HR Excellence in Science

Zde můžete položit dotaz - pokud budeme znát odpověď, rádi ji zveřejníme na stránkách. 

K dotazu připojte, prosím, svůj mail - na ten vám bude zaslána zpráva o odpovědi. Dotazy bez mailového kontaktu nebo vulgární dotazy nebudou zpracovány :-)

Vyhledat dotaz:

Květní vzorce čeledí

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobrý den,
dělám projekt do školy na předmět biologie a máme uvést květní vzorce.
Potřebovala bych se tedy zeptat, jaké jsou květní vzorce čeledi Zázvorníkovitých a Vřesovitých.
Děkuji moc

Zobrazit odpověď

Dobrý den,

možná vás moje odpověď na vaši otázku překvapí, ale myslím si, že jste dostatečně šikovná na to, abyste byla schopna sestavit květní vzorec dvou zmíněných čeledí sama. Neberte to prosím jako nějaký nezájem nebo povýšenost, ale právě naopak, jako člověk, který zároveň částečně vyučuje naprosto chápu, že důvodem pro zadání Vašeho školního projektu bylo to, abyste si tvorbu květních vzorců procvičila (pochopila a zapamatovala) - nikoliv dostala naservírované na stříbrném podnose. Věřím, že čas vynaložený na pochopení a vlastního dohledání informací určitě bude k dobru i u maturity ;-)

Květní vzorce jsou jen zjednodušenou charakteristikou květu pomocí symbolů a čísel, návod na jejich tvorbu jste se zcela určitě učili, případně lze dohledat na Wikipedii (nebo jinde na internetu), kde jsou zároveň dostupné docela podrobné textové charakteristiky květů vámi hledaných čeledí. Pokud je nenajdete tam, lze doporučit návštěvu knihovny a zapůjčení nějakých botanických klíčů.

DODATEK:

Abych vás neodkazoval pouze na Wikipedii (byť tam lze opravdu zmiňované informace najít), připravili jsme v mezičase alespoň nějaké jednoduché shrnutí toho, jak zmiňovaný květní vzorec vytvořit, a zveřejnili ho taktéž na Facebooku Biologického centra (viz tlačítko níže). Doplňující informace najdete buď tam nebo pod obrázkem zde:

Jak vytvořit/rozluštit květní vzorce

Zobrazit na Facebooku

 

Postup použití:

V chytrých knihách nebo na Wikipedii/internetu najdete popis květu s uvedenými údaji, a ty pomocí karty pouze převedete do písmenek a čísel. Zakrnělými orgány, občas uváděnými v textu, se v tomto případě nemusíte zabývat (ve zjednodušené verzi se neuvádí, využití mají spíše jen pro botanické experty). Pokud bude někde více různých možností, které nejdou vyjádřit jednoduše podle karty (zejména u čeledí), tak je oddělíte buď čárkou nebo slovem "nebo" - příklad: "K5 C5 nebo C(5) G(3) nebo G(2)".

 

Za tým BC, Ondřej Lenz

Mnohonožka

Datum: | Autor odpovědi: Tajovský Karel, RNDr. CSc.

Dobrý den,Chtěla bych se zeptat jak zlikvidovat mnohonozky v domě a na fasádě domu.
Vždy vecer mám celý dům úplně cerny a ráno a během dne spadají a máme jich hromady mrtvych na zemi a to se opakuje každý den.
Vylezají ze zeme ...čím prosím zlikvidovat.
Děkuji

Zobrazit odpověď

Dobrý den,

V poslední době se častěji objevují případy, kdy některé druhy mnohonožek hromadně migrují a shlukují se v blízkosti domů, nebo dokonce zalézají dovnitř. Mnohonožky jsou víceletí živočichové, zpravidla potřebují dva až tři roky k dosažení dospělosti a tedy i k tělesné délce 2-3 cm. Během života se jejich tělesné rozměry postupně zvětšují. Jsou to živočichové, kteří se živí většinou odumřelou rostlinnou hmotou, tlejícím listím, dřevem a mikroflórou, která na takovýchto materiálech roste. Vlhké spadané listí, zahnívající organika, trouchnivé dřevo jim slouží zároveň jako prostředí pro úkryt. Proč se čas od času dají (většinou dospělejší jedinci) do hromadných tahů, není bohužel dobře známo. Může to souviset s vyhledáváním potravy, vlhčích a příhodnějších míst se snižující se teplotou.

