Datum: 04.05.2026
Vosy obsazují úkryty mravenců v tropických stromech a narušují miliony let staré spojenectví
Nečekaného vetřelce odhalil nový výzkum v 10 milionů let trvajícím soužití mravenců a tropických stromů. Mezinárodní tým vědců z Queen Mary University of London, Royal Botanic Gardens Kew, Biologického centra Akademie věd České republiky a dalších institucí zjistil, že dravé vosy stále častěji obsazují duté stonky stromu Macaranga pearsonii. Tyto struktury si přitom strom vyvinul specificky k ubytování kolonií mravenců, kteří mu zajišťují ochranu před listožravými housenkami. Zjištění, publikovaná v časopise PeerJ, naznačují, že tento nově vznikající jev může oslabovat jedno z dlouhodobých tropických spojenectví. Narušení takových jemných ekologických vztahů tak může vyvolávat obavy o obnovu lesa v člověkem pozměněné krajině.
Obrázek výše: Kolonie Crematogaster (Decacrema) borneensis hnízdící uvnitř stonku Macaranga bancana. Autor: T. Komatsu, CC BY 4.0
Po miliony let se tyto „mravenčí rostliny“ spoléhaly na úzce provázané spojenectví s mravenci. Rostliny vytvářejí ve svých stoncích pro mravence specializované duté komůrky, a dokonce jim poskytují výživná potravní tělíska (drobné výrůstky sloužící mravencům jako potrava). Na oplátku mravenci agresivně brání svého hostitele před listožravým hmyzem, například housenkami. Tento oboustranně prospěšný vztah pomáhá oběma druhům prosperovat už nejméně 10 milionů let. Nyní však toto prastaré spojenectví narušily vosy.
Rozborem mladých stromů Macaranga pearsonii v těžbou ovlivněných lesích a na plantážích palmy olejné vědci zjistili, že jeden druh vos si tyto duté komůrky přivlastňuje pro vlastní využití. „Při průzkumu těchto mravenčích rostlin jsem si všiml, že mnoho stonků bylo vyhloubeno neobvyklým způsobem. Když jsme je otevřeli, byly plné much, na kterých hodovaly larvy vos. Dospělé vosy mouchy loví a ochromují, poté je ukládají do dutin rostliny jako potravu pro své potomstvo,“ vysvětluje hlavní autor Dan Leština.
Studie zjistila, že rostliny na plantážích palmy olejné byly těmito vosami osídleny mnohem častěji než rostliny v těžbou ovlivněném lese. Zásadní je, že stromy obsazené vosami trvale hostily mnohem menší kolonie mravenců, což naznačuje, že vosy mohou mravence zcela vytlačovat, ačkoli k ověření tohoto předpokladu by byly zapotřebí další experimenty.
Člověkem způsobené změny prostředí mohou napomáhat šíření vos
Spoluautorka Kalsum M. Yusah uvádí: „Lidské aktivity přetvářejí prostředí po celém světě a právě takovéto změny v interakcích mezi druhy očekáváme. Zatím nevíme, zda je tato vosa původní, nebo zavlečená, ale její šíření je zjevně spojeno s narušenou krajinou.“ Protože dřeviny rodu Macaranga patří mezi první, které kolonizují vykácené nebo poškozené oblasti, oslabené rostliny by mohly zhoršit širší obnovu lesa. „Pokud rostliny přijdou o své mravenčí obránce a jejich zdravotní stav se zhorší, může to brzdit obnovu lesa po narušení,“ dodává Dr. Yusah.
Tom Fayle z Queen Mary University of London zdůraznil širší evoluční souvislosti: „Když se rozpadnou přínosy mutualismu, může to vést k dlouhodobým evolučním změnám. Pokud tyto struktury ztratí pro rostlinu hodnotu, protože je vosy zneužívají, mohou do nich rostliny přestat investovat. Tyto nenápadné, dlouhodobé důsledky lidské činnosti jsou mnohem méně prozkoumané než přímá ztráta biodiverzity,“ upozorňuje Tom Fayle.
Vztah mezi mravenci a rostlinami je jedním z tisíců úzce propojených vztahů v tropických ekosystémech. Pokud lidské narušení umožní novým „vetřelcům“, tak i původním druhům šířit se, můžeme být svědky destabilizace dalších oboustranně prospěšných vztahů. To by mohlo vést k oslabení přirozené obrany rostlin a ke změnám v druhovém složení lesa. Studie tak představuje včasný signál upoz, který upozorňuje na to, jak se jemné ekologické interakce mohou rozpadat dávno předtím, než jsou druhy dohnány k vyhynutí.
Publikace
Dan Lestina et al, Exploitation of an ant-plant mutualism by a cavity-nesting wasp, PeerJ (2026). DOI: 10.7717/peerj.20984
