Praktická gemmoterapie autorů Marie Šimkové a Miloslava Šimka

Projekt Strategie AV21 podpořil vydání nové informační brožury o gemmoterapii, specifické odnoži fytoterapie, tedy léčení pomocí rostlin. Rostliny doprovázejí člověka od nepaměti. Sloužily a slouží mu jako zdroj potravy, vláken a mnoha dalších produktů a surovin pro průmysl i pro získávání tepla a energie, rostliny mají velký význam i při vytváření zdravého životního prostředí. Uvádí se, že lidé využívají k nejrůznějším účelům několik desítek tisíc druhů rostlin. Od pradávna také rostliny poskytují člověku nepřeberné množství látek přímo i nepřímo ovlivňujících zdraví a přispívajících k pohodě a dobrému životu. Tyto léčivé rostliny jsou základem pro fytoterapii, která je člověkem využívána v celé jeho historii. Mnoho rostlin poskytuje účinné látky uznávané i moderní farmakologií a medicínou a jejich léčivé působení nikdo nezpochybňuje, naopak jsou předmětem intenzivního výzkumu. Medicína ovšem většinu dřívějších tradičních znalostí odsunula do pozadí a nahradila je svými postupy a metodami. Moderní společnost je v péči lékařů, zatímco léčitelé a jejich „přírodní“ metody léčení byli, přinejmenším většinovou společností, pozapomenuti nebo dokonce vědomě odstraněni. Ne ale vždy a všude, a tak i dnes můžeme těžit z jejich schopností. Ukazuje se, že lékař a léčitel mohou dokonce spolupracovat, i u nás existují lékaři s hlubokými znalostmi o možnostech a praktikách „přírodní“ medicíny včetě fytoterapie.

Speciální metodou fytoterapie je gemmoterapie. Název pochází od slova gemmae, které má v latině několik významů – minerál, pryskyřice, drahokam, ale také pupen. Gemmoterapie tedy využívá především pupeny a dále mladé výhonky stromů a keřů, klíčky klíčících semen, mladé kořínky a další zárodečné tkáně rostlin pro přípravu extraktů k léčebnému použití. Své počátky má gemmoterapie zřejmě v pravěku, ze středověku známe již i písemné prameny popisující využití některých pupenů, ale později byla pozapomenuta, aby po staletích zapomnění byla znovu „objevena“ ve druhé polovině 20. století. Do Československa se dostala gemmoterapie díky bylináři R. Franěcovi kolem roku 1968, a posléze byla rozpracována bylináři J. Jančou a J. A. Zentrichem a jejich následovníky. V současné době se v České republice věnuje gemmoterapii nejméně několik specialistů a preparáty pro gemmoterapii vyrábí několik firem. Gemmoterapie je rozšířená zejména v Itálii, Francii, Švýcarsku a Německu, ale využívá se i v mnoha dalších zemích, např. v USA či v Austrálii. Gemmoterapeutika byla oficiálně uznána přijetím do francouzského lékopisu v roce 1965 a do evropského lékopisu v roce 2011.

Brožura není návodem pro experimentování se svým zdravím nebo se zdravím jiných lidí, není kompletní náhradou doporučení odborníků. Při jakýchkoli potížích je třeba při léčbě vycházet z pokynů zkušených lékařů, případně léčitelů nebo bylinářů. Hlavní autorka brožury Marie Šimková pracovala v Ústavu molekulární biologie rostlin Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích jako odborný pracovník na oddělení fotosyntézy rostlin. Dlouhodobě se věnuje léčivým rostlinám a jejich využití pro léčebné účely. Miloslav Šimek pracuje v Ústavu půdní biologie a biogeochemie BC AV ČR a na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity; je půdní mikrobiolog, v poslední době se více věnuje zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti a výchově zaměřené na potřebu ochrany půdy a krajiny.

Brožuru Praktická gemmoterapie je možné zdarma získat ve formátu pdf na adrese https://www.bc.cas.cz/strategie-av21/brozury-roze-strategie-av21/; omezené množství výtisků je k dispozici u autorů.