Samotářské vosy obsazují úkryty mravenců v tropických stromech a narušují miliony let staré spojenectví. Příčinou je ale člověk

Obrázek výše: Kolonie Crematogaster (Decacrema) borneensis hnízdící uvnitř stonku Macaranga bancana. Autor: T. Komatsu, CC BY 4.0

Po miliony let se tyto „mravenčí stromy“ spoléhaly na úzce provázané spojenectví s mravenci. Stromy vytvářejí ve svých větvích pro mravence specializované duté komůrky, a dokonce jim poskytují výživná potravní tělíska (drobné výrůstky sloužící mravencům jako potrava). Na oplátku mravenci agresivně brání svého hostitele před listožravým hmyzem, například housenkami. Tento oboustranně prospěšný vztah pomáhá oběma druhům prosperovat už nejméně 10 milionů let. Nyní však toto prastaré spojenectví narušila samotářská vosička, přesněji jeden druh kutíka (Crabronidae).

Rozborem mladých stromů Macaranga pearsonii v lesích a na plantážích palmy olejné vědci zjistili, že kutík si duté komůrky ve větvích přivlastňuje pro vlastní využití. „Při výzkumu těchto rostlin jsem si všiml, že mnoho stonků mělo jiné, větší otvory, než jsou typické pro hnízda mravenců. Když jsme je otevřeli, byly plné malých zelených mušek, na kterých hodovaly larvy kutíků. Dospělí kutíci mouchy loví a paralyzují, poté je ukládají do dutin rostliny jako potravu pro své potomstvo,“ vysvětluje hlavní autor Dan Leština.

Studie zjistila, že semenáčky stromů na plantážích palmy olejné byly kutíky osídleny mnohem častěji než semenáčky v těžbou ovlivněném lese. Zásadní je, že stromy obsazené kutíky trvale hostily mnohem menší kolonie mravenců, což naznačuje, že kutíci mohou mravence zcela vytlačovat, ačkoli k ověření tohoto předpokladu by byly zapotřebí další experimenty.

Člověkem způsobené změny prostředí jako pravděpodobná příčina

Spoluautorka  Kalsum M. Yusah uvádí: „Lidské aktivity přetvářejí prostředí po celém světě a právě takovéto změny v interakcích mezi druhy očekáváme. Zatím nevíme, zda je tento kutík v oblasti původní, nebo je zavlečený, ale jeho šíření je zjevně spojeno s narušenou krajinou.“ Protože dřeviny rodu Macaranga patří mezi první, které kolonizují vykácené nebo poškozené oblasti, oslabené rostliny by mohly zhoršit širší obnovu lesa. „Pokud rostliny přijdou o své mravenčí obránce a jejich zdravotní stav se zhorší, může to brzdit obnovu lesa po narušení,“ dodává Dr. Yusah.

Tom Fayle z Queen Mary University of London zdůraznil širší evoluční souvislosti: „Když se naruší přínosy obou druhů mutualismu, tedy vzájemně prospěšné symbiózy, může to vést k dlouhodobým evolučním změnám. Pokud tyto struktury ztratí pro rostlinu hodnotu, protože je kutíci zneužívají, mohou do nich rostliny přestat investovat. Tyto nenápadné, dlouhodobé důsledky lidské činnosti jsou mnohem méně prozkoumané než přímá ztráta biodiverzity,“ upozorňuje Tom Fayle.

Vztah mezi mravenci a rostlinami je jedním z tisíců úzce propojených vztahů v tropických ekosystémech. Pokud lidské narušení umožní novým „vetřelcům“, tak i původním druhům šířit se, můžeme být svědky destabilizace dalších oboustranně prospěšných vztahů. To by mohlo vést k oslabení přirozené obrany rostlin a ke změnám v druhovém složení lesa. Studie tak upozorňuje na to, jak se jemné ekologické interakce mohou rozpadat dávno předtím, než jsou druhy dohnány k vyhynutí.

Publikace

Dan Lestina et al, Exploitation of an ant-plant mutualism by a cavity-nesting wasp, PeerJ (2026). DOI: 10.7717/peerj.20984