HR Excellence in Science

Zde můžete položit dotaz - pokud budeme znát odpověď, rádi ji zveřejníme na stránkách. 

K dotazu připojte, prosím, svůj mail - na ten vám bude zaslána zpráva o odpovědi. Dotazy bez mailového kontaktu nebo vulgární dotazy nebudou zpracovány :-)

Vyhledat dotaz:

Co je to za tvora?

Datum: | Autor odpovědi: Bezděk Aleš, Ing. Ph.D.

Dobrý den, obdržel jsem snímek a video tenkého průsvitného tvora, dlouhého několik decimetrů. To, že byl na mátě je nejspíš náhoda. Pravděpodobně hlístice, ale zaráží mě délka červa. Žije něco podobného v ČR? Děkuji za jakoukoliv odpověď. S pozdravem Jiří Bok.

Zobrazit odpověď

Na fotce je strunovec (Nematomorpha). Larvy strunovců žijí ve sladké vodě, parazitují hmyz (šváby, kobylky, sarančata, potápníky, larvy vodního hmyzu) i jiné členovce. Dospělí strunovci dorůstají až několik desítek centimetrů. Jak se dostal ten konkrétní exemplář na mátu, je těžké odhadout. Dost pravděpodobně dospělý strunovec opustil tělo svého hostitele na špatném místě ...

Obrana českých včel proti invazivním sršňům

Datum: | Autor odpovědi: Bezděk Aleš, Ing. Ph.D.

V reakci na článek o invazivních sršních (čínské a mandarínské) jsem se chtěl zeptat:

A jak je to s obranou našich včel? Ubrání se jim stejně jako naším sršním, tzn., že sršeň nalákají do úlu, obklopí jí spousty včel a tím jí zahubí?

Děkuji za odpověď

Bohuslav Švehla

 

Zobrazit odpověď

Oba invazní druhy sršní, jak sršeň čínská (Vespa velutina), tak i sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) jsou specialistkami na vylupování včelích úlů. Cukernaté látky slouží jako potrava dospělým sršním, ulovené včelí larvy a dospělé včely jsou zdrojem bílkovin pro jejich larvy. Ve východní Asii se převážně chová včela východní (Apis cerana). Tento druh včel se útokům sršní naučil bránit – včelí dělnice útočící sršeň obklopí, nabalí se na její tělo a během několika minut sršeň zahubí. Uprostřed chomáče je teplota okolo 46 ℃ a koncentrace CO2 zhruba 3,7 %, to je pro sršeň smrtelná kombinace. V Evropě a v USA chovaná včela medonosná (Apis mellifera) ovšem tuto strategii ovládá velmi nedokonale (také se snaží vytvořit chomáč okolo sršně, ale často neúspěšně). Takže ochrana včelích úlů závisí především na včelařích. Jde hlavně o fyzickou likvidaci hnízd invazních sršní, zvláště těch v okolí úlů. Používají se také otrávené návnady, ale u nich je problém, že usmrcují i domácí druhy vos a sršní. Ve Francii se v současné době testují možnosti biologického boje proti Vespa velutina za použití entomopatogenních hub Metarhizium robertsii a Baeuveria bassiana.

Šíření koronaviru vodou

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Zajímá mne, zda se virus KOVY19 šíří vodou. Zda se mohu začít koupat v Malši, případně Vltavě.  Chodila jsem s otužilci ve skupině. Teď bych ráda opět začala sama. A co pak. Až se oteplí a bude to na koupání. Zdenka Vacková.

Zobrazit odpověď

Dobrý den,

Stručná odpověď: obávat se koupání určitě nemusíte. Pravděpodobnost, že byste “chytila” SARS-CoV-2 (nemoc COVID-19) z vody je velmi malá, to už je daleko pravděpodobnější, že ho na vás “kýchne” váš spoluplavec :)

Obecně:  řada virů skutečně ve vodě nějakou dobu vydrží, jako prostředí pro šíření ji ale z těch lidských využívá jen velmi malá část (třeba virové průjmy). U současného koronaviru jeho “výdrž” ve vodě zatím měřena nebyla, ale studie na jeho blízkých příbuzných a dalších modelových virech naznačují [např. 1, 2], že doba “přežití” se bude pohybovat v rámci dnů. Zároveň čím teplejší voda, tím kratší čas přežití. V současnosti (16.4.2020) naši kolegové spolu s Fyzikálním ústavem AVČR začínají vyvíjet detektor, který by byl schopen zachytit i velmi malé koncentrace koronaviru v různých vzorcích mj. i právě z vody. 