Pokud mají kolem domu nebo na zahradě dostatek stabilně vlhkých úkrytů (listí, trouchnivé dřevo), budou přítomny častěji a jejich migrace se mohou opakovat. Pokud migrující jedinci narážejí na nějaké překážky (okraje zdí, kamenné lemy apod.), shlukují se tu často ve větších počtech. Pokud najdou cesty jak prolézat i do domů, využívají toho. Neškodí, ale jejich masová přítomnost může být někomu nepříjemná. "Boj" s nimi je trochu obtížný, nevyplácí se používat nějaké insekticidy, postřiky. Lepší řešení je mechanicky je sbírat, smést a nějak vhodně mechanicky likvidovat. Stejně tak je dobré zkontrolovat nejbližší okolí domu a zrušit jejich možné úkryty.

Výtrusy

Datum: | Autor odpovědi: Procházková Daniela, Mgr.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda existují nějaké houby (Fungi), které vůbec netvoří výtrusy (ani pohlavní, ani nepohlavní), popř. o jaké konkrétní se jedná. Děkuji.

Zobrazit odpověď

Dobrý den,

Na Vaši otázku přikládáme odpověď dvou kolegů, Jiřího Kubáska a Martiny Vašutové.

RNDr. Jiří Kubásek, Ph.D.

Pojem "výtrus" je velmi široký, těžko definovatelný a nějaký typ klidových/rozmnožovacích útvarů tvoří většina houbových organismů, jak se ukazuje, a je naopak jen málo druhů, u kterých se to ještě neprokázalo. Podobně známe spoustu druhů, které se množí hlavně nepohlavními sporami (konidie a podobné), ale většinou i tyto druhy někdy sexuální proces a tvorbu pohlavních výtrusů provádějí, protože je to v rámci rekombinace genů užitečné. Jen to může být těžké pozorovat...

 

Mgr. Martina Vašutová, Ph.D.

Záleží na tom, jak chápe zoospory zoosporických hub. Ale ony se většinou cystují, tak to by se asi zase mohlo označovat jako "spory".

Pak možná nějaké kvasinky, u kterých není známa pohlavní fáze (v té tvoří taková divná vřecka se sporami).

Ve staré literatuře existovala skupina anamorfních hub - Agonomycetes, kam patřila sterilní mycelia bez tvorby konidií (Sclerotium, Rhizoctonia, Rhizomorpha, Cystocoleus, Racodium), ale to byl spíše nedostatek dat v premolekulární éře.

Takže nevím o tom, nedávalo by to smysl.

Oxybenzon

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobrý den, ve 29/2022 vydání Respektu by rozhovor s Klárou Matouškovou, ve kterém zmiňuje nebezpečnou látku oxybenzon. V opalovacím krému Bioderma pro děti jsem našla ve složení butyl methoxydibenzoylmethane - je to to samé? A v obecnější rovině - jak poznám že se vyskytuje nebo pod jakými názvy se tato látka může vyskytovat ve složení kosmetických přípravků?
Díky moc za odpověď
Bára Soukupová

Zobrazit odpověď

Dobrý den, tímto typem chemie se na Biologickém centru nezabýváme, každopádně oxybenzon je jiná látka než butyl methoxydibenzoylmethan, známý též pod názvem avobenzon, byť jsou si "chemicky podobné":


Molekula oxybenzonu

 


Molekula avobenzonu

 

Co se týče jejich účinků na lidský organizmus, popř. povolené koncentrace v kosmetice nebo povinnost uvádění na výrobcích, můžete se zkusit zeptat ve Státním zdravotním ústavu, kde mají i Národní referenční centrum pro kosmetiku. Co se týče dotazů na strukturu, vlastnosti a názvy podobných molekul, odkazujeme na Ústav organické chemie a biochemie AV ČR.

Za tým BC

   Ondřej Lenz

 

