Přednášky pro SŠ

Viry jsou částečky stojící na prahu života – většinou se jedná o balíčky několika málo genů. Přesto se však úspěšně šíří u živočichů, rostlin, hub i bakterií, a některé viry ke svému rozmnožování dokonce využívají jiný virus. Co stojí za touto obrovskou rozmanitostí? Kde se tady vůbec berou a jak je to s čínským koronavirem SARS-CoV-2?

Více informací a registrace na JEDU VĚDU.

Jak funguje DNA-šifra? Jak vypadají geny a kolik jich máme? Proč něco dědíme po tatínkovi a něco po babičce? Když Johan Gregor Mendel poprvé poodhalil základy dědičnosti, nevěděl ještě nic o DNA ani o tom, jakými fascinujícími způsoby jsou jím objevené pravidla dědičnosti zajištěna. Asi by ho také nenapadlo, že ani geny nemají úplně poslední slovo, a že některé z nich jsme dokonce vůbec nezdědili od lidí.

Více informací a registrace na JEDU VĚDU.

Geneticky modifikované organismy (GMO) – už toto spojení v některých vyvolává záchvěvy hrůzy. Něco, co by údajně v přírodě nikdy nemohlo vzniknout. Jenže příroda si z lidských strachů nic nedělá a vyrábí vlastní geneticky modifikované organismy jako na běžícím pásu. Bližší pohled totiž odhalí genetické modifikace provedené přírodou v řadě živočichů i rostlin – geny z nepříbuzných druhů obsahuje dokonce i DNA samotného člověka. Jak je to tedy s nebezpečností GMO a jaké jsou vlastně současné možnosti genového inženýrství?

Více informací a registrace na JEDU VĚDU.

Ve filmu je vše snadné - stačí pár mutací DNA a rázem můžete fandit celé skupině superhrdinů. Nebo taky nejrůznějším obludným monstrům, pokud dáváte raději přednost hororům. Jak ale vlastně funguje známá dvoušroubovice doopravdy? Mohl by radioaktivní pavouk udělat z Petera Parkera Spidermana, genX vytvořit Mutanty, nebo 24. umělý chromozom mimozemšťanů udělit superschopnosti jako v Doomovi? Jakou DNA by vlastně měli mimozemšťané? Filmová fikce odhalená realitou, realita ilustrovaná filmovou fikcí.

Více informací a registrace na JEDU VĚDU.

Boj s tančícími medúzami

Umíte si představit, jak vypadá souboj imunitního systému ryb a rybomorek? Před 350 miliony let, ve „věku ryb“, začal nejdelší známý vztah parazitů s obratlovci. V rámci přednášky se podíváme na souboj imunitního systému ryb s parazitickými rybomorkami a na zbraně, které obě bojující strany vyvinuly za milénia společné evoluce. Podíváme se, jak tanec pomáhá unikat před imunitním systémem, proč rybomorky milují červené krvinky a jak může očkování zvrátit rovnováhu odvěkého souboje.

Více informací a registrace na JEDU VĚDU.

Sladkovodní ekosystémy jsou zásadně ovlivněny lidskou činností, a aktivita spojená s jejich využíváním přináší riziko cílené či neúmyslné introdukce nepůvodních druhů. V současné době je tak většina sladkovodních ekosystémů ovlivněna jejich přítomností. V některých případech tyto druhy způsobují velmi zásadní změny, které se týkají nejen vymírání lokálních druhů, ale i změny fungování celých ekosystémů. Přednáška přiblíží tuto problematiku, následný nesnadný boj s invazními druhy a dopady na lidskou společnost.

Více informací a registrace na JEDU VĚDU.

Výzkum vodních ekosystémů

I přes polohu České republiky na střeše Evropy patříme mezi velmoci v počtu umělých vodních děl na obyvatele. Hydrobiologický ústav Biologického centra AV ČR je světově unikátní v obsažení všech úrovní ekosystému. Na pracovišti probíhá výzkum od chemického složení, přes mikroorganismy, primární a sekundární producenty až po ryby. V nejvyšší úrovni potravního řetězce se zaměříme na metody studia rybích společenstev a informace, které nám ryby poskytnou o ekologickém stavu konkrétní lokality.

Více informací a registrace na JEDU VĚDU.