Každopádně výdrž částic ve vodě neznamená, že se z ní musíte nutně nakazit – jednak proto, že se virus musí dostat do dýchacích cest, a jednak proto, že se tam musí dostat v dostatečné koncentraci. V přírodních nádržích nebo řekách voda proudí, neustále se promíchává (díky rozdílné teplotě), virové částice se v ní rozptylují (difuze), takže koncentrace viru v daném objemu vody velmi rychle klesá. Občas sice vzniká vodní “tříšť” (aerosolizace, třeba u jezu), kterou můžete i "vdechnout", ale abyste takto vdechla nějakou infekční koncentraci viru, to musel by být virus v celé řece v ohromných množstvích. Určitě se tak nemusíte obávat, že byste virus mohla dostat z vody, do které před vámi někdo infekční kýchnul – to už je daleko pravděpodobnější, že virus chytíte díky tomu, že kýchnul přímo na vás.

Pozn.: Co se týče vnitřních bazénů pro veřejnost, tak tam zase pravidelná úprava vody virus ničí – stejně jako v čističkách odpadních vod. Voda z našich kohoutků tak virus také určitě neobsahuje. Můžete ji tedy nejen bez obav pít nebo také používat třeba do zvlhčovačů vzduchu, které vytváří aerosol. Dosud nebyl zaznamenán ani žádný případ šíření SARS-CoV-2 pitnou vodou (https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/php/water.html).

Pěkný den a ať se vám ty malý potvory vyhýbaj! :)

Ondřej Lenz.

 

Literatura:

[1] Patricia M. Gundy, Charles P. Gerba, Ian L. Peppe (2009). Survival of Coronaviruses in Water and Wastewater. Food Environ Virol (2009) 1:10–14. DOI 10.1007/s12560-008-9001-6

[2] Lisa Casanova, William A. Rutala, David J. Weber, Mark D. Sobsey (2009). Survival of surrogate coronaviruses in water. Water Research 43 (7), 1893-1898. DOI 10.1016/j.watres.2009.02.002

Coronavirus - nátěry oxidu titaničitého (TiO2)

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

dobrý den,

Předem děkuji za to, že mému dotazu věnujete čas na přečtení a mohu se totu cesou zeptal odborníků na to co nyní trápí veřejenost.
V médiích se neustále objevují upozornění, že Cornavirus může na určitých površích zůstávat i několik hodin a z tohoto důvodů je nutné dodržovat zvýšená hygienická opatření.
Na trhu jsou i materiály, které umí "přirozeně" ničit i některé bakterie, plísně, kvasinky a další organické látky. Děje se to pomocí fotokatalytické oxidace. Tohoto efektu resp. oxidu titaničitého se hodně využívá např. v interiérových barvách. Z dostupných rozborů provedených Státním zdravotním ústavem byl právě prokázán pozitivní vliv omezující šíření různých spór plísní a bakterií, pokud je v nátěru oxid titaničitý. Ten to ověřoval (snad se vyjádřím přesně) s viry typu Bakteriofák x174. SZÚ prokázal pozitivní přínos pokud výrobek obsahuje právě zmiňovaný oxid titaničitý. Během 1hod po nanesení viru na zkušební vzorek došlo k poklesu o 5 log. řádů.

Myslíte si, že by snad mohl mít právě oxid titaničitý a fotokatalýza pozitivní vliv na to, že dojde přirozeně k zahubení nebo snad i ke sterilizaci povrchu zasaženého Coronavirem, aniž by bylo nutné provádět speciální opatření, která jste popisovali k níže uvedenému dotazu?

děkujiVám za odpověď

Zdeněk Pikl

Zobrazit odpověď

Dobrý den,

   touto problematikou se u nás nezabýváme, nicméně doporučuji odborníky výborně zpracovaný český článek z roku 2015, který danou problematiku přehledně vysvětluje. Vyjímám závěry relevantní pro váš dotaz:

- odstranění mikroorganismů je také omezeno pouze na použití v prostředí, kde je dostatečná intenzita UV-A záření, které vyvolává fotokatalytické reakce

- účinky jsou závislé na konkrétním druhu bakterie a viru (u některých druhů se vůbec neprojevily)

- samotné odborné studie zabývající se potenciální nebezpečností nano částic TiO2 už rozhodně stačí k tomu, aby zde byl uplatněn princip předběžné opatrnosti