Vyhynutí dinosaurů

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobrý den,

dovolte mi vznést dotaz na vaši Akademii věd, nevím, kam se se svým dotazem jinak obrátit. Dnes jsem četl na seznam.cz článek, jak prvoci vytváří 50% kyslíku na planetě. Kdyby vymřeli, máme problém. To jsem si dal do souvislosti s úhynem korálů v moři. Prostě se to stát může. Když jsem byl na exkurzi v atomovém krytu v Berlíně, říkali nám, že kdyby došlo na nejhorší, aby nevypukla panika, sníží hladinu kyslíku, lidé budou rádi, když si vůbec dojdou na záchod. To jsem si dal do souvislosti s teorií růstu dinosaurů, kteří údajně měli být velicí z důvodu vyššího obsahu kyslíku ve vzduchu, byť se dnes i tvrdí, že byl obsah kyslíku nižší. To ponechme zatím stranou a vraťme se zpět k obsahu kyslíku dnes, kdy je rovnováha ve vzduchu důležitá. To jsem si dal do souvislosti s hypoxií a vyšla mi teorie vyhynutí dinosaurů, která může být komická, ale právě by mě zajímal názor Akademie věd. Nikdy jsem nebyl příznivce teorií: přiletěl velký kámen, pardon meteorit, a konec. Známe tedy pravou příčinu úmrtí dinosaurů? Nemohla být pravým důvodem např. změna složení vzduchu. Co by se stalo na zemi, kdyby prvoci vymřeli a obsah kyslíku se snížil. Dinosauři nebyli jako lidé, neměli průmysl, nedokázali přetvářet přírodu. Stačilo tedy, aby vymřel jeden druh živočichů, např. ten, který dával do vzduchu kyslík a dinosauři by prostě nemohli fungovat, jak by bylo možné. Kdybychom dnes škrtli naši vědu, průmysl, snížení obsahu kyslíku např. na 12% by mohlo vést k vymření lidstva. Pořádně bychom si nedošli ani na záchod, natož vytvářet nějakou činnost, nebo již porod samotný atd.. Nemůže být příčina vymření dinosaurů úplně jednoduchá a to je změna složení vzduchu v důsledku vymření jednoho druhu živočicha?

Velice děkuji za případnou odpověď.

Martin Krupička
 

Zobrazit odpověď

Dobrý den,

váš dotaz obsahuje celou řadu problémů, kterými se přímo na Biologickém centru nezabýváme, přesto zkusíme alespoň odkázat na to, co je dosud známo, a případně dále správně nasměrovat (viz odkazy níže).

Pokud jsem dobře pochopil vaši teorii, tak dinosauři nevymřeli na následky dopadu asteroidu, ale prostým nedostatkem kyslíku (resp. snížením jeho koncentrace ve vzduchu) a jevy způsobené dopadem asteroidu na ně neměly absolutně žádný vliv. Toto snížení kyslíku bylo podle vás dáno vymřením nějakého druhu (druhů) fotosyntetizujících organizmů – to mi přijde jako „vyrážení klínu klínem“: co tedy způsobilo ono vymření/omezení fotosyntetizujících druhů?

 

O vymírání (nejen) dinosaurů a jeho přesné příčiny u konkrétních druhů se dosud vedou spory – jisté ale je, že před cca 66 milióny let dopadl do oblasti Mexického zálivu asteroid o průměru cca 10km. Prokazuje to celá řada měření včetně vrstvy bohaté na prvek iridium v geologických vrstvách z této doby téměř na všech místech naší planety, stopy po jeho dopadu lze v Mexickém zálivu najít dodnes. Dopad takovéhoto tělesa ovlivnil samozřejmě celou planetu: od intenzivních, rozsáhlých požárů, přes zvýšení obsahu CO2 a sirných sloučenin v atmosféře, jejímu zatemnění díky vyvrženému „prachu“, přes následnou „impaktní zimu“, až třeba po kyselé deště a následné změny pH v oceánech.

To zcela určitě ovlivnilo nejen fotosyntetizující druhy (a druhotně tak obsah kyslíku v atmosféře), ale i všechno ostatní včetně dostupnosti potravy nebo úkrytu. Na konci druhohor (cca těch 66 mil. let zpátky) totiž z fosilních záznamů nezmizeli „náhle“ pouze velcí dinosauři, ale také celá řada rostlinných a živočišných druhů, a to včetně velkého množství druhů savců (na některých místech to bylo až 93% tehdejších savčích druhů – např. na území Severní Ameriky)! Problém vymírání před 66 milióny let se tedy netýká „jenom“ dinosaurů, ale opravdu všeho živého. Současné studie odhadují, že vymřelo až 85% všech tehdy existujících druhů na Zemi.

Co se týče velikosti dinosaurů, tak ne všichni byli obrovští. Celá řada druhů byla po celou dobu éry dinosaurů docela malá a řada malých dinosaurů vyhynula také. Potomky jiných druhů dinosaurů naopak vidíme na Zemi i dnes (ptáci). Navíc dinosauři se na Zemi objevili už v období relativně nízkého zastoupení kyslíku, a i když výskyt gigantických forem koreluje s jeho vyšší hladinou, jednoznačná příčinnost zatím prokázána nebyla (narozdíl například od případů gigantického hmyzu v prvohorách). Všichni dinosauři měli velmi efektivně fungující dýchací systém, podobný spíš ptačímu než savčímu a i v časech gigantických dinosaurů byl obsah kyslíku stále nižší než je dnes. Podle řady prací by velké dinosaury nemusel omezit ani výrazně nižší obsah kyslíku ve vzduchu, ale to už jsme na půdě vědeckých spekulací.

