HR Excellence in Science
Datum: 23.07.2019

Hospodaření Lesů ČR zlikvidovalo tisíce přísně chráněných motýlů v chráněném území, kritizují vědci

Jasoň dymnivkový je kriticky ohrožený lesní motýl chráněný naší i mezinárodní legislativou. Dříve běžný druh vymřel v Čechách, na Moravě přežívá na pár posledních místech. Nejvíce jasoňů u nás donedávna žilo v Milovickém lese pod Pálavou. Dnes tu motýl vymírá. Důvodem je nevhodné hospodaření, především těžba dřeva, následné frézování pasek a přezvěření zdejší obory. Ta je přitom součástí chráněné krajinné oblasti Pálava. Vlastní ji stát, jehož zákony jasoně chrání, spravuje ji státní podnik Lesy České republiky.

Jasoň dymnivkový. Foto: M. Hrouzek

„Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii,“ říká Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR. „Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý, jeho příčiny jsou zjevné. Navíc k němu dochází v chráněném území,“ dodává Lukáš Čížek.

Jasoň dymnivkový je zákonem chráněný motýl. Dokáže žít od nížin po horní hranici lesa. Potřebuje jen dymnivky pro své housenky a světlý les s květy pro dospělé motýly. Z většiny naší republiky přesto vymizel. Foto: M. Vojtíšek

Jasoň tak zřejmě bude následovat osud dalších zákonem chráněných motýlů, kteří z Milovického lesa v „péči“ státních lesníků už zmizeli, například okáče jílkového a hnědáska osikového.

Podle Martina Škorpíka z České společnosti entomologické jde bohužel o typickou ukázku neochoty státního podniku brát ohled na přírodní bohatství svěřených lesů. „Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje,“ kritizuje Martin Škorpík. Přitom by podle něj stačilo mírně změnit přístup. „Jasoňům vyhovuje výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se tu hospodařilo tisíce let. A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby a ještě naroste více dřeva. Ochrana přírody se právě tohle snaží dlouho marně prosadit. Lesníci, bohužel, odmítají jakoukoli změnu zaběhaných postupů. I v chráněných územích, v lesích, které patří státu, ochranáři často tahají za kratší konec,“ dodává Škorpík.

Okáč jílkový patří mezi naše nejohroženější motýly. Posledním místem jeho výskytu u nás je národní přírodní památka Hodonínská Dúbrava, kde vedle mnoha chráněných a ohrožených tvorů žije také chroust. Státní podnik Lesy České republiky proto dlouhodobě a vytrvale prosazuje postřiky této přírodní památky jedem proti hmyzu. Foto: M. Hrouzek

Podobně necitlivé je hospodaření státních Lesů v mnoha dalších přírodně cenných lokalitách, například v jihomoravských lužních lesích, které dlouhodobě devastují masivní těžby dřeva. Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava chtějí státní lesníci dokonce stříkat jedy z letadel. Jde přitom o poslední místo, kde u nás dosud přežívá zákonem chráněný motýl okáč jílkový. Podobná místa s nejcitlivějšími druhy motýlů současně fungují jako obří přírodní „továrny na opylovače“, kteří dnes z naší přírody mizí závratným tempem a které potřebují nejen zemědělci a sadaři, ale i my ostatní. Kde jinde už podporovat přírodu než v chráněných územích, která vlastní stát?!

Frézovaná paseka. Paseka po frézování připomíná oraniště. Frézování pasek otevírá dveře nežádoucím ruderálním a často invazním druhům rostlin a znamená konec vzácné a ohrožené lesní květeny. Na takové pasece, stejně jako na jiném oraništi, žádní jasoni nežijí. Jsme v lesích, které vlastní stát, jsou chráněny v 2. zóně CHKO Pálava a pečuje o ně státní podnik Lesy České republiky. Úživnost stanoviště je malá, dřevo málo kvalitní. Foto: A. Florian

„Situace, kdy státní podnik na státní půdě systematicky likviduje živočichy, které zákony stejného státu výslovně chrání, je dost zvláštní,“ upozorňuje David Storch z České společnosti pro ekologii. „Naši předkové v krajině hospodařili tisíce let, a jasoňů i jiných bezobratlých tu bylo dost. Problém přitom není v tom, že bychom nevěděli, jak hospodařit, aby jasoň přežil. Jenže státní lesy pokračují v nevhodném způsobu hospodaření, bez ohledu na přírodu,“ dodává ještě.

 
Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)
Datová schránka: r84nds8

NOVINKY Z WEBU

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×