 

K tomu doplňuji tento svůj komentář: sdělovacími prostředky proběhla letos řada zpráv, o využití tohoto přípravku k nátěrům různých veřejných míst (hromadné prostředky, školy, kanceláře, ....). Princip biocidních účinků TiO2 je ale založen na ozáření takových povrchů přímým slunečním světlem (jeho UV-A složkou) - sklo ale tento typ záření poměrně účinně filtruje (za sklem se neopálíte), tudiž jeho použití v takovýchto vnitřních prostorách postrádá smysl. Lze si sice představit dodatečné ozařování těchto prostor UV-lampami (např. vnitřku vozů MHD s TiO2 nátěrem po skončení "směny"), ale v tom případě lze použít i klasické lampy s UV-C světlem, které bakterie a viry ničí přímo i bez přítomnosti nátěru. Navíc dosud opravdu není spolehlivě rozhodnuto o zdravotní (ne)závadnosti nano-nátěru TiO2, a například SZÚ letos v únoru informoval o zařazení TiO2 jako podezřelého karcinogenu 2 kategorie pro inhalační expozici - nařízení vstoupí v platnost 9. září 2021.

I přes slibný potenciál TiO2 ve venkovních, trvale ozářených prostorách, závisí jeho účinnost i na mikroklimatických podmínkách a patrně není účinný proti všem druhům bakterií, plísní a virů. Navíc zdravotní nezávadnost nano-nátěrů TiO2 je přinejmenším sporná a od příštího roku bude veden jako podezřelý karcinogen kategorie 2 (pro inhalační expozici). Jeho neodborné nástřiky na různé předměty denní potřeby nebo do vnitřních prostor proto rozhodně nedoporučuji.

S pozdravem a přáním lepších dnů

Ondřej Lenz

SARS-CoV-2 a UV-záření

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobry den,
chcel by som sa opytat, ci je zname ako je virus SARS CoV 2 citlivy na expoziciu UV ziareniu a ci prudenie vzduchu v tesnej blizkosti okolo zdroja UV ziarenia zabezpecuje inaktivaciu virusu?
Za Vasu odpoved vopred dakujem
S pozdravom
Marek Adamczak

Zobrazit odpověď

Ano, UV záření inaktivuje koronavirus - ideálně UV-C, které produkují třeba tzv. "horská slunce" nebo speciální zářivky používané k tomuto účelu v laboratořích. Narušuje/mění strukturu jak DNA tak i RNA (koronavirus je RNA-virus), proto je účinné i proti tomuto patogenu. Konkrétní dávka UV-c záření u SARS-CoV-2 zatím není experimentálně ověřena, ale patrně bude podobná jako u jeho příbuzných SARS [1] a MERS [2].

Pro sterilizaci prostředí - např. pokoje, by mělo stačit 30-60min, pro sterilizaci roušek (povrchu) budou postačovat patrně kratší časy (zvlášť z kratší vzdálenosti). Každopádně nevystavujte UV-c záření sebe ani žádné další zvířata či rostliny (všichni máme DNA) a dodržujte minimální vzdálenost předmětů od UV-zářiče!

 

Proudění vzduchu je irelevantní, ale sterilizovaný předmět musí být kontinuálně osvětlen. Pokud mají být inaktivovány viry ve vzduchu, nesmí je proudění odnášet mimo dosah UV-světla. Pokud byl dotaz zaměřen na sterilizaci roušek, další možnosti lze najít: https://www.fjfi.cvut.cz/cz/26-cz/aktuality/7376-nouzova-sterilizace-nejen-respiratoru

 

Literatura:

[1] Stability of SARS coronavirus in human specimens and environment and its sensitivity to heating and UV irradiation. Duan SM, Zhao XS, Wen RF, Huang JJ, Pi GH, Zhang SX, Han J, Bi SL, Ruan L, Dong XP; SARS Research Team. Biomed Environ Sci. 2003 Sep;16(3):246-55.

 

[2] Inactivation of Middle East respiratory syndrome coronavirus (MERS-CoV) in plasma products using a riboflavin-based and ultraviolet light-based photochemical treatment. Keil SD, Bowen R, Marschner S.  Transfusion. 2016 Dec;56(12):2948-2952. doi: 10.1111/trf.13860.

SARS-CoV-2 a roušky

Datum: | Autor odpovědi: Lenz Ondřej, Mgr. Ph.D.