 

Souhrnem:

  • asteroid před 66 mil. let skutečně dopadl
  • dopad jednoznačně ovlivnil podmínky na celé planetě
  • v daném období zmizelo z fosilních záznamů podstatné množství druhů bez ohledu na jejich velikost
  • příčina vyhynutí velkých dinosaurů (a dalších 85% druhů) tak bude zcela jistě mnohem komplexnější než pouze „jednoduché“ snížení hladiny kyslíku, které i tak bylo velmi pravděpodobně vyvoláno dopadem asteroidu

 

Za tým BC, Ondřej Lenz

 

Další informace:

 

 

 

 

 

 

 

Výroba mRNA vakcíny Pfizer BioNTech

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobrý den,

můj bratr je "nevěřící" ;-) ale není zcela odpíračem očkování a proti Covid-19 je vakcinován.

Já se snažím přistupovat k problémům spíš analyticky a proto než se první a nejstarší člen naší rodiny nechal očkovat, snaži jsem se vyposlechnout a přečíst (od vědců a redaktorů vědy v ČT ČRo Plus a mám pocit, že při porovnání výroby vakcín např. Astra Zeneca a Pfizer jsem se dozvěděl přibližně takovouto informaci:
(omlouvám se předem za svůj laický popis)
V kostce informace zněla, že výroba mRNA vakcíny by se dala popsat spíše jako chemická výroba a rovněž i výsledná vakcína obsahuje málo "komponent" I když vymyslet postupy pro výrobu vakcíny ve velkém byl ten "nejtěžší oříšek"
Naproti tomu u "tradiční vakcíny" se jedná o výrobu na biologické bázi s použitím hmyzích buněk a výsledný produkt musí obsahovat více komkonent kvůli skladovatelnosti a podobně.
Doufám, že jsem výše uvedené nepopsal zmateně ;-)
Je to tak jak jsem popsal, nebo se mýlím?

Předem vám děkuji za čas, který budete věnovat mému dotazu a rovněž přijměte mé poděkování za vaši práci

S pozdravem

Hynek ČULÍK

Zobrazit odpověď

Dobrý den,

u všech vakcín probíhá vždy výroba na “biologické” bázi – vždy jsou použity nějaké laboratorní buňky, které vyrobí příslušnou “formu” toho samého spike-proteinu z koronaviru (ať už jenom jeho DNA, nebo nepříbuzný virus s genem pro spike-protein, nebo přímo spike-protein samotný).
Složitost celého procesu a skladovatelnost vakcín je pak dána tím, jak vakcíny fungují a jak citlivá je daná komponenta vakcíny (mRNA, DNA-virus nebo izolovaný protein).

 

- mRNA vakcína (Pfizer):

+ jak vakcína funguje: vakcína obsahuje mRNA v lipidové nanočástici. Buňky tuto mRNA použijí pro tvorbu spike-proteinu, na nějž zareaguje imunitní systém.

+ jak se vakcína připravuje:

  • gen pro spike-protein je molekulárními technikami vložen do malých, kruhových molekul DNA – tzv. plazmidů (plazmidy jsou běžnou výbavou bakterií, které je využívají jako “doplněk” ke svojí běžné DNA)
  • plazmid s genem pro spike-protein se namnoží v bakteriích Escherichia coli
  • namnožený plazmid je z bakterií izolován a přečištěn, a příslušný gen pro spike-protein se přepíše molekulárními technikami do mRNA (návod na stavbu proteinu)
  •  mRNA se opět přečistí a vloží do lipidových nanočástic (zde je vložení "fyzikálně-chemické", při nízkém pH kladně nabité lipidové nanočástice "obalí" záporně nabitou mRNA; při fyziologickém, neutrálním pH jsou pak lipidové částice neutrální, mRNA je uzavřena uvnitř).


- adenovirová vakcína (AstraZeneca):
+ jak vakcína funguje: vakcína obsahuje DNA gen pro spike-protein uzavřený ve virové částici. Po proniknutí viru do buňky je DNA pro spike-protein buňkou přepsána do mRNA a podle ní se vyrobí spike-protein, na nějž zareaguje imunitní systém.

+ jak se vakcína připravuje:

  • gen pro spike-protein je molekulárními technikami vložen do speciálně upraveného šimpanzího adenoviru (může pronikat do buněk, ale není schopen se v nich množit)
  • upravený adenovirus se namnoží do dostatečných množství ve speciálních, laboratorních, upravených lidských buňkách (HEK293T) – ty jsou geneticky upravené tak, aby se v nich virus množit mohl
  •  namnožený virus je izolován z laboratorních buněk, přečištěn a připraven do vacíny

 

- rekombinantní vakcína (Novavax):
+ jak vakcína funguje: vakcína obsahuje spike-protein navázaný na povrchu lipidových nanočástic. Po vakcinaci imunitní systém reaguje přímo na tento protein, buňky nic nevyrábí (tato vakcína se tedy nejvíce podobá “klasickým”, proteinovým vakcínám).

