Již 5 let se zabývám (jsem žák gymnázia, jen koníček) společenskými vosami a narážím na menší (10-14mm), vůči ostatním vosám velice agresivní vosu. Nelze ji spolehlivě určit, jelikož vzhledu jednotlivých poddruhů ostatních vos se nemohu dopátrat a tak nevím, který poddruh to je, nebo jestli jsem objevil novou vosu. Setkal jsem se s ní na Sedlčansku, ale i na mnoha jiných místech v České republice. Má několik "poddruhů", které řadím do jednoho druhu "Vosa bojovná". Některé varianty se podobají vose obecné nebo útočné, jedna dokonce pavose rakouské (ta je snad nejbojovnější, ale kresba na zadečku je mírně odlišná a výraznější, varianty plynule přecházejí do kresby v. útočné), ale pár z nich se nepodobá ničemu. Byl to (snad) vrchol mojí opovážlivosti uveřejnit na BioLib jednu z variant jako vosu bojovnou s poznámkou, že taxon je pracovní.:) I když má jisté nedostatky, co se týče latinského jména nebo početnosti kolonií, jelikož jsem na žádné hnízdo nenarazil. Nemusí to znamenat, že se jedná jen o pavosu která hnízda nemá, sám jsem v životě neviděl hnízdo dlouholebých vos kromě v. norských, tak je možné, že někde to hnízdo najdu. Kdyby tak doplním informace (typ hnízda, přibližné množství dělnic,...) I kdyby se ukázalo, že se jedná o několik poddruhů jiných vos, asi bych se přimlouval k vytvoření nového druhu vzhledem k víceméně společným "způsobům" těchto vos, které jsou zvláštní (podporují dominanci druhu na krmítku, ovšem společně s úmrtností, pokud se silnější protivník moc brání). Měl bych ještě vosu černou, ale tu si zatím nechám.:) S dotazem už jsem se obrátil na stránku prirodovedci.cz, přemýšlel jsem i o e-mailu na entu@entu-cas, ale když jsem tu našel takovou možnost, jsem si řekl, že to tady snad někdo vyřeší(?). Děkuji za odpověď.
Obrázek: https://www.biolib.cz/cz/image/id351363/?viewaddata=1
Zobrazit odpověď
V ČR se vyskytují dva rody vos, jejichž jednotlivé druhy se podle fotek poznávají špatně. Jde o rod Dolichovespula (tzv. dlouholebé vosy, mají krátký generační cyklus a nadzemní hnízda), u nás jich žije 5 druhů. Pak máme rod Vespula (tzv. krátkolebé vosy, dlouhý generační cyklus, hnízda spíše podzemní, vzácně nadzemní). Se kterým druhem vosy se setkáváte (a kterému druhu říkáte vosa bojovná) se nedá podle vašeho popisu poznat. Fotka na Biolibu je bohužel z nevhodné pozice, vyfocený je hlavně zadeček vosy, hlava není vidět vůbec. Ideální by bylo, pokud byste pár exemplářů vaší "vosy bojovné" ulovil a poslal k determinaci specialistům. Můžete si ji zkusit určit i sám třeba podle nedávno vydaného fotografického atlasu Blanokřídlí České republiky 1 (Macek a kol., 2010, Academia Praha), ale identifikace podle fotek bude vždy spíše odhad nez přesné určování. Existuje i klíč na určování zástupců čeledi Vespidae ve střední Evropě (Dvořák a Roberts, 2006, Key to the paper and social wasps of Central Europe; Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, vol. 46, pp. 221-244), tato práce je volně ke stažení na adrese: http://www.aemnp.eu/PDF/46_0/46_0_221.pdf
Pokud ani tyto příručky nepomohou, tak bych vám poradil kontaktovat přímo Libora Dvořáka, který se u nás vosami zabývá.
Kutilka asijská
Datum: | Autor odpovědi: Bezděk Aleš, Ing. Ph.D.Dobrý den,
už druhým rokem k nám domů lítá kutilka, nejspíš asijská a dělá nám na nábytku a peřinách hliněná hnízda. Kdybychom se ráno nevzbudili mezi pavouky (z rozlehnutého hnízda), tak o ní ani nevíme :) Chtěla bych se zeptat, jestli je člověku nějak nebezpečná...dceři začala dělat hnízda na polštáři vedle hlavy a trošku mě zatrnulo, kdyby ji přilehla...je schopná použít žihadlo? Další otázka je jak asi dlouho jí trvá, než to hnízdo vyrobí, nanosí pavouky a uzavře? A za jak dlouho se pak z larvy uvnitř vylíhne nová kutilka? Moc děkuji za odpověď, moc informací jsem nenašla.