Dobry den,
chcel opytat, ci je zname s akou pribliznou pravdepodobnostou je mozne sa nakazit virusom SARS CoV 2 pri kontakte 2 osob v interieri s prekrytymi tvarami ruskom pri vzajomnej vzdialenosti 1 meter po dobu cca 1 hodiny ak je jedna z tychto osob nakazena.
Tiez by som sa chcel opytat na riziko nakazy za rovnakych podmienok v exterieri.
Za Vasu odpoved vopred dakujem
S pozdravom
Marek Adamczak

Zobrazit odpověď

Dobrý den,

 

            tuto problematiku u nás přímo nezkoumáme, ale můžeme se opřít o vědecké studie kolegů v oboru. Jednoduchá odpověď by byla, že v exteriéru je pravděpodobnost nákazy obecně daleko nižší, ale konkrétní pravděpodobnost vám zcela určitě nikdo nevyčíslí. Nejen proto, že problematika není dosud úplně ideálně prozkoumaná a různé studie dávají různé výsledky, ale závisí i na řadě konkrétních faktorů (materiál roušky, je-li nasazena dobře, intenzita infekce, konkrétní virus, fáze infekce, apod.). Rozhodně ale je dobře, že nakažená osoba má roušku – jednak to dokládají některé současné případové studie (např. [1]) a jednak to naznačují i experimenty, které pozorovaly podstatné snížení množství vdechnutých virů (nebo mikrokapének), pokud zdroj infekce měl na sobě roušku (např. [2]). A to dokonce i v případě, kdy měl roušku pouze nakažený! Platilo to ovšem jen v případě, že v daném prostoru bylo umožněno alespoň nějaké proudění vzduchu.

Obecně je ale takovýchto studií zatím málo, a většina ostatních se zaměřuje buď pouze na testování  schopnosti roušek ochránit zdravého člověka nebo srovnání stejného efektu roušky s efektem respirátoru. V obou případech “zdroj infekce” roušku nemá a v obou případech roušky nedopadají dobře – tj. zdravého člověka chrání (jeho) rouška jen minimálně, pokud je vystaven přímo proudu “virových částic” (tj. zdroj infekce nemá roušku). Ostatně právě proto se při současné situaci vyžaduje, aby roušku nosili všichni jedinci – roušky nechrání své nositele před viry, ale naopak chrání druhé lidi před případnými viry nositele roušky. Vzhledem k tomu, že patrně řada případů infekce SARS-CoV-2 probíhá bezpříznakově nebo jen s mírnými příznaky, a taky vzhledem k nemožnosti otestovat v krátké době všechny jedince, je kompromisní řešení nošení roušky všemi. Bez ohledu na to, že i toto má svoje rizika (např. infekce při neodborném sundávání roušky) a rozhodně by to nemělo vést k falešnému pocitu bezpečí – i když všichni mají roušky, stále je možnost se od nich nakazit. Víte-li, že jste byl v blízkém kontaktu s nakaženou osobou a pociťujete-li nějaké příznaky, je dobré omezit kontakt s druhými lidmi a v případě zhoršení příznaků informovat (telefonicky) svého lékaře popř. vyhrazené kontaktní pracovníky hygienických stanic.

S přáním lepších dnů, pokud možno bez virů, Ondřej Lenz

 

Důležitá poznámka: roušky samozřejmě brání přenosu jen pokud jsou nasazeny správně. Rouška nezakrývající nos (pouze přes ústa), vlhká rouška, nebo rouška používaná déle než 2h (látkové nutno poté vyvařit v horké vodě) je neúčinná a může mít naopak i negativní vliv na vaše vlastní zdraví (např. množení mikroorganizmů ve vlhké, nevyvařené roušce, apod.).

 

Odkazy:

[1] COVID-19 : Face Masks and Human-to-human Transmission (2020). Influenza and other respiratory viruses. https://doi.org/10.1111/irv.12740

 

[2] Quantifying exposure risk: Surgical masks and respirators (2010). American Journal of Infection Control 38 (7): 501-508. https://doi.org/10.1016/j.ajic.2010.06.002

Vosa bojovná

Datum: | Autor odpovědi: Bezděk Aleš, Ing. Ph.D.