+ jak se vakcína připravuje:

  • gen pro spike-protein je molekulárními technikami vložen do hmyzího bakuloviru
  • virus je množen v laboratorních buňkách můry blýskavky kukuřičné (Spodoptera frugiperda), buňky s virem vyrábí spike-protein koronaviru a vystavují ho na svém povrchu
  • spike-protein je z hmyzích buněk izolován, přečištěn a navázán na speciální lipidové nanočástice

 

S přáním lepších dnů

   za tým BC, Ondřej Lenz

 

Odkazy:

- https://en.wikipedia.org/wiki/Pfizer–BioNTech_COVID-19_vaccine

- https://en.wikipedia.org/wiki/Oxford%E2%80%93AstraZeneca_COVID-19_vaccine

- https://en.wikipedia.org/wiki/Novavax_COVID-19_vaccine

Miloslav Hačka

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobrý den. Jsem po prodělané nemoci a jsem i plně očkován 2 dávkami. Je třeba i třetí posilující dávka ?? Děkuji

Zobrazit odpověď

Dobrý den, na Biologickém centru se zabýváme spíše základním výzkumem než praktickými aspekty vakcinace, nicméně můžeme vám odpovědět oficiálními doporučeními České vakcinologické společnosti, a přidat i pohled současné světové vědy:

Volba třetí, dobrovolné (avšak doporučované) očkovací dávky zavisí na několika věcech: jak dlouhá doba uplynula od očkování (popř. prodělání Covidu – pokud byl po až očkování), zda jste v nějaké “rizikové” skupině obyvatel, a jakou vakcínou jste byl očkován.
Obecně se v současnosti (prosinec 2021) doporučuje odstup minimálně 6 měsíců od prodělání Covidu nebo druhé dávky očkování. Pokud zároveň patříte do rizikové skupiny (osoby nad 65 let, chronicky nemocní, onkologičtí pacienti, pacienti s léky potlačovanou imunitou (tzv. imunosuprese), osoby po transplantaci orgánů, těhotné ženy nebo pracovníci ve zdravotnictví), doporučuje se odstup zkrátit na 5 měsíců od prodělání Covidu nebo druhé dávky očkování. Tyto doporučení platí pro všechny v ČR používané vakcíny kromě jednodávkové vakcíny Jannsen, kde je doporučeno přeočkování jinou vakcínou už po 2 měsících.

Co se týče “nutnosti” třetí dávky z pohledu vědy, zde je opět kombinace několika faktorů. Nejlepší imunitu zatím mají ti, kteří Covid prodělali a nechali se očkovat nebo naopak byli očkováni a Covid poté prodělali [1]. Toto ale neplatí stoprocentně a zcela určitě nelze říct pouze na základě prodělání Covidu – ani to totiž nezaručuje imunitu automaticky. Jak ukazují současné studie [např. 2], po prodělání Covidu vzniká přirozená a silná imunita (zatím není ale jasné, jak dlouho trvající) asi u 65% lidí. Zbývajícím 35% nakažených ale imunita buď rychle vyvane (11%) nebo dokonce nevznikne vůbec (24%). Určité vodítko by představovalo proměření protilátek nějaký čas po prodělaném Covidu, ani to ale nemusí být spolehlivé vodítko, neboť výše jejich hladiny se u každého jedince bude měnit různě rychle a ani jejich vysoká koncentrace v současnoti nemusí být znamením toho, že imunita nevyvane někdy později. Nová varianta Covidu “omikron”, která se objevila v současnosti, by mohla imunitu získanou přirozenou infekcí i vakcínami obcházet (mohla! – zatím je bohužel málo údajů na to rozhodnout jednoznačně).
Z tohoto důvodu se tedy třetí dávka vakcíny doporučuje bez ohledu na prodělání Covidu nebo hladinu protilátek, byť osoby, které Covid prodělaly a byly očkovány mají zcela prokazatelně nejlepší vyhlídky (nejmenší pravděpodobnost opětovné infekce). Současné studie ukazují, že při splnění výše uvedených podmínek by třetí dávka vakcíny neměla vadit ani osobám, které mají zatím imunitu proti Covidu silnou (ať už díky vakcínám, díky Covidu, nebo kombinaci obojího).

V případě pochybností o vhodnosti třetí dávky doporučujeme se poradit s vaším obvodním lékařem, popř. další dotazy směřovat na Českou vakcinologickou společnost nebo Ministerstvo zdravotnictví, z jejichž aktuálních doporučení (prosinec 2021) jsme čerpali.

