Brožury programu Strategie AV 21 - Rozmanitost života a zdraví ekosystémů

Brožury volně ke stažení zde.


Štěpán Ryba, Alena Votavová, Olga Komzáková

Čmeláci

Edice Strategie AV21

Čmeláci spolu se svou blízce příbuznou včelou medonosnou a velikou skupinou samotářských včel jsou v mírném pásmu severní polokoule nejdůležitějšími opylovači většiny hmyzosnubných rostlin.
V posledních desetiletích došlo k úbytku mnoha druhů čmeláků, což je v kulturní krajině přičítáno zejména vzniku monokultur a s tím spojenému nedostatku trvalých zdrojů potravy a vhodných hnízdišť. Také chemizace v zemědělství čmelákům příliš neprospívá. Všechny druhy čmeláků jsou tedy v současné době zákonem chráněny. 

 

 

 


Mgr. Marek Šmejkal a kolektiv

Kolektiv: Peterka, J., Prchalová, M., Blabolil, P., Baran, R., Sajdlová, Z., Vejřík, L., Vejříková, I., Bartoň, D., Draštík, V., Kočvara, L., Prachař, Z., Soukalová, K., Kolařík, T., Zemanová, Z., Kubečka, J. 

Nesnadná úloha samců v živočišné říši

Edice Strategie AV21

Samčí ohromné úsilí nalézt samici a následně získat její přízeň je patrné až na výjimky v rámci celé živočišné říše. Ať se podíváme mezi příslušníky hmyzu, nebo mezi obratlovce, až na nečetné rozmnožovací systémy jsou to samci, kteří vkládají větší energii do získávání partnera pro rozmnožování. Aby při námluvách uspěli, disponují mnohými morfologickými, fyziologickými a etologickými přizpůsobeními. Typickým jevem bývá dřívější aktivita samců v reprodukční sezóně a jejich delší připravenost k rozmnožování v porovnání se samicemi. Vysoké investice samců do rozmnožování mnohdy negativně působí na délku jejich života, a tak u některých druhů jejich zástupy s přibývajícím věkem řídnou rychleji než ty samičí. Publikace pojednává o obecných trendech v rozmnožování živočichů a na vybraných příkladech rozebírá výhody a nevýhody strategií, které pozorujeme. Na ukázce aktuálního výzkumu bolena dravého (Leuciscus aspius) na nádrži Švihov Biologickým centrem AV ČR, v. v. i., detailně demonstrujeme rozmnožovací strategii samců a samic u tohoto druhu. Populace bolena je každoročně monitorována pomocí telemetrických metod. 


Šárka Angst, Bedřich Moldan, Ladislav Miko, Jan Frouz

Interakce vědy s politickým a správním rozhodováním v environmentální oblasti

Edice Strategie AV21

Rozhodování na základě faktických údajů (evidence-based policy) je v současnosti vnímáno jako jeden z hlavních pilířů moderního vládnutí. Je založeno na myšlence, že základem pro rozhodování by mělo být pochopení mechanismů řídících klíčové procesy. A přestože se řada státních aparátů k tomuto principu hlásí, ve využití vědeckých poznatků jsou značné rezervy.

Aktuální otázkou je, jak vědecké poznatky získané základním výzkumem převést do praxe. Interakce mezi státní sférou, která má rozhodovací (legislativní) funkci, a vědeckou obcí je v řadě oblastí nedostatečná a naráží na rozdílné potřeby obou sfér. To platí i pro environmentální oblast. Environmentální témata patří k těm, kde je význam vědeckých poznatků nad jiné zřejmější. Úloha vědeckého poznání je v oblasti životního

prostředí naprosto klíčová, protože s malými výjimkami nejsou negativní důsledky přímo viditelné pouhým okem, nýbrž se o nich dozvídáme až po mnohdy složitém a náročném zpracování a vyhodnocení dat získaných často velmi komplikovanou cestou.

Brožura Interakce vědy s politickým a správním rozhodováním v environmentální oblasti, na níž se podílel kolektiv autorů, chce sloužit nejen orgánům státní správy a samosprávy, které se snaží využívat vědecké výsledky ve veřejně politických rozhodnutích, ale i studentům a dalším zájemcům. V první části autoři shrnuli obtíže, které komunikace vědců a rozhodovací sféry přináší, a způsoby, jak jim čelit. V druhé části pak tyto obecné principy ilustrovali na případových studiích.


