Ocenění pracovníků Biologického centra AV ČR, v. v. i.

Cena předsedy GA ČR

Na zasedání předsednictva GA ČR dne 19. června uvedl jeho předseda prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.:

„Po ukončení řešení projektu posuzují oborové komise kvalitu dosažených výsledků podle předem známých kritérií na základě závěrečných zpráv. Mnohé z projektů jsou hodnoceny jako vynikající, ty nejlepší pak oborové komise navrhují předsednictvu GA ČR na udělení Ceny předsedy GA ČR.“

Na svém zasedání 3. května 2007 předsednictvo GA ČR posoudilo návrhy předložené oborovými komisemi a rozhodlo, že Cenu předsedy GA ČR za projekty ukončené k 31. 12. 2006 obdrží kromě dalších projektů i prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., z Biologického centra AV ČR, v. v. i., za projekt reg. č. 206/04/0725

„Beta-diverzita motýlů (Lepidoptera) deštného lesa podél výškového gradientu ve vztahu ke složení vegetace, vlivům prostředí a geologické historii“

Cena byla slavnostně předána dne 19. června v budově Akademie věd vedoucím oceněných týmů či jejich zástupcům za přítomnosti předsednictva GA ČR, ředitelů pracovišť a zástupců televize a tisku. Za Prof. Novotného převzal cenu J. Šula za vedení Entomologického ústavu BC, přednášku představující projekt přednesl Mgr. Lukáš Čížek.

Reg. č. : 206/04/0725

Beta-diverzita motýlů (Lepidoptera) deštného lesa podél výškového gradientu ve vztahu ke složení vegetace, vlivům prostředí a geologické historii

prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc.,
Biologické centrum AV čR, v. v. i.

Odhady počtu živočišných druhů na Zemi se pohybují v širokém rozmezí od 3 do 30 milionů. Oceněný projekt významně přispěl k upřesnění tohoto odhadu, a to zejména studiem druhové rozmanitosti v tropických deštných lesích, jež patří mezi nejsložitější ekosystémy planety.

Mezinárodní tým vedený profesorem Novotným vybudoval biologickou výzkumnou stanici na Papui-Nové Guinei, jež se stala významným centrem ekologického výzkumu tohoto největšího tropického ostrova světa. Výzkumná základna na Nové Guineji umožňuje i dlouhodobé pobyty českých studentů v tropickém terénu a daří se i rozvíjet spolupráci se špičkovými zahraničními pracovišti tropické ekologie v USA, Velké Británii a Austrálii. O dobré úrovni výzkumu svědčí osm publikací, včetně článků v nejvýznamnějších vědeckých periodikách. Výzkum je i zdrojem četných článků v populárním tisku, českém i zahraničním.

„Studovali jsme jeden ze zásadních problémů současné ekologie, ekologické mechanismy určující druhovou rozmanitost hmyzu na velkých zeměpisných škálách od mírného pásma až do tropů. Vcelku překvapivě jsme zjistili, že druhová rozmanitost herbivorního hmyzu, vztažen á na jeden druh stromu, se mezi evropskými a novoguinejsk ými lesy neliší, takže například na českém buku žije přibližně stejný počet druhů listožravého hmyzu jako na novoguinejském fíkovníku. Obrovská rozmanitost tropick ého hmyzu je tak způsobena zejména rozmanitostí vegetace tropického lesa. V něm můžeme na jednom hektaru nalézt i dvě stě druhů dřevin, tedy podstatně více, než kolik jich roste v celé české republice.“

Vojtěch Novotný

Cena Akademie věd ČR

Autorský tým Parazitologického ústavu ve složeníprof. RNDr.Julius Lukeš, CSc., (vedoucí týmu), RNDr. Milan Jirků, RNDr. Silvie Foldynová-Trantírková, Ph.D., Mgr. Eva Vondrušková-Horáková, Ph.D., Mgr. Eva Zemanová-Chocholová, Ph.D., a RNDr. Alena Zíková, Ph.D.získal Cenu Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu, a to konkrétně za práci

„Funkční genomika, genotypizace a molekulární diagnostika bičíkovců řádu Kinetoplastida, patogenních cizopasníků člověka“.

Ocenění převzali zástupci týmu v Praze 26. června z rukou profesora Václava Pačese.

Funkční genomika, genotypizace a molekulární diagnostika bičíkovců řádu Kinetoplastida, patogenních cizopasníků člověka

Trypanosomy a leishmanie jsou parazitičtí prvoci, kteří způsobují řadu tropických chorob a jsou přímo odpovědní za desítky tisíc úmrtí ročně. Tým prof. Lukeše se zabývá šířením leishmánií a zlepšením jejich diagnostiky se zaměřením na evropské parazity. Hlavním zájmem této laboratoře je ale funkční genomika u Trypanosoma brucei, která působí africkou spavou nemoc.

„V současnosti jsou známy všechny geny tohoto parazita, ale nevíme nic o funkci většiny z nich. Jednou z cest, jak tuto funkci zjistit je studovaný gen „vypnout“ a zjišťovat, co se v buňce s vypnutým genem začne dít. Přispěli jsme touto cestou k pochopení funkce řady mitochondriálních proteinů a snažíme se objasnit i strukturu a funkci proteinových komplexů.“