Oceněný vědec letí do Ghany sbírat bičíkovce

České Budějovice - Pro cenu Praemium Academiae si biolog Julius Lukeš odskočil na cestě ze San Francisca. Prestižní ocenění mu ve středu v Praze předal předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš jako vědeckému pracovníkovi s vynikajícími výsledky.

Lukeš se přes dvacet let věnuje výzkumu prvoků, pracuje v českobudějovickém Parazitologickém ústavu Biologického centra a zároveň učí na zdejší přírodovědecké fakultě.

„Ta odměna mě opravdu moc těší, protože jsme dostali spoustu peněz na výzkum na dalších šest let,“ líčí šestačtyřicetiletý vědec, který hodně času tráví na cestách. V červenci odlétá do Ghany sbírat bičíkovce, kterými se zabývá, a v srpnu do Brazílie. „Ale to je úplně normální plán na léto,“ usmívá se.

Prvoci, hudba a sport

Ocenění dostal za studium jednobuněčných prvoků, kterými se vědci ještě donedávna příliš nezabývali. „Málo se ví, že jedna skupina těchto zvířátek v oceánu, kterých se do jednoho centimetru vejde stovka, má stejný vliv na koloběh kyslíku a oxidu uhličitého na planetě jako všechny tropické pralesy světa. Jejich význam pro Zemi je větší, než se zdálo,“ popisuje Lukeš, který vede laboratorní tým s 15 lidmi. Díky prémii do výše pěti milionů korun ročně bude do něj moci přibrat dalších pět lidí a nakoupit přístroje.

Jeho výzkum je hodně teoretický a pro laika těžko pochopitelný. „Lehce si ale lze představit princip naší práce. Buňka prvoka je jen jedna, zatímco člověk se skládá z jednoho trilionu buněk. Výzkum se často dělá na mnohobuněčných organismech, jako jsou lidi, potkani nebo mouchy, kde je těžké zjistit, co se porouchalo. U prvoka je to snažší,“ vysvětluje.

Prémie není jeho první cenou, ale na ty předešlé si nemůže vzpomenout. Nakonec musí nahlédnout do životopisu, aby si připomněl, že v minulosti obdržel Wichterleho stipendium a další cenu Akademie věd pro mimořádné mladé vědce.

Kolegové a přátelé ho oslovují Jula. Parazitolog pochází z Budějovic, kde bádá, učí a pracuje už více než dvacet let. „Jenom na tři a půl roku jsem byl v zahraničí. Přes dva roky jsem pracoval v Americe, jeden rok v Holandsku,“ vzpomíná Lukeš, který se mimo vědy zajímá o hudbu nebo sport. Hodně také čte, rád má hlavně cestopisy napsané do druhé světové války.

„A z Ameriky si ještě nakupuju literaturu, která je na rozhraní mezi vědou a běžnou realitou,“ dodává.