Helena
Zobrazit odpověď
Podle vašeho popisu to opravdu vypadá na kutilku. Nejpravděpodobnější je kutilka asijská (Sceliphron curvatum), ale mohla by to být i kutilka jižní (Sc. destillatorium). Kutilka asijská není domácí druh naší fauny, její původní areál výskytu zahrnuje střední Asii a Indii. Do Evropy byla zavlečena patrně dopravou na počátku osmdesátých let 20. století. Úspěšně se aklimatizovala a dnes je to alespoň ve střední Evropě hojný druh. Evropská populace je výhradně synantropní, tedy žije ve společnosti člověka. Samičky kutilky staví svá hliněná hnízda uvnitř bytů, na půdách, v garážích, často za knihami v knihovnách, v úložném prostoru nábytku, na zdech a podobně. Jednotlivé hliněné buňky obsahují vždy několik paralyzovaných pavouků a jedno vajíčko kutilky, ze kterého se časem vylíhne larva, která se pavouky živí, poté se zakuklí. Nová dospělá kutilka se z hliněné buňky prokouše ven.
Samička kutilky má sice žihadlo (používá ho k omráčení pavouků), ale zatím jsem nezaznamenal případ, že by bodla člověka. Jak dlouho staví kutilka hnízdo – tuhle informaci jsem nikde nenašel, předpokládám, že to bude několik málo týdnů. Kutilka totiž nestaví jenom jednu hliněnou buňku, ale těch buněk bývá vedle sebe hned několik, třeba deset nebo i více. U nás má kutilka jednu generaci za rok, takže z nyní vytvořené buňky se dospělá kutilka vylíhne na jaře příštího roku.
Kutilka není nijak chráněna (tedy zákonem), takže hnízdo je možné odstranit mechanickou likvidací. Hotové hnízdo je také možné velmi opatrně odlepit a přenést jinam, larvy by to mohly přežít. Jak zabránit kutilce, aby si nestavěla hnízdo na stejném místě není lehké - to místo si vybrala kutilka, takže ji přijde nějakým způsobem atraktivní/vhodné pro stavbu hnízda. Ulovit kutliku a odvézt ji do vedlejší vesnice je určitě taky řešení... :)
Klíšťata - upřesnění nejlepšího způsobu vyndání
Datum: | Autor odpovědi: Kotková Michaela, RNDr.Dobrý den,dotaz na nejlepší způsob vyndání klíštěte mne inspiroval k upřesnění. Nás na kursu první pomoci učili, že důležité je klíště co nejrychleji odstranit, než začne do rány "slintat" (kvůli ovlivnění srážlivosti krve?). Slinné žlázy má prý na zadečku, proto je primární odstranění, třeba seškrábnutím, i za cenu, že se přetrhne. To už by zadeček se slinnými žlázami byl stejně ze hry a hypostom při nejhorším vyhnisá. Jaký je váš názor? Děkuji.
Zobrazit odpověď
Názor "seškrábnout klíště i za cenu utržení zadečku" je v podstatě správný. Hlavička opravdu vyhnisá a odstraněním zadečku tak nedojde k přenosu případného patogena. Nejlepším způsobem odstranění klíštěte je ovšem vytažení pinzetou včetně hlavičky případně vyviklání. Otáčení klíštěte po nebo proti směru hodinových ručiček je nevhodné, protože klíště nemá závit. Navíc, používání olejů pro údajně snadnější vynětí klíštěte rozhodně nedoporučuji, protože se klíště začně dusit a vylučovat již nasátou krev zpět do rány. V tom případě může dojít k přenosu patogů, je-li klíště infikované.
Kukly v blátě na zdi
Datum: | Autor odpovědi: Erhart JanNa zdi jsme našli přilepené hliněné placky i velikosti dlaně. Jednu menší jsem odloupl a byly v ní kukly vedle sebe cca 3 cm velké.
Zobrazit odpověď
Jedná se o kukly kutilky rodu Sceliphron. V Budějovicích byly zaznamenány už oba druhy: S. curvatum (kutilka asijská) a S. destillatorium (kutilka jižní). Druhý druh je větší a vzácnější. K hnízdění oba druhy preferují místa chráněná před deštěm.
