RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D.
Vědecký pracovník - Laboratoř molekulární biologie klíšťat
Přenašeči onemocnění a patogeny
Parazitologický ústav
+420 387775496
hajdus@paru.cas.cz
337
Klíčová slova: klíště, Ixodes, Borélie, Babésie, Anaplasama, železo, ferritin, imunitní systém, vakcína Vzdělání: Vědecké stáže: Ocenění: Grants: České Budějovice, 25/04/2025 Nová a bezpečná lidská vakcína proti borelióze na obzoru Lymská borelióza je závažné bakteriální onemocnění lidí i zvířat. Způsobuje ji bakterie Borrelia burgdorferi, kterou na člověka přenáší infikované klíště rodu Ixodes, v Česku především klíště obecné. Tato nemoc se vyskytuje pouze na severní polokouli, hlavně v bohatších zemích, jako jsou Spojené státy americké a většina Evropy. Projevy boreliózy mohou být velmi různorodé. Od horečky, přes postižení kůže a nervového systému, až po zánět srdce. Jedním z prvních příznaků bývá červená skvrna na kůži, tzv. erythema migrans, která se objeví přibližně 1 až 2 týdny po infekci. Vzniká v místě přisátí klíštěte a časem se zvětšuje. Bohužel se ale objeví jen asi u poloviny případů. Pro ty, kteří ji mají, je to vlastně štěstí. Skvrna je jasným signálem pro lékaře a včasná léčba antibiotiky bývá velmi úspěšná. Pokud se však infekce nerozpozná včas a přejde do pokročilého stadia, léčba už bývá složitější a méně účinná. K potvrzení diagnózy se používají krevní testy, které odhalí přítomnost protilátek proti boréliím a samotnou infekci. V současnosti není vakcína proti lymské borelióze pro lidi dostupná, ačkoliv je o ni velký zájem, protože borelióza zůstává častým a nepříjemným onemocněním, které může mít vážné zdravotní dopady. Jedna komerční vakcína pro lidi již tu přitom byla. V roce 1998 byla v USA schválena a uvedena na trh vakcína LYMErix. Měla slušnou účinnost, ale brzy po začátku prodeje musela čelit kritice kvůli možným, i když nikdy neprokázaným, vedlejším účinkům. Nicméně po několika soudních sporech, negativní mediální pozornosti a snižujících se prodejích ji výrobce v roce 2002 dobrovolně stáhl z trhu. Je důležité si uvědomit, že vakcíny obvykle nevyvíjejí státy, ale soukromé firmy, které se řídí hlavně ekonomickými zájmy. Přesto se nyní, po více než dvaceti letech, opět objevila naděje. Farmaceutické firmy Valneva a Pfizer společně vyvíjejí novou vakcínu proti lymské borelióze nazvanou VLA15. Ta se nyní nachází ve třetí, tedy závěrečné, fázi klinického testování, která probíhá v USA i v Evropě a v níž se prověřuje bezpečnost a účinnost této vakcíny. Do studie bylo zapojeno 10 000 lidí z oblastí s vysokým výskytem boreliózy. Jedné polovině byla aplikována vakcína, druhé polovině placebo, a nyní se sleduje, kolik lidí skutečně boreliózou onemocní. Výsledky této studie budou známy na konci roku 2025. Pokud se ukáže, že je vakcína účinná a bezpečná, může výrobce požádat o schválení k její výrobě a prodeji. V ideálním případě by se mohla dostat na trh už v roce 2026. A to včetně České republiky. Všechny minulé i současné vakcíny proti lymské borelióze jsou založeny na očkování a tvorbě protilátek proti povrchovému proteinu borelií nazvanému OspA. Protože se struktura tohoto proteinu liší u jednotlivých druhů borelií, které mohou člověka nakazit, obsahují nynější vakcíny všechny varianty OspA proteinu, aby fungovaly po celém světě. Vakcíny dnes již také neobsahují problematickou část proteinu, kvůli které se v minulosti vedly spory při používání americké vakcíny LYMErix. Zásadní problém všech těchto vakcín však spočívá v samotné biologii borelií, klíšťat a lidí. To je bohužel něco, co nemůžeme ovlivnit, nicméně je třeba všechny tyto biologické souvislosti detailně vědecky popisovat, abychom mohli v budoucnu design vakcín vylepšit. Protein OspA se nachází na povrchu borelie pouze tehdy, když je borelie uvnitř těla klíštěte. Při přenosu borelie do člověka produkce OspA kompletně ustává, a tak protilátky v těle člověka ztrácejí svůj cíl a nemohou borelie účinně ničit. Vakcína je tak unikátní tím, že naše vlastní protilátky, které si po očkování vytvoříme a které se během sání klíštěte dostanou s naší krví do jeho střeva, se zde naváží na borelie a zastaví jejich přenos do lidského organismu. Tato inhibice v klíštěti je vysoce účinná, nicméně klesá společně s množstvím protilátek obsažených v krvi. Jestliže po šesti až dvanácti měsících od vakcinace hladina protilátek klesne pod limitní mez, vakcína přestává chránit a i očkovaný člověk se může nakazit. Tento zcela unikátní mechanismus fungování vakcíny tím pádem představuje zároveň i její nejslabší místo a vše směřuje k nutnosti každoročního očkování, vždy těsně před novou klíštěcí sezónou (na jaře), což bude pochopitelně pro mnoho lidí značně nepopulární. Vakcína bude určena pro osoby starší pěti let, nicméně otázkou zůstává, kolik lidí bude ochotno tak časté očkování podstupovat a zda také cena vakcíny nebude pro většinu obyvatel překážkou. Bohužel i proti klíšťové encefalitidě, přestože jde o vysoce účinnou, prověřenou a odborníky široce propagovanou vakcínu, je v České republice očkováno pouze přibližně 20 % populace. Jsem hrdý na to, že se také česká věda významně podílí na vývoji, optimalizaci a testování vakcín proti lymské borelióze. Na Parazitologickém ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích působí několik výzkumných skupin, které se dlouhodobě věnují nejen základnímu, ale i aplikovanému výzkumu fyziologie klíšťat a borelií. V naší Laboratoři molekulární biologie klíšťat se mimo jiné snažíme detailně porozumět tomu, jak protilátky namířené proti povrchovému proteinu OspA blokují borelie přímo v klíštěti, ještě před jejich přenosem do hostitele. Vedle toho pracujeme na zlepšení stávajících vakcinačních strategií tak, aby vyvolávaly vyšší a stabilnější tvorbu protilátek. Ve spolupráci s předními farmaceutickými společnostmi, jako je Sanofi, testujeme nové vakcinační přístupy na unikátních experimentálních modelech, které jsme vyvinuli. Naším dlouhodobým cílem je v budoucnu nabídnout veřejnosti alternativní formy vakcinace, například nosní spreje, tablety či kožní náplasti, které by mohly představovat pohodlnější a přístupnější alternativu ke klasickým injekčním vakcínám. RNDr. Ondřej Hajdušek, Ph.D. https://www.thelancet.com/journals/laninf/article/PIIS1473-3099(23)00312-2/fulltext https://www.thelancet.com/journals/laninf/article/PIIS1473-3099(25)00160-4/fulltext?rss=yes Výzkumné zaměření
.jpg)
