Genomy, kvalita potravin i návrat ryb na Šumavu. Začíná 22. cyklus Akademických půlhodinek

Cyklus zahájí 4. března přírodovědec Jiří Kubásek z Jihočeské univerzity přednáškou Hlenky – krásky inteligentní, v níž představí fascinující mikroorganismy, jež nejsou živočichové, houby, ani rostliny, dokáží se pozoruhodně přetvářet a čím dál častěji se stávají cílem výzkumu v moderních oborech, jako jsou kybernetika, bioinformatika, lékařství či biotechnologie.

V přednáškovém cyklu budou následovat další aktuální témata, tentokrát převážně z přírodních věd. Posluchači se například dozví, jak se zotavují šumavské vody po desetiletích kyselých dešťů, jak moderní technologie proměňují řízený chov ryb nebo jak dnes moderní genomika proměňuje medicínu. Pozornost se zaměří také na kvalitu potravin a to, na co se při jejich výběru soustředit, i na význam lesních mravenců pro fungování lesních ekosystémů včetně výzkumu rozsáhlé superkolonie na Kleti. Cyklus uzavře rektor Jihočeské univerzity Pavel Kozák přednáškou o racích a jejich putování světem i návratu do našich vod.

Akademické půlhodinky se konají od roku 2013 a za tu dobu si získaly stálé publikum z řad široké veřejnosti. Odborníci představují výsledky své práce srozumitelně a poutavě tak, aby zaujaly i laiky. Jak napovídá název, každá přednáška trvá přibližně 30 minut a po jejím skončení následuje prostor pro dotazy a diskusi.

Program 22. cyklu Akademických půlhodinek:

4. 3. Jiří Kubásek: Hlenky - krásky inteligentní

11. 3. Petr Blabolil: Živé klenoty pod hladinou aneb jak se vrací ryby na Šumavu

18. 3. Václav Kučera: Jak využít moderní technologii v rybářství - řízený chov ryb a jeho budoucnost

25. 3. Martin Kolísko: Vzestup genomiky - jak se dnes čte a překládá genetická informace

1. 4. Pavel Smetana: Kvalita potravin - na co se soustředit

8. 4. Jiří Tůma: Proč potřebujeme lesní mravence

15. 4. Pavel Kozák: Raci, jak je (ne)znáte: putování světem a návrat k našim vodám

Anotace přednášek:

11. 3. 2026 Petr Blabolil: Živé klenoty pod hladinou aneb jak se vrací ryby na Šumavu

Šumavské potoky a říčky bývaly plné života. Křehkou rovnováhu však rozvrátily kyselé deště, které sužovaly Šumavu od padesátých let 20. století, extrémně změnily chemismus vody a život v jezerech i tocích. Z vrcholových částí pohoří dokonce vodní organismy včetně ryb vymizely. Jak to pod hladinou šumavských vod vypadá dnes? Přednáška představí výsledky unikátního výzkumu jihočeských hydrobiologů, kteří během posledních tří let sledovali rybí obsádku na 251 lokalitách na české i bavorské straně Šumavy. Kam se ryby vrátily, kde naopak stále chybí a co jejich přítomnost vypovídá o stavu šumavské přírody, prozradí hlavní autor výzkumu Petr Blabolil z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity.

RNDr. Petr Blabolil, Ph.D., působí na Přírodovědecké fakultě JU a Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se výzkumem rybích společenstev v tekoucích a stojatých vodách střední Evropy. Využívá široké spektrum metod ke zjištění výskytu ryb a parametrů prostředí. Aktuálně je řešitelem projektu Interreg Bavorsko-Česko „Živé klenoty pod vodní hladinou Šumavy“.

25. 3. 2026 Martin Kolísko: Vzestup genomiky - jak se dnes čte a překládá genetická informace

Jak se „čte“ DNA neboli genetická informace? Jak se z miliard přečtených kousků skládá celý genom? A proč to vlastně děláme? Na tyto a další otázky odpoví přednáška Martina Kolíska z Biologického centra AV ČR. Genomika se zabývá čtením a strukturou genetické informace – na úrovni jednotlivců, biologických druhů i celých společenstev. Přednáška nabídne srozumitelný úvod do světa moderní genomiky. V laických termínech představí historii i základní principy metod, které nám umožňují „číst“ DNA pomocí tzv. sekvenování. Ukáže, jak se z obrovského množství krátkých úseků skládají celé genomy a proč jde o práci s daty v doslova astronomickém rozsahu. Na konkrétních příkladech také ukáže, jak tyto metody mění moderní medicínu, pomáhají porozumět ekologii mikroorganismů a umožňují nahlédnout do evoluční historie života na Zemi.

Mgr. Martin Kolísko, Ph.D., je vedoucím výzkumným pracovníkem Laboratoře diverzity a genomiky prvoků na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR. Zabývá se diverzitou a evolucí mikrobiálních organizmů. Používá moderní nástroje sekvenování DNA pro studium evoluce parazitismu: jak se z volně žijícího organizmu stává parazit/patogen a jak se při tom mění jeho genom.

8. 4. 2026 Jiří Tůma: Proč potřebujeme lesní mravence

Lesní mravence zná asi každý. Jejich ochraně a výzkumu se v posledních desetiletích věnovala velká pozornost. S moderními metodami se však otevírají zcela nové cesty ke studiu nejen mravenčích kolonií samotných, ale i celé plejády na nich závisejících živočichů. A to od těch nejmenších, jako jsou například mikroskopické želvušky, až po tetřevy. Proč potřebujeme mravence, co jim škodí a co víme o superkolonii na Kleti? To se dozvíte na přednášce Jiřího Tůmy z Biologického centra AV ČR, který s vědci z celé Evropy připravuje v mezinárodním projektu MonitAnt plán, jak s pomocí veřejnosti lépe zaznamenávat výskyt těchto mravenců a jejich spolubydlících a návštěvníků.

Mgr. Jiří Tůma, PhD., je biolog působící na Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Vystudoval obor Biologie ekosystémů na Jihočeské Univerzitě. Věnuje se půdní fauně - zejména ekologii mravenců a termitů a ekosystémovým funkcím, které tyto dvě skupiny vykonávají v současném měnícím se prostředí.