Další odpovědi odborníků ohledně třetí očkovací dávky najdete například zde:

- https://covid.gov.cz/situace/registrace-na-ockovani/posilovaci-dodatecna-davka
- https://koronavirus.mzcr.cz/otazky-a-odpovedi-k-ockovani-2/
- https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ockovani-koronavirus-covid-19-treti-posilovaci-davka.A211201_182143_domaci_rapc

 

S přáním lepších dní v této nelehké době

     Za tým BC, Ondřej Lenz

 

Reference:

[1] Schmidt F, Weisblum Y, Rutkowska M, Poston D, DaSilva J, Zhang F, Bednarski E, Cho A, Schaefer-Babajew DJ, Gaebler C, Caskey M, Nussenzweig MC, Hatziioannou T, Bieniasz PD. High genetic barrier to SARS-CoV-2 polyclonal neutralizing antibody escape. Nature. 2021 Dec;600(7889):512-516. doi: 10.1038/s41586-021-04005-0.

[2] Wei J, Matthews PC, Stoesser N, Maddox T, Lorenzi L, Studley R, Bell JI, Newton JN, Farrar J, Diamond I, Rourke E, Howarth A, Marsden BD, Hoosdally S, Jones EY, Stuart DI, Crook DW, Peto TEA, Pouwels KB, Walker AS, Eyre DW; COVID-19 Infection Survey team. Anti-spike antibody response to natural SARS-CoV-2 infection in the general population. Nat Commun. 2021 Oct 29;12(1):6250. doi: 10.1038/s41467-021-26479-2.

 

 

 

 

Booster

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobrý den,
v dubnu 2021 jsem byl podruhé očkovaný phizerem a za 6 měsíců 1.listopadu jsem onemocněl covidem 19.Léčil jsem se doma vyležením.
Mám 71 roků.Kdy mám jít na 3 dávku?
Jakou mám nyní imunitu proti omicronu?
Nikde nemohu najít odpověď.
Karel Praks

Zobrazit odpověď

Dobrý den, na Biologickém centru se zabýváme spíše základním výzkumem než praktickými aspekty vakcinace, nicméně dle oficiálních doporučení České vakcinologické společnosti (prosinec 2021) byste měl ve vašem věku se 3. očkovací dávkou počkat min. 5 měsíců od prodělání Covidu (tj. konce nemoci) - tj. nejdříve někdy v dubnu 2022.

Obecně se v současnosti (prosinec 2021) doporučuje odstup minimálně 6 měsíců od prodělání Covidu nebo druhé dávky očkování. Pokud zároveň patříte do rizikové skupiny (osoby nad 65 let, chronicky nemocní, onkologičtí pacienti, pacienti s léky potlačovanou imunitou (tzv. imunosuprese), osoby po transplantaci orgánů, těhotné ženy nebo pracovníci ve zdravotnictví), doporučuje se odstup zkrátit na 5 měsíců od prodělání Covidu nebo druhé dávky očkování (viz web České vakcinologické společnosti).

V případně pochybostí doporučujeme poradit se se svým obvodním lékařem či směřovat dotaz na vakcinační specialisty nebo Českou vakcinologickou společnost. Míru reakce imunitního systému po vakcinaci nebo prodělání Covidu lze odhadnout také změřením hladiny protilátek proti Covidu, i když ani to není zcela spolehlivé vodítko. V případě mírného prodělání Covidu (váš případ) se podle současných studií u 65% protilátky vyvinou v dostatečné míře, u zbývajících 35% nakažených ale imunita buď rychle vyvane (11%) nebo dokonce nevznikne vůbec (24%) [viz odkaz 1 níže]. I po očkování je vytvořená imunita u různých lidí různá, navíc hladina protilátek nemusí vůbec souviset s tím, jak moc jste chráněn proti následné infekci neboť záleží i na množství a kvalitě vzniklých paměťových buněk (které začnou protilátky vyrábět znovu, když se s koronavirem opět setkáte) a také na protibuněčné imunitě (T-lymfocyty). Jedinci s vyšší hladinou protilátek mají ale vyšší pravděpodobnost, že si s následnou infekcí poradí lépe, taktéž lidé, kteří Covid prodělali a byli očkováni vykazují nejvyšší imunitu [2].

Co se týče ochrany proti Covidu varianty "omikron", tak tam bohužel není zatím dostatek údajů na to, aby věda mohla spolehlivě rozhodnout. Protilátky, které vytváří vakcína i lidské tělo jsou zaměřeny hlavně na část viru, která se nyní poměrně hodně změnila (tzv. spike-protein). Předběžné výsledky naznačují, že třetí dávka vakcíny by mohla být účinná i proti variantě "omikron" [3], na ověření těchto předběžných výsledků, a na případné vyčíslení konkrétní míry ochrany si budeme zatím (prosinec 2021) ale muset ještě počkat.