Již 5 let se zabývám (jsem žák gymnázia, jen koníček) společenskými vosami a narážím na menší (10-14mm), vůči ostatním vosám velice agresivní vosu. Nelze ji spolehlivě určit, jelikož vzhledu jednotlivých poddruhů ostatních vos se nemohu dopátrat a tak nevím, který poddruh to je, nebo jestli jsem objevil novou vosu. Setkal jsem se s ní na Sedlčansku, ale i na mnoha jiných místech v České republice. Má několik "poddruhů", které řadím do jednoho druhu "Vosa bojovná". Některé varianty se podobají vose obecné nebo útočné, jedna dokonce pavose rakouské (ta je snad nejbojovnější, ale kresba na zadečku je mírně odlišná a výraznější, varianty plynule přecházejí do kresby v. útočné), ale pár z nich se nepodobá ničemu. Byl to (snad) vrchol mojí opovážlivosti uveřejnit na BioLib jednu z variant jako vosu bojovnou s poznámkou, že taxon je pracovní.:) I když má jisté nedostatky, co se týče latinského jména nebo početnosti kolonií, jelikož jsem na žádné hnízdo nenarazil. Nemusí to znamenat, že se jedná jen o pavosu která hnízda nemá, sám jsem v životě neviděl hnízdo dlouholebých vos kromě v. norských, tak je možné, že někde to hnízdo najdu. Kdyby tak doplním informace (typ hnízda, přibližné množství dělnic,...) I kdyby se ukázalo, že se jedná o několik poddruhů jiných vos, asi bych se přimlouval k vytvoření nového druhu vzhledem k víceméně společným "způsobům" těchto vos, které jsou zvláštní (podporují dominanci druhu na krmítku, ovšem společně s úmrtností, pokud se silnější protivník moc brání). Měl bych ještě vosu černou, ale tu si zatím nechám.:) S dotazem už jsem se obrátil na stránku prirodovedci.cz, přemýšlel jsem i o e-mailu na entu@entu-cas, ale když jsem tu našel takovou možnost, jsem si řekl, že to tady snad někdo vyřeší(?). Děkuji za odpověď.

Obrázek: https://www.biolib.cz/cz/image/id351363/?viewaddata=1

Zobrazit odpověď

V ČR se vyskytují dva rody vos, jejichž jednotlivé druhy se podle fotek poznávají špatně. Jde o rod Dolichovespula (tzv. dlouholebé vosy, mají krátký generační cyklus a nadzemní hnízda), u nás jich žije 5 druhů. Pak máme rod Vespula (tzv. krátkolebé vosy, dlouhý generační cyklus, hnízda spíše podzemní, vzácně nadzemní). Se kterým druhem vosy se setkáváte (a kterému druhu říkáte vosa bojovná) se nedá podle vašeho popisu poznat. Fotka na Biolibu je bohužel z nevhodné pozice, vyfocený je hlavně zadeček vosy, hlava není vidět vůbec. Ideální by bylo, pokud byste pár exemplářů vaší "vosy bojovné" ulovil a poslal k determinaci specialistům. Můžete si ji zkusit určit i sám třeba podle nedávno vydaného fotografického atlasu Blanokřídlí České republiky 1 (Macek a kol., 2010, Academia Praha), ale identifikace podle fotek bude vždy spíše odhad nez přesné určování. Existuje i klíč na určování zástupců čeledi Vespidae ve střední Evropě (Dvořák a Roberts, 2006, Key to the paper and social wasps of Central Europe; Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, vol. 46, pp. 221-244), tato práce je volně ke stažení na adrese: http://www.aemnp.eu/PDF/46_0/46_0_221.pdf

Pokud ani tyto příručky nepomohou, tak bych vám poradil kontaktovat přímo Libora Dvořáka, který se u nás vosami zabývá.

Kutilka asijská

Datum: | Autor odpovědi: Bezděk Aleš, Ing. Ph.D.

Dobrý den,
už druhým rokem k nám domů lítá kutilka, nejspíš asijská a dělá nám na nábytku a peřinách hliněná hnízda. Kdybychom se ráno nevzbudili mezi pavouky (z rozlehnutého hnízda), tak o ní ani nevíme :) Chtěla bych se zeptat, jestli je člověku nějak nebezpečná...dceři začala dělat hnízda na polštáři vedle hlavy a trošku mě zatrnulo, kdyby ji přilehla...je schopná použít žihadlo? Další otázka je jak asi dlouho jí trvá, než to hnízdo vyrobí, nanosí pavouky a uzavře? A za jak dlouho se pak z larvy uvnitř vylíhne nová kutilka? Moc děkuji za odpověď, moc informací jsem nenašla.
Helena

