Když se invazní druhy stanou součástí kultury

Nová studie publikovaná v npj Biodiversity, na níž se podílel rozsáhlý mezinárodní tým vědců, ukazuje, že některé invazní druhy mohou místní lidé vnímat jako známé nebo dokonce oblíbené prvky prostředí, což ztěžuje snahy o jejich regulaci. „Jedná se o jev, který nazýváme kulturní integrací — tedy proces, kdy se invazní druhy stávají součástí místních tradic, identity a každodenního života,“ říká hlavní autor studie Ivan Jarić z Biologického centra Akademie věd České republiky. „Postupem času je lidé mohou začít považovat za původní přírodu i za nedílnou součást své kultury.“

Ať už jde o rostlinu používanou v tradiční kuchyni nebo zvíře oslavované na místních festivalech, kulturní přijetí těchto druhů pozměňuje způsoby, jak lidé uvažují o přírodě. Například opuncie, původně americký kaktus, dnes běžně roste v některých částech Afriky, Asie i Evropy. V mnoha venkovských oblastech jsou na ní lidé závislí – sbírají a prodávají její plody, zapojují ji do tamních pokrmů a receptů a v suchých měsících ji používají jako krmivo pro zvířata. Časem se ale opuncie stala víc než jen užitkovou rostlinou. V některých regionech lidé zapomněli, že pochází odjinud. Objevuje se v lidových příbězích, umění i řemeslech — a někde se dokonce stala symbolem místní identity.

Obrázky znázorňující kulturní integraci opuncie (Opuntia ficus-indica) v různých regionech světa. A) žena z kmene Xhosa sbírající plody opuncie v Jižní Africe; B) známka s opuncií z Egypta; c) opuncie na oblíbené turistické pláži na Sicílii; D) místní keramika na Sicílii s motivy opuncie; E) rozmístění četných barů, restaurací a hotelů pojmenovaných po opuncii na Sicílii. Fotografie: Ross Shackleton.

Ačkoliv může přijetí invazních druhů přinášet určité výhody, jako jsou nové zdroje potravy, rekreace nebo ekologických služeb, představuje také závažné výzvy. Jakmile takový druh v kultuře zakoření, je mnohem obtížnější ho regulovat nebo odstraňovat. Odpor veřejnosti pak může brzdit nebo dokonce zcela zablokovat zásahy ochránců přírody. „Kulturní integrace invazních druhů může vést k úpadku místních tradic vázaných na původní druhy a s nimi spojeným tradičním poznáním, ke ztrátě biokulturní rozmanitosti a ke konfliktům,“ vysvětluje Susan Canavanová z Univerzity v Galway, spoluautorka studie. „Může také změnit nebo potlačit kulturní význam ohrožených původních druhů a ovlivnit to, co lidé považují za ‘normální’ nebo žádoucí stav přírody.“

Přesto ale úplné odstranění kulturně zakořeněných invazních druhů není vždy tou nejlepší volbou. V některých případech může jejich odstranění způsobit nečekané škody v ekosystémech — a narušit místní kulturu, živobytí i ekonomiku.

Aby bylo možné o invazních druzích efektivně a citlivě rozhodovat, nestačí pouze biologické znalosti. Je zapotřebí komplexnější přístup, který zahrne i poznatky ze společenských a humanitních věd. „Ochrana přírody by neměla být založená jen na vědě, ale také na sociálních a kulturních potřebách,“ říká Jonathan Jeschke z Leibnizova institutu pro ekologii sladkých vod a vnitrozemský rybolov (IGB) a Frei Universität v Berlíně, další z autorů studie. Ivan Jarić dodává: „Rozhodnutí by měla vycházet z kvalitní vědy, ale také zohledňovat hlasy místních komunit, zúčastněných stran a těch, kdo mají zákonný nebo tradiční nárok rozhodovat o daném území či zdrojích. Pokud se všichni zapojí včas, zejména lidé, kteří dané místo dobře znají a mají s ním každodenní zkušenost, posílí se vzájemná důvěra, sníží se riziko konfliktu a zvyšuje se šance na řešení, které zohlední ekologické, kulturní i ekonomické potřeby.“

Proces a klíčové faktory ovlivňující kulturní integraci invazních nepůvodních druhů. Po svém zavlečení může invazní druh buď nevstoupit, nebo vstoupit do kulturní sféry, kde se časem může plně integrovat a být vnímán jako původní a nedílná nebo dokonce nezbytná součást kultury. Pole obklopující centrální diagram představují klíčové faktory ovlivňující proces kulturní integrace.

Podrobnosti najdete ve studii publikované v časopise npj Biodiversity.

Jarić, I., Fernández-Llamazares, Á., Molnár, Z., Arbieu, U., Canavan, S., Correia, R.A., Essl, F., Kamelamela, K.L., Ladle, R.J., Maurice, A.C., Meinard, Y., Novoa, A., Nuñez, M.A., Pyšek, P., Roll, U., Sbragaglia, V., Shackleton, R.T., Shani, L., Sherren, K., Teff-Seker, Y., Vaz, A.S., Wehi, P.M. and Jeschke, J.M. (2025). Cultural integration of invasive species. npj Biodiversity https://doi.org/10.1038/s44185-025-00097-3

Kontakt:

Ivan Jarić, ivan.jaric@hbu.cas.cz