S přáním lepších dní v této nelehké době

  za tým BC, Ondřej Lenz

 

Reference:

[1] Schmidt F, Weisblum Y, Rutkowska M, Poston D, DaSilva J, Zhang F, Bednarski E, Cho A, Schaefer-Babajew DJ, Gaebler C, Caskey M, Nussenzweig MC, Hatziioannou T, Bieniasz PD. High genetic barrier to SARS-CoV-2 polyclonal neutralizing antibody escape. Nature. 2021 Dec;600(7889):512-516. doi: 10.1038/s41586-021-04005-0.

[2] Wei J, Matthews PC, Stoesser N, Maddox T, Lorenzi L, Studley R, Bell JI, Newton JN, Farrar J, Diamond I, Rourke E, Howarth A, Marsden BD, Hoosdally S, Jones EY, Stuart DI, Crook DW, Peto TEA, Pouwels KB, Walker AS, Eyre DW; COVID-19 Infection Survey team. Anti-spike antibody response to natural SARS-CoV-2 infection in the general population. Nat Commun. 2021 Oct 29;12(1):6250. doi: 10.1038/s41467-021-26479-2.

[3] https://www.pfizer.com/news/press-release/press-release-detail/pfizer-and-biontech-provide-update-omicron-variant

Viry

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobrý den, prosím o informaci, jakými přesně způsoby se šíří a přenáší viry.
A je pravda, že se viry mezi živými tvory přenáší vzduchem bez přímého kontaktu dotekem tj.např.kapénkami z dých.cest atp.?
Pokud ano, prosím o informaci, jestli to bylo nějak oficiálě prokázáno a potvrzeno a konkrétně jak a kým? Děkuji Vám předem za jednoznačné a srozumitelné odpovědi i pro laika. S pozdravem JN

Zobrazit odpověď

Stejně, jako se různými způsoby dokáží pohybovat živočichové na Zemi (létání, plavání, plazení, skákání, chůze, a další), dokážou se různými způsoby z místa na místo – z jednoho hostitele na druhého – šířit i viry. Podobně jako u živočichů mohou některé viry různé způsoby kombinovat, jiné spoléhají výhradně na jeden jediný.

Jsou viry, které se přenáší krví a spoléhají při svém přenosu na přímý kontakt s krví nakaženého (např. virus HIV) nebo je mohou přenášet různí krev sající druhy hmyzu nebo členovců (např. žlutá zimnice, klíšťová encefalitida). Další viry do nás mohou proniknout ústy, skrze virem kontaminovanou vodu, potraviny nebo povrchy (např. poliovirus – virus dětské obrny). A jak dokazují i pravidelné podzimní infekce dýchacích cest, existuje i velká skupina virů, které se výborně šíří vzduchem (např. různé druhy „rýmiček“, chřipka, ale třeba také příušnice nebo spalničky). Tento způsob šíření je typický taktéž pro současně se šířící virus SARS-CoV-2, způsobující Covid.

Pro posledně zmiňovanou skupinu je typický právě přenos kapénkami z dýchacích cest, které každý člověk tvoří nejen při kýchání nebo kašli, ale také při běžné mluvě, nebo jenom tím, že člověk dýchá. Podle „výdrže“ daného viru v prostředí kapénky nebo dokonce ve „vysušeném“ stavu pak může dojít i k infekci při kontaktu s kontaminovaným povrchem (např. pomocí kontaktu nemytých rukou s ústy či oční sliznicí). Důkazy pro šíření vzduchem vycházejí z kombinace průkazu viru právě ve vydýchávaných kapénkách a aerosolech, testování „výdrže“ viru mimo hostitele (tj. jak dlouho vydrží na vzduchu, v aerosolech, v kapénkách), zjišťování míry infekčnosti kapének a aerosolů s viry, popř. i pokusů s přenosy „vzduchem“ na laboratorních zvířatech či dobrovolnících. Nepřímo lze usuzovat na přenos vzduchem např. ze zpomalení šíření infekce při použití respirátorů nebo dezinfekcí místností ultrafialovým světlem. Většina těchto způsobů byla použita nejen při zjišťování cest přenosu současného koronaviru, ale také pro ostatní „vzduchem“ šířitelné viry. Že se takto viry mohou šířit, víme tedy poměrně přesně včetně toho, které z nich to jsou.

 

S pozdravem a přáním lepších dní, ideálně s minimem virů „ve vzduchu“ kolem vás :-)

 

Ondřej Lenz

SARS-CoV-2: spike protein v krvi

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobrý deň,
chcel by som Vás poprosiť o informáciu, či je známe ako dlho ľudské bunky produkujú spike proteín po očkovaní mRNA vakcínou, príp. vektorovou vakcínou a ako dlho následne zostáva spike proteín prítomný v krvi.
Za Vašu odpoveď Vám vopred ďakujem
S pozdravom
Marek Adamczak

Zobrazit odpověď

 

Dobrý den,

jednoduchá, stručná odpověď na vaše 2 otázky zní: krátce (v řádu hodin až dnů) s tím, že koncentrace spike-proteinu v krvi jsou velmi nízké a měřitelné pouze po 1. dávce vakcíny. Většina proteinu je zakotvena v membránách buněk nebo vystavena na specializovaných buněčných receptorech.

 

Podrobnější vysvětlení:

Nejprve je dobré si připomenout si, jak mRNA vakcíny fungují obecně: buňky dostanou „návod“, jak vyrobit část virového výběžku (spike-protein) podobně, jak to dělají při infekci skutečným koronavirem. A podobně jako při infekci skutečným koronavirem tento protein vystaví na svém povrchu (buď na speciálních receptorech nebo přímo, ostatně je pro zabudování do membrány přímo předurčen). Tam ho jako „cizí“ rozpozná náš imunitní systém, který proti němu (popř. dané buňce) zahájí obranou reakci. Nutno podotknout, že velkou část vakcíny s mRNA popř. poté i vystaveného proteinu pohltí speciální imunitní buňky, které jsou pro vystavování cizorodých částic přímo vybaveny, a které ho odnesou do přilehlé mízní uzliny, ve které probíhá učení imunitního systému. Uvolňování vyráběného proteinu do krevního oběhu tedy není principem mRNA vakcinace (ani vektorových vakcín), i když k němu zákonitě v určité malé míře také musí dojít. Pomocí radioaktivního a fluorescenčního značení bylo doloženo, že většina vakcíny a vyráběného proteinu zůstává v místě vpichu, přilehlých lymfatických uzlinách (maximum 6h po injekci, 3 dny pomalý pokles, vymizení do 6-9 dnů) a v játrech, kam je filtrován z lymfatických uzlin [1].

Samotná mRNA z vakcíny se přirozeně rozpadá v řádu hodin až dnů (stejně jako všechny ostatní mRNA v buňce), vyráběný spike-protein je poté buď rozložen spolu s buňkou, na které je vystaven (v případě „normální“ lidské buňky), nebo je rozložen po procesu učení imunitních buněk (pokud je vystaven na speciální imunitní buňce). Pokud se při tomto rozkladu dostane do krevního oběhu, jsou jeho koncentrace nízké, jak potvrzuje i nedávná studie, která naměřila nízké množství spike proteinu v krvi pouze po 1. dávce vakcíny – po 2. dávce dosud nebyl ani nejcitlivějšími metodami detekován [2]. Nejvyšší (i když stále velmi nízké) koncentrace kousku spike proteinu byly naměřeny 5 dnů po 1. vakcinaci (tzv. S1 část). Kompletní spike-protein byl naproti tomu zjištěn v krvi v ještě menších koncentracích teprve 15 den po 1. očkování. Vysvětlení, proč se spike protein objevuje může být v tom, že S1-část může být odštěpena speciálními enzymy (proteázami), které se běžně v těle vyskytují, a které stejným způsobem štěpí spike-protein i při reálné infekci koronavirem. Kompletní spike-protein se pak může do krve uvolnit při rozkladu buňky s vystaveným spike-proteinem. Je třeba zdůraznit, že se ve všech těchto případech jedná o velmi nízké (!) koncentrace, které jsou hluboko pod koncentracemi spike-proteinu v krvi při reálné infekci koronavirem (ať už příznakové nebo bezpříznakové).

Za tým BC, Ondřej Lenz

Odkazy:

[1] Assessment report. EMA/707383/2020 (PDF)

[2] Alana F Ogata, Chi-An Cheng, Michaël Desjardins, Yasmeen Senussi, Amy C Sherman, Megan Powell, Lewis Novack, Salena Von, Xiaofang Li, Lindsey R Baden, David R Walt (2021). Circulating SARS-CoV-2 Vaccine Antigen Detected in the Plasma of mRNA-1273 Vaccine Recipients. Clinical Infectious Diseases, 2021; DOI: https://doi.org/10.1093/cid/ciab465

 

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice
Datová schránka: r84nds8

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)

NAJÍT PRACOVNÍKA

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×