.
Novoguinejské velekrysy představují spolu s filipínskými velemyšmi největší myšovité hlodavce světa. Vyskytují se pouze ve strmých velehorách Nové Guineje pokrytých panenskými pralesy, kde se díky nepřítomnosti šelem a jiných konkurenčních savců mohli za 5 milionů let svého vývoje rozrůznit do úžasné druhové a tvarové pestrosti. Huňaté velekrysy Mallomys istapantap žijí skrytým způsobem života v těžko přístupných oblastech, v noci šplhají po stromech, přes den se ukrývají v norách v zemi či v korunách stromů a živí se výhradně býložravě. Mají ostré hlodáky, hustou srst a tlapky dlouhé až 8 cm, tělo se silným ocasem měří 85 centimetrů a váží až 2 kilogramy. Vzhledem k odlehlosti a obtížné dostupnosti lokality, kde se vyskytují, a jejich noční aktivitě jsou však extrémně obtížně sledovatelné.
„Nebýt domorodých lovců, kteří mě provázeli v horách a pomáhali mi zvířata najít, bych nikdy taková data nezískal,“ říká František Vejmělka. Na své půlroční expedici, při níž úzce spolupracoval s několika místními kmeny, mapoval druhovou bohatost savců na nejvyšší hoře Papuy Nové Guineje, Mount Wilhelmu (4509 m n. m.), od jejího úpatí až na vrchol. Při svém výzkumu zaznamenal a posléze geneticky určil 61 druhů nelétavých savců (hlodavců a vačnatců), kteří se na hoře vyskytují.
Výzkum přispívá k lepšímu pochopení mimořádné biodiverzity málo poznaných tropických hor Nové Guineje. Zatímco americké, africké, i orientální tropy už byly takto probádány, australská oblast zůstávala z tohoto pohledu nepoznaná, natož geneticky analyzovaná. Klíčový je i význam spolupráce s místními komunitami, které se díky vědcům dozvídají o jedinečnosti přírodních hodnot svého území a potřebě je chránit, například před stále rostoucí hrozbou těžby.
Objev byl zveřejněn v odborném časopise Mammalia:
Vejmělka, F. (2025). First scientific observation of the largest Sahulian rodent, Mallomys istapantap, in the wild. Mammalia. https://doi.org/10.1515/mammalia-2024-0153

Výzkum ježury australské...

Nebezpečný sestup z hory

Mladý výzkumník František Vejmělka

Místo záznamu velekrysy Mallomys...

Biotop výskytu velekrysy...

Sběr trofejí a vzorků pro...

Sestup s nosiči

Přejíždění nížinné řeky

Návrat ježury na místo nálezu

Fotografie velekrysy Mallomys...

Velekrysa Mallomys istapantap....

Rituál poděkování výzkumníkovi...

Zájem domorodců

Kuskus černý

Domorodí lovci

Stromový vačnatec kuskus...

Býložravý stromový vačnatec...

Výzkumný asistent s rodinou...

Býložravý stromový vačnatec...

Vesnická chatrč v horách (2200 m...

Papuánská silnice

Instalace fotopasti

Mlžný deštný prales 3500 m n.m.

Obřad ve vesnici Hogave