Zobrazit odpověď

Podle vašeho popisu to opravdu vypadá na kutilku. Nejpravděpodobnější je kutilka asijská (Sceliphron curvatum), ale mohla by to být i kutilka jižní (Sc. destillatorium). Kutilka asijská není domácí druh naší fauny, její původní areál výskytu zahrnuje střední Asii a Indii. Do Evropy byla zavlečena patrně dopravou na počátku osmdesátých let 20. století. Úspěšně se aklimatizovala a dnes je to alespoň ve střední Evropě hojný druh. Evropská populace je výhradně synantropní, tedy žije ve společnosti člověka. Samičky kutilky staví svá hliněná hnízda uvnitř bytů, na půdách, v garážích, často za knihami v knihovnách, v úložném prostoru nábytku, na zdech a podobně. Jednotlivé hliněné buňky obsahují vždy několik paralyzovaných pavouků a jedno vajíčko kutilky, ze kterého se časem vylíhne larva, která se pavouky živí, poté se zakuklí. Nová dospělá kutilka se z hliněné buňky prokouše ven.

Samička kutilky má sice žihadlo (používá ho k omráčení pavouků), ale zatím jsem nezaznamenal případ, že by bodla člověka. Jak dlouho staví kutilka hnízdo – tuhle informaci jsem nikde nenašel, předpokládám, že to bude několik málo týdnů. Kutilka totiž nestaví jenom jednu hliněnou buňku, ale těch buněk bývá vedle sebe hned několik, třeba deset nebo i více. U nás má kutilka jednu generaci za rok, takže z nyní vytvořené buňky se dospělá kutilka vylíhne na jaře příštího roku.

Kutilka není nijak chráněna (tedy zákonem), takže hnízdo je možné odstranit mechanickou likvidací. Hotové hnízdo je také možné velmi opatrně odlepit a přenést jinam, larvy by to mohly přežít. Jak zabránit kutilce, aby si nestavěla hnízdo na stejném místě není lehké - to místo si vybrala kutilka, takže ji přijde nějakým způsobem atraktivní/vhodné pro stavbu hnízda. Ulovit kutliku a odvézt ji do vedlejší vesnice je určitě taky řešení... :)

Klíšťata - upřesnění nejlepšího způsobu vyndání

Datum: | Autor odpovědi: Kotková Michaela, RNDr.

Dobrý den,dotaz na nejlepší způsob vyndání klíštěte mne inspiroval k upřesnění. Nás na kursu první pomoci učili, že důležité je klíště co nejrychleji odstranit, než začne do rány "slintat" (kvůli ovlivnění srážlivosti krve?). Slinné žlázy má prý na zadečku, proto je primární odstranění, třeba seškrábnutím, i za cenu, že se přetrhne. To už by zadeček se slinnými žlázami byl stejně ze hry a hypostom při nejhorším vyhnisá. Jaký je váš názor? Děkuji.

Zobrazit odpověď

Názor "seškrábnout klíště i za cenu utržení zadečku" je v podstatě správný. Hlavička opravdu vyhnisá a odstraněním zadečku tak nedojde k přenosu případného patogena. Nejlepším způsobem odstranění klíštěte je ovšem vytažení pinzetou včetně hlavičky případně vyviklání. Otáčení klíštěte po nebo proti směru hodinových ručiček je nevhodné, protože klíště nemá závit. Navíc, používání olejů pro údajně snadnější vynětí klíštěte rozhodně nedoporučuji, protože se klíště začně dusit a vylučovat již nasátou krev zpět do rány. V tom případě může dojít k přenosu patogů, je-li klíště infikované.

Kukly v blátě na zdi

Datum: | Autor odpovědi: Erhart Jan

Na zdi jsme našli přilepené hliněné placky i velikosti dlaně. Jednu menší jsem odloupl a byly v ní kukly vedle sebe cca 3 cm velké.

Zobrazit odpověď

Jedná se o kukly kutilky rodu Sceliphron. V Budějovicích byly zaznamenány už oba druhy: S. curvatum (kutilka asijská) a S. destillatorium (kutilka jižní). Druhý druh je větší a vzácnější. K hnízdění oba druhy preferují místa chráněná před deštěm.

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Branišovská 1160/31
370 05 České Budějovice

 

+420 387 775 111 (ústředna)
+420 387 775 051 (sekretariát)
+420 778 468 552 (pro média)
Datová schránka: r84nds8

NOVINKY Z WEBU

Biologické centrum Google mapa

Přihlášení do intranetu

Pro přihlášení do intranetu zadejte Vaše přihlašovací údaje

×