Tomáš Navrátil, Petr Skřivan, Jan Rohovec

Lesní potok – čtvrtstoletí monitoringu modelového povodí

Tato publikace vznikla v rámci programu Nová strategie Akademie věd České republiky, jehož hlavním mottem je „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Účelem je přiblížení problematiky biogeochemického výzkumu prováděného prostřednictvím monitoringu látkových toků v lesních ekosystémech. Je určena zejména pro laickou veřejnost, ale přináší také zajímavé informace i pro širší odbornou veřejnost, zejména pro výzkumníky z jiných oborů než je biogeochemie. Může také posloužit studentům středních škol či univerzit k pochopení několika základních procesů, které ovlivnily, ovlivňují nebo budou ovlivňovat kvalitu životního prostředí v posledních dekádách.
V úvodní kapitole se čtenář dozví, jak se získávají informace o stavu životního prostředí. Přečte si o základních principech biogeochemického monitoringu v České republice i ve světě, a dozví se také, jak se provádějí manipulační experimenty. Další části už se zaměřují na oblast středních Čech a zejména na podrobný popis konkrétní lokality – povodí Lesního potoka. V závěru čtenář může nahlédnout do tajů vyhodnocení a interpretace dat při změnách některých látkových toků. Na konkrétním příkladu manipulačního experimentu je zde demonstrována schopnost regenerace acidifikovaného systému a navíc jsou uvedeny konkrétní příklady koloběhu vybraných chemických prvků v lesním prostředí. Celou publikaci uzavírá kapitola o využití výsledků pro účely geochemického modelování.


Kateřina Vojtíšková, Věra Patočková, Renáta Mikešová

Vztah obyvatel k přírodě a její ochraně. Sociologická perspektiva

Edice: Strategie AV21

Autorky se zaměřily na sociální aspekty spojené s ochranou přírody a zachováním kvalitního životního prostředí, biodiverzity jako předpokladů pro dobré fungování a rozvoj společnosti. Cílem je představit hodnoty, postoje a chování obyvatel ČR vůči přírodě a její ochraně, vnímání hrozeb spojených se životním prostředím, hodnocení práce relevantních institucí a politických opatření. Zvláštní pozornost bude věnována té části populace, která se o přírodu a životní prostředí zajímá a aktivně participuje v neziskových organizacích různého typu – např. environmentální výchova, ochrana konkrétních populací, péče o vybrané lokality, ochrana přírody na globální úrovni, volnočasové spolky související s přírodou (myslivost, rybaření, turistika, včelařství).

 

 


RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D., RNDr. Oldřich Šebesta

Invazivní druhy komárů jako potenciální riziko…

Edice: Strategie AV21

Invazivní druhy komárů nejen představují riziko ohrožení diverzity původních komářích druhů, ale hrají velmi důležitou roli i při možném přenosu některých závažných infekčních onemocnění, jako jsou horečka dengue, chikungunya či Zika. Především tzv. tygří komár Aedes albopictus, původně endemický druh jihovýchodní Asie, rozšířil svůj původní areál v důsledku globalizace obchodu v takřka kosmopolitní výskyt a dnes hrozí jeho rozšíření i do zemí střední Evropy včetně Česka. Záměrem publikace je seznámit praktické lékaře, infekcionisty, epidemiology i širokou odbornou veřejnost s možnými riziky introdukce, usídlení a trvalého šíření invazivních druhů komárů s důrazem na zdravotní rizika spojená s přenosem exotických virových nákaz. Součástí brožury jsou základní informace o bionomii invazivních druhů komárů, jejich hostitelských preferencích, geografickém rozšíření, nemocech, jež přenášejí, stejně jako zhodnocení jejich zdravotního rizika pro obyvatele.
 

Živá půdaMiloslav Šimek, Dana Elhottová, Václav Pižl

Živá půda

Edice: Strategie AV21

Většina velkých civilizací v posledních tisíciletích vznikla a rozvíjela se v říčních údolích a podobných oblastech s úrodnými půdami a příznivými klimatickými podmínkami. Úrodnost půd vyčerpávaných sklizní plodin byla pravidelně obnovována náplavami na živiny bohatého materiálu přinášeného řekou, a tak tyto půdy dlouhodobě zabezpečovaly dostatek potravy. Stejně jako dříve je i dnes lidstvo jako celek naprosto závislé na půdě, na její schopnosti vytvářet a zabezpečovat příhodné podmínky pro růst rostlin, které jsou základem naší výživy. Mimoto je dnes zcela zřejmé, že půda má i mnoho mimoprodukčních (ekologických, ekosystémových) funkcí, které jsou nezastupitelné a někdy i pro danou oblast významnější než možnost pěstování rostlin.

 

 


Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství - nutné zlo?

Miloslav Šimek, Jana Macková

Degradace půdy a emise skleníkových plynů z půd a ze zemědělství – nutné zlo?

Edice: Strategie AV21

Výrazy jako „globální oteplování“, „globální změny“ nebo „skleníkové plyny“ známe díky médiím všichni a staly se součástí naší reality. Tato publikace se zaměřuje na jeden z hlavních zdrojů skleníkových plynů – na půdu – a na některé zemědělské aktivity, které také vedou ke tvorbě a následně i emisím obrovského množství skleníkových plynů.

Ačkoliv média zmiňují především jiné zdroje skleníkových plynů (spalování fosilních paliv i biomasy, průmyslovou výrobu, dopravu, atd.), v celosvětovém měřítku se zemědělství podílí na ¼ celkových emisí způsobených lidskou činností. Jak je to tedy s půdami? A dá se s tím něco dělat? Na tyto otázky se autoři snaží hledat odpovědi.

 

 


Rtuť v životním prostředíTomáš Navrátil

Rtuť v životním prostředí

Edice: Strategie AV21

Příběh rtuti není dnešnímu člověku vzdálený. Když se řekne rtuť, mnoho lidí si vybaví lékařský teploměr, zprávy o změnách teplot zmiňující rtuť teploměru, návštěvu zubaře spojenou se vsazením plomby nebo problémy některých průmyslových podniků se znečišťováním životního prostředí. Autoři brožury Rtuť v životním prostředí, která vychází v rámci výzkumného programu Rozmanitost života a zdraví ekosystémů v edici Strategie AV21, seznamují čtenáře nejen s historií využití rtuti, ale především s jejím dopadem na životní prostředí nebo vlivem na zdraví člověka.

 

 

 


Hormonální látky kolem nás: hrozba 21. stoletíTomáš Cajthaml, Zdenka Hrsinová Křesinová

Hormonální látky kolem nás: hrozba 21. století

Edice: Strategie AV21

Svou činností člověk neustále pozměňuje a bohužel i narušuje životní prostředí. Jedním z takových procesů je vývoj a používání chemických organických látek, které se původně v přírodě nevyskytovaly. U mnoha z nich byly následně zjištěny negativní dopady na životní prostředí a tyto látky byly zakázány. Bohužel v poslední době se ukazuje, že i další látky, původně považované za bezpečné, mohou představovat hrozbu. Tato skupina látek totiž narušuje náš hormonální systém a bylo prokázáno, že mohou mít značný dopad na rozmnožování a vývoj jedinců. Označují se jako endokrinní disruptory a patří do široké skupiny nových látek znečišťujících životní prostředí. Mají schopnost vyvolat negativní efekt již ve velmi malých koncentracích, a proto jejich výskyt v životním prostředí představuje hrozbu nejen pro citlivé vodní organismy, ale následně i pro volně žijící zvěř, člověka i celý ekosystém. Patří k nim syntetické nebo přírodní hormony, fytoestrogeny, některé mikrobiální toxiny, farmaka, antimikrobiální sloučeniny, chlorované pesticidy a perzistentní   organopolutanty (polychlorované bifenyly, dioxiny, bromované retardátory hoření), změkčovadla plastů, těžké kovy, organokovové sloučeniny nebo alkylfenoly. Tato brožura si klade za cíl seznámit veřejnost s hrozbami týkajícími se používání a výroby těchto látek, jejichž používání zatím v mnoha případech není zakázáno ani omezeno.


Nepůvodní druhy ryb ve vodách ČR

Pavel Jurajda, Zdeněk Adámek

Nepůvodní druhy ryb ve vodách ČR

Edice: Strategie AV21

Cílem této příručky je ve stručnosti seznámit čtenáře s nejvýznamnějšími rybami, které jsou v dnešním pojetí ichtyologie považovány za u nás nepůvodní a vyskytují se v našich volných vodách a chovech, s jejich významem a vlivem na původní organizmy a fungování našich vodních ekosystémů. Zvláštním cílem pak je ukázat na příkladu aktuálního šíření nepůvodních druhů hlaváčů výsledky projektu, který má za cíl zhodnotit tyto ryby s ohledem na rizika, která pro naše původní druhy a vodní ekosystémy představují, nebo prokázat, že pouze obsadily volnou niku v našich, resp. středoevropských vodních ekosystémech bez významnějších negativních dopadů na jejich přirozené fungování.

 

 

 


Mikroorganismy v lesních ekosystémech: diverzita,dynamika a funkcePetr Baldrian, Tereza Mašínová

Mikroorganismy v lesních ekosystémech: diverzita, dynamika a funkce

Edice: Strategie AV21

Ke stažení zde:/data/files/BC/Strategie%20AV21/Strategie_Mikroorganismy-v-lesnich-ekosystemech%20(2).pdf

Lesní ekosystémy mají v krajině řadu funkcí – od ekologických až po kulturní. Zdravé a stabilní lesy s velkou druhovou rozmanitostí všech organismů včetně mikroorganismů představují jeden z klíčových směrů ekologického a mikrobiologického výzkumu. Komplexní charakter lesních ekosystémů činí tento výzkum velmi náročným, ale i velice zajímavým. Mikroorganismy jsou v lesních ekosystémech všudypřítomné a často se podílejí na významných procesech, které ovlivňují celý ekosystém lesa. Výzkum mikroorganismů v prostředí (včetně prostředí lesního) byl dlouho limitován metodickými nedostatky. V posledních letech se však objevily přístupy, které umožňují studium společenstev mikroorganismů v tomto prostředí.

V České republice se výzkumu v oblasti mikrobiologie lesních ekosystémů věnují především Mikrobiologický ústav AV ČR, Botanický ústav AV ČR, Biologické centrum AV ČR, ale také Univerzita Karlova, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Mendelova Univerzita v Brně a Česká zemědělská univerzita. Cílem této brožury je ukázat mikroorganismy jako obyvatele různých prostředí v lesích temperátního a boreálního pásu a popsat na základě současných znalostí význam jejich životních procesů a jejich rozmanitosti pro fungování lesa.


 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)
Datová schránka: r84nds8

NOVINKY Z